Takhle zmatenou novinku jsem dlouho nečetl. V prvním odstavci je uvedeno, že Thortona známe z kvalitních filmů, jako je Ples příšer, a v posledním, že Thorton má na svědomí takové blbosti, jako je Pevnost Alamo, přičemž pointa žádná. Dále na Thortonovo tvrzení, že spousta filmů (i těch blbých) obsahuje jisté morální ponaučení, navazuje infromace, že Kinect i Move existují a jsou oblíbené. Zmínka o Scottu Pilgrimovi, který rád hraje hry, a Housovi, který vlastní PSP a NDs, je taky mimo, protože tyhle filmy nepracují s herním světem víc než jen okrajově, proprietálně (že House hraje na PSP o něm vypovídá asi tolik, jako kdyby jezdil do práce autem). Skoro mi to přijde jako novinářská manipulace, neboť pointa Thortonova tvrzení je zřejmá: spousta počítčových her je zkrátka banálních a neexistuje snad žádná, která by se dala klasifikovat jako drama, které by zahrnovalo právě to morální ponaučení (tedy jakousi katarzi), o které je řeč. Počítačový byznys je hollywoodský byznys se vším dobrým i špatným, co k němu patří. Primární je co největší výdělek, která se neobejde bez masovosti, a tedy podstatného zjednodušení. Ne náhodou Call of Duty trhá prodjení rekordy, podobně jako je trhal svého času Avatar, příběhově zcela banální film, ale formálně dokonalý. Oba tyto příklady jasně dokazují, že cesta k úspěchu vede skrze technologii (kterou stále nejlépe ovládají Američané, a proto tolik americké zábavy všude kolem). To, co se píše v samotném závěru novinky, jen potvrzuje, jak jsou lidé včetně samotných novinářů (ostatně jsou to taky lidé) těmito technologiemi pohlceni. Honičky v autech připomínají Drivera, hrdina probíjející se městem zase GTA (ve skutečnosti je to obráceně). Ovšem v základu jde u pouhé kulisy, ze kterých nic nevyplává - takové americké okouzlení tím, co všechno dokážeme vyrobit/natočit/naprogramovat a v neoslední řadě taky zkonzumovat. Ještě jedno tedy to, co měl Thorton na mysli především, je způsob, jakým vyprávíme příběhy. Jeho narážka na videoherní svět byla myšlena tak, že videoherní svět je stále ještě zahleděn do svých vlastních možností, technologií, a ona morální (umělecká) nadstavba ve drtivé většině případů chybí. Částečně je to dáno právě technologiemi (novými konzolemi/novými možnostmi), které se herní studia snaží v prvé řadě preznetovat (protože přece v X-boxu nebo PS3 je spousta výpočetní síly, kterou je třeba ukazovat). To, jak autor celou záležitost interpretoval, je zoufalé...

Typicky omezený jižanský názor. Thornton je skvělý herec, scénárista a režisér, ale zdá se, že kecá o věcech, kterým nerozumí. Za pokles kvality filmů můžou hlavně studia, která nejsou ochotna dát peníze na filmy, které mají menší šanci prorazit u širšího publika. A to, stejně jako u literatury, jsou ty, které nenutí diváka příliš přemýšlet.
Osobně jsem si ale nevšiml, že by v dnešní době nějak extrémně přibývalo akčních výplachů. Těmi nejhloupějšími a příběhově nejplytčejšími jsou přece proslulá osmdesátá léta, tehdy by se také nedalo říct, že hry davaly zabíjení v nich nějaký vyšší smysl nebo snad poučení. Ale zatímco v herním průmyslu stále přibývá titulů, které se myšlenkově a příběhově blíží kvalitnějším filmům, v kinematografii tento trend nevidím. Spíš je to tak, že hry dospívají, zatímco filmovým tvůrcům dochází nápady a celý filmový průmysl tedy naopak ochabuje.
Celá Thorntonova analogie je zcela zcestná a nehledal bych v ní nic víc, než potřebu upoutat na sebe a na film, ve kterém hraje, který má mimochodem klišoidní nápad zápletku až hamba, takže opravdu nechápu, v čem je smysl nějakého poučení o násilí, když tu bylo už Xkrát. Thorntone, vážně, jdi radši napsat nějaký skvělý scénář a nemel hovadiny, to nemáš zapotřebí. Díky

Spise si myslim, ze scenariste nedokazou vymyslet neco zajimaveho noveho az na par vyjimek a toci se same prequely, sequely, remaky, restarty, komiksy a uchylarny ve stylu cim vice krve, tim lepe!

Asi zapomněl na akční hity osmdesátek. Ale možná, že on v nich nějaké morální poučení našel. *2*

Za špatné filmy mohou videohry“, dí Billy Bob Thornton ?????převážně za ně muže americkej filmovej prumysl!!!!!!!!!!!

Bohužel má pravdu, delší dobu mě už "hollywoodské trháky" naprosto nezajímaj a pečlivě si vybírám filmy s opravdovým dějem.

Za to hry nemůžou, ale to, že spousta diváků zlenivěla, nechtějí u filmu přemýšlet a podobné věci. Proto kraviny jako Avatar mají rekordní zisky a Inception bude rádo, že pokryje rozpočet.

To by mě zajímalo, jaké morální poučení s sebou nesly akční béčka 80. let. To je mi fakt záhadou.

"Dnešní zabíjení pro zábavu"... Rád bych Billymu připomněl akčňáky osmdesátých let.

...a za spatne videohry moze Barbie a Ken od Mattelu...