Ja hravam vacsinou za chaotic neutral - v podstate aby som si mohol robit co chcem, ale v konecnom dosledku sa aj tak vacsinu casu spravam ako chaotic good (napr. v takom Pathfinder Kingmaker, kde sa to dynamicky menilo podla toho ako sa clovek sprava, som sa na chaotic good zmenil uz v tretej kapitole).

Vacsinou to ale nie je uplne tym, zeby som nevedel robit tie ine rozhodnutia. Ale... Za prve, vacsina 'evil' (ci dokonca aj neutral) rozhodnuti, aj v tom Kingmakerovi, su... smiesne zle. Nie pragmaticky zle, nie sebecke ci egoisticke, postavene na vyuzivani ci zneuzivani NPC... ale proste fakt zachrana sveta vs genocida a nic poriadne medzi.

Co je ale dolezitejsie, kedze vacsina zlych rozhodnuti konci zabitim niekoho ci niecoho, nemozem to robit, lebo sa bojim, ze pridem o sidequesty, nejake ultimate zbrane, lepsi gear alebo nieco podobne. Ze pridem o cast contentu. A to teda fakt nedokazem.

Inak, osobne mi moralne ani tak neprekaza to good vs evil, ako skor lawful vs chaotic. Za lawful by som hrat nedokazal, nevedel, je mi to absolutne proti srsti a lawful postavy fakt nemam rad. Bez ohladu na to, ci su good alebo evil.

Sním o tom, že si zahraju za zlou postavu, která je zlá praktickým způsobem, tedy metodicky jde za svým cílem za každou cenu. Ale víceméně ty zlé postavy píšou scénáristé jako takové dětinské blbečky a to se mi holt nelíbí.

Zatím jsem nenašel hru, kde bych mohl být opravdu zlý. Takže bohužel pro mě si asi za parchanta nikdy nezahraju ☹

Jak zaznělo níže, neumím hrát v rozporu se svým skutečným já. Ale je zajímavé jak jsem se posunul od lawfull good v mládí do chaotic good. Třeba za pár let budete mít nového temného pána 😈

V reálném životě bych se označil asi za chaotic good, tj tíhnu k dobru, ale jsem individualista a nemám rád zákony a omezení, takže za toto přesvědčení i nejčastěji hraju. Bylo ale pár her, kdy jsem se přinutil hrát za zlo, tj cíleně jsem volil vždy tu nejvíce špatnou alternativu, např. KOTOR, Fallout NV, BG2. Někdy to např. v tom KOTORu byla legrace, tj když vás lékař na TARIS pošle sehnat sérum proti raghoulům a vy ho pak prodáte Czerka corpoation, nebo pomůžeme zotročit celou planetu wookiů apod. Nejhorší na tom asi je, že se od vás odvrátí společníci a většinou je budete nuceni pak zabít, a na konci hry zůstanete zcela sami na svém trůnu zla. Takže jsem schopen hrát za zlého, ale většinou je to až můj druhý průchod hrou

Jak už bylo zmíněno, největší problém je většinou kvalita podání temné strany. A eště jednou sláva Tyranny.

V Pathfinderovi jsem poslal do háje oba mutanty, bohužel hra si to přebrala víceméně jako volbu Lanna. I kdybych chtěl založit temnou armádu, tak mi banda zmutovanejch vágusů nepřijde jako nejlepší materiál...

Ono taky dost záleží, ale to už je vyloženě filosofická debata, co je vlastně to zlo. Jestli jenom sobeckost, dělat věci které jsou dobré jen pro sebe, nebo maximalizovat utrpení co největšího počtu bytostí, nebo rozsévat chaos na obě strany nebo zabraňovat civilizačnímu progresu a pálit knížky a učence...

Mě odrazuje na hraní za zlou postavu to, že je většinou nemožné hrát vedlejší questy, protože ty jsou většinou o pomoci někomu. Zlá postava ho pošle do prd... a je hotovo:)

Což o to, jde o to jak je to napsané. V Kingmaker jsem s tím neměl problém, protože ve většině připadu byla LE a NE ta nejlepší možnost. Bohužel Wrath v tomhle zažil masivní downgrade, jelikož výběr odpovědí byl zredukován na prosté 4 alignment volby. 

Ja som sa vela krat pokusal hrat za zleho... ale problem je v tom ze hra za zleho ma viac nevyhod ako vyhod co sa tyka moznosti hry dobrak ma vzdy viac moznosti.... napr v rdr2 som chcel byt vyslovene zly zla karma atd... a v podstete nic moc zmena...vzdy som chcel by vyslovene zly budovat respekt vypalovat dediny atd ale proste to nejde za zleho je obsah vzdy orezany...