Way of the Hunter – recenze skvělého loveckého simulátoru
-
No u nas to maji srnky tezce na haku a clovek aby je klackem vyhanel ze zahrady.
-
Tak pozeram, zial sprostosti z TH: COTW prevzali. V principe neexistuje spravny kaliber na to-ktore zviera nad ramec toho, ze zakonne predpisy vyzaduju pouzitie zbrane isteho vykonu alebo iste zbrane zakazuju (raticovu zver u nas napr. nesmiete lovit brokmi a jednotnou strelou z brokovnice smiete lovit len diviaka na spolocnej polovacke a pod.)
Lenze ako vam povedia lovci - ta "spravna" zbran, kedze striela strely s vysokou rychlostou nechava rozsiahle podliatiny a naopak - vykonny Magnum schopny zlozit velke africke zvery zanecha otvor s minimalnym poskodenim okolia.
Plizenie a ustrachane zvery su fajn, len vam nesmu po zahrade chodit srnky, ktorym je jedno, ze ste 10 metrov (naozaj desat) od nich a po sidliskach sa premavat diviaky, ktore nezaujima ani za nimi iduca elektricka. Hlavne ze po prasknuti virtualnej vetvicky zomieraju na infarkt.
Problem tychto hier je najma plizenie - alebo stojite ako veterna elektraren, alebo ste zahrabany v trave a nevidite viac, ako 30 cm pred seba. Pritom clovek samozrejme si moze konare a travu odhrnut, ci sa len opatrne nadvihnut. COTW to nema a doslova to vrazdi snahu vyvojarov predstierat pokus o simulaciu a posuva to do toxickeho otravovania hraca - ak to nema tato hra, je to rovnake fiasko.
-
-
přesně toto, hry prostě umírají na to, že když je hráč přikrčený tak nic nevidí. přitom ve skutečnosti je to blbost. Za toto kudos Armě 3, kde je asi 5 úrovní mezi vzpřímeným stojem a lehem. A ještě si válením může uležet trávu a pak přes ni vidí.
-
-
Pritom namapovat nadvihovanie na koliesko mysi, ci nejake odhrnutie vetvicky by nemal byt velky problem. V nejakom Call of Duty je to jedno, ale toto su hry, kde sa to doslova pyta.
-
-
ad "správná zbraň" - to máš samozřejmě recht, ale myslim si, že to je spíš záležitost, o který sem psal - nemožnost zvolit si typ nábojů. Protože třeba tvrdá kulka v .300 magnum ráži nadělá menší bordel než já nevim, .243 měkká, expanzivní. Trochu mi chybí, že si s timhle nejde pohrát.
ad "plížení" - hele furt je to hra, bude svázaná nějakejma herníma pravidlama. Trávu nebo větve rozhrnout nemůžeš. Ale plížením trávu pokládáš k zemi, takže jakoby průzor si udělat můžeš.
-
-
Ale pokial je pred tebou siroky pas travy, moc si nepomozes. Pritom by stacilo umoznit postupny prechod medzi poziciam lah-klak-stoj, kde by si sa postupne nadvihoval, cize by si vykukol nad liniu travy.
-
-
Anebo základní střelecké pozice 1. leh, 2. sed, 3. nízký klek, 4. vysoký klek, 5. stoj, s tím, že každá pozice je o něco méně stabilní. A taky zakomponovat třeba "pirštok" nebo možnost opřít se o strom.
-
-
Tak jo, po pár odehraných hodinách musím, říct, že se mi to líbí, má to nějaké technické nedostatky, na kterých už se prý ale pracuje. Má to taky pár nesmyslů (došel mi jezevec na 17m a já měl sebou 308Win a 338LM tak jsem mu tou 308Win ustřelil hlavičku a hra mi zaregistrovala, že jsem zrušil 8 z 9kg masa) ale dejme tomu furt je to hra. Uvidíme kam se to za chvíli posune.
-
-
-
-
-
recenziu som zatiaľ len v rýchlosti prebehol, doma si ju v kľude vychutnám. už pri letmom prejdení textu mi urobila veľkú radosť. som rád, že máme ďalšiu kvalitnú hru, ktorá má šancu "nestratiť sa" vo svete. veľmi príjemne sa to čítalo :)
-
"Na nejnižší obtížnost vyvrhne na mapu skvadru esotericky zkouřených srnek, co vás budou bohorovně přehlížet i ze sta metrů" 😀 super, bavilo číst. Jen zrovna k tomuhle bych něco chtěl.. díky práci a sportu trávím denně několik hodin venku, v lesích, na loukách a polích, a vůbec jak to tady v moravských lužích a hájích máme. A ty srnky! Ony jsou prostě už tak vycvičený, že už se vůbec nebojej. Člověk kolikrát vidí, jak na něj srna kouká, běží kolem ní a srnka až někde na 30ti metrech začíná reagovat a utíká.. a to je v otevřeným terénu třeba na poli. V lese někdy srny vyčkávají i dýl. Naopak třeba lišky a prasata mi přijdou podstatně opatrnější, je těžký je nevyplašit. A líbilo by se mi, kdyby to takle měla zpracovaný i hra.
-
-
Hele, což vo to, u nás celkem taky, párkrát se mi povedlo v lese do srnky, kterou sem přehlíd mezi stromama, fakt nakráčet, a to bych řek, že sme se nejspíš v tu chvíli oba lekli zhruba stejně. Ale žejo, tohle je zvěř celej život zvyklá žít blízko lidí. U stád v odlehlý rezervaci, kde nic tu nic, bych asi jako pochopil tu plachost.
Ale jinak rozdíly v plachosti jsou i ve hře, ne každý zvíře reaguje stejně a má stejně bystrý smysly. -
-
aha, to je super, to jsem nevedel ze tam je. Já jsem právě při běhání jednou na srnku stoupnul :D lezela ve vysoke trave, az kdyz sem na ni slap tak se zvedla a utekla..ja si malem zvrtnul kontik, jak byl doslap na srnku nestabilni :D
-
-
-
je bezva ze hra ma zcela jinou obtiznost (jinak by byly 2 hry temer stejne), otazkou je kolik hracu ma takovou trpelivost s narocnosti... COTW byl v prvnim roce myslim taky o dost tezsi, ale prodeje nebyly nic moc, tak to devs kapku uvolnili a rozbehlo se to, ted uz to ma (temer jako arkada) po par letech slusnou hracskou zakladnu, tak to zas mozna budou vracet pomalu zpet
-
-
Ona ta "obtížnost" jde ruku v ruce s celkovým dojmem z hraní. Ze začátku to umí být svým způsobem frustrující a fakt si to vyžádá trpělivost, ale jakmile člověk poprvé zdárně absolvuje čekačku na posedu, odemkne se mu něco v hlavě a začne to být neskutečná zábava. Což usnadňuje i fakt, že je prostě radost se v tom světě pohybovat :) Nebo jen tak stát a kochat se.
-