Protože nejsem konzolista, zkoušel jsem do tohoto vlaku nastoupit až v DS3  jako kolega níže. Svět, grafika a atmosféra super, ale děsivě mě nebavil souboják. Prostě mi nepřijde zábavné do zblbnutí opakovat stejné sekvence kláves, kde zpoždění v řádu desetiny vteřiny znamená chybu. Nenašel jsem v tom požitek. Možná to zkusím někdy znova, ale předpokládám, že s věkem to bude už jenom horší.

Já jsem z toho smutnej. Nedávno jsem si nainstaloval DS3 jako svoji první souls hru. Dal jsem tomu pár hodinek, porazil prvního bosse (asi na popadesátý). Strašně moc se mi líbí prostředí ty hry - grafika, hudba, svět v totálním rozkladu....

Ale v současný době můžu hrát kvůli dětem a práci tak max hoďku až dvě denně, navíc většinou po desátý večer a dost vyčerpanej....

... už to prostě hrát nedokážu. Pilovat skill abych za čtyři dny (reálnýho času) postoupil o pár herních minut... 

No co, alespoň konečně dohraju novej Torment....

miluju soulsborne, tedy asi to není moje nejoblíbenější kategorie her, ale ten pravý soulsborne od from software, na to téměř nic nemá. Napodobeniny vem více méně čert, ale from software jsou mistři ve svém řemeslu. Obtížnost je samozřejmě součástí toho veškerého kouzla, ale svou roli hraje i úžasné lore, skvělá monstra a bossové, nádherný design, chytré online prkvy a mnoho dalších věcí. Demon souls remake si asi na PS5 dám jako první, protože to vypadá hodně dobře. No a samozřejmě by to chtělo nějaké info o elden ring.

Vzhledem k tomu, že dvě z mých top 10 her této generace jsou od from software, řekl bych, že je mám skutečně hodně rád.

Souls žánr her popravdě nefunguje moc dobře mimo hry od FS, což mi potvrdil naposledy Nioh. Když abstinuje exploring, lore, architektura, mystika, kvalitní zvuk, kvalitní level-design, tak ten žánr nemá moc co nabídnout. Vím, že se tohle dá aplikovat na každý žánr, ale přece jenom mnou zmíněné věci jsou pro mě alfa a omega tohoto žánru.

Jsem rád, že série se dál vyvíjí. Sekiro byl naprosto fenomální a teď Elden Ring. 

Moje prvni souls-like hra byl Sekiro. Vlastne ne, prvni bylo Salt and Sanctuary. Obe fantasticke hry. Obe hry zaroven ale ukazuji, ze nejsou jen o vysoke obtiznosti. Salt and Sanctuary ani neni moc tezke. Kazdopadne po dohrani Sekira jsem si rekl, ze na to pujdu opacne, ze dohraji vsechny (dobra, ne vsechy, ale nektere velke) souls-like hry driv nez si zahraji nektere Dark Souls. V planu mam urcite Nioh, Bloodborne nebo Surge. Dark Souls me paradoxne zajimava ze vsech souls-like her nejmene.

Vždycky jsem byl PC hráč a PS4 byla první konzole. Nejsem žádný  hardcore hráč, ale Bloodborne je jedna z nejlepších her co jsem kdy hrál. Nechci tady kázat o obtížnosti her minulých, ale From software dokážou vychytat ten poměr kdy už na to kašlu a touhu jít dál. Sekiro je mazec Lady buterfly je moje noční můra, ale nějakým záhadným způsobem vám to prostě nedá spát a vždycky si řeknete ještě jednou... Prostě řečeno Soulsovky hraji hráči

A mi ten depresivni design prave prijde neodolatelne nadherny. V takovem svete bych chtel zit (samozrejme bez souboju s takrka neporazitelnymi monstry). Nekde jsem videl koncepty nekropole pro myslim DS3 a ziral jsem na to dost dlouho. Ale nelibi se mi ta mechanika a gameplay. Vyhradne FPS(nebo F pokud jde o fencing a ne shooting) a u her s chladnymi zbranemi a sermem by musely byt ovladany realnymi ovladaci, jako melo WII. VR lepe, ale mohly by byt i bez VR.  Nejsem nijak zkuseny sermir, spise zacatecnik, ale i tak bych si to radsi vyzkousel realnymi pohyby, nez mackanim klaves.

Hry s palnymi zbranemi mohou byt klavesnici a mysi.

Souls hry jsou hry pro nás, opravdové hráče. Dříve jsme si říkali pařani. To bylí f době, než se hraní her stalí konzumní záležitostí. Je smutné, že všichni redaktoři do jednoho jsou konzumní hráči. A nesvádějte to na rodinu a děti, já mám děti tři. A hrál jsem všechny souls hry, včetně korejského demon's souls, v době kdy evropa tuto záležitost teprve objevovala.