Zkusil jsem hrát Pathfindera za toho zlého. Nedokázal jsem to
-
Ve většině RPG tohoto stylu se snažím hrát buďto za Chaotic Good postavu a nebo Lawful Evil. Hraním za LE nemám vůbec žádný problém, bohužel mi přijde že většina RPG není schopna dobře simulovat "evil" postavy. Často se to mění v nějakého groteskního padoucha, co krade sladkosti dětem v tom případě se můj herní styl většinou změní na Chaotic Good.
Baví mne hrát za "evil" postavy, ale tha ra musí být tak nuancovaná. Takže děkuji Tyranny haha!
-
Taky hraju pokaždé za klaďase. Často sarkastického, popichujícího, ale přesto klaďase. I v Tyranny jsem volil "menší zla".
-
-
Ano, ale o tom to vlastně celkem je.
Nikoliv o volbě dobra a zla, ale o volbě menšího zla. Ne nadarmo se říká, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
Proto mi v Kotoru (a vlastně i v Mass Efectu) dělalo problém být vyloženě ten správný.
-
-
No, v Tyranny za vyloženého klaďase ani hrát nešlo, proto píšu o těch menších zlech. Klaďas v Tyranny = zaporák v jiných hrách. 😄
-
-
No v Tyrany šlo hrát samozřejmě za klaďase (vyloženého), ovšem pravda je, že by to byl vyložený klaďas z pohledu Kyrososovy armády 😀
Ano, z pohledu lidí by to byl vyložený záporák za jakýchkoliv okolností.
-
-
-
-
Zatím jsem nenašel hru, kde bych mohl být opravdu zlý. Takže bohužel pro mě si asi za parchanta nikdy nezahraju ☹
-
-
Od hraní za opravdové parchanty tu máme strategie, které podporují otrokářství, genocidu, chemické či biologické zbraně, mučení a popravy vězňů a podobné zábavy. U RPGček většinou narazíš na to, že je tam nějaký příběh a ten není zrovna snadné udělat kompatibilní se zlou postavou. Nicméně v sandboxových RPG typu Skyrim se můžeš za záporáka vyblbnout docela dost. Problém je spíš reakce NPCček, které tvůj status moc nerespektují.
-
-
..neviem ..mne to nejak od prirodzenia nieje prirodzené...vždy skončím ako ,dobrák .😇,ale vždy si to pred rozhodnuťím sejvnem a skúsim aj zlú možnosť..len tak aby som videl ..😀
-
Mě odrazuje na hraní za zlou postavu to, že je většinou nemožné hrát vedlejší questy, protože ty jsou většinou o pomoci někomu. Zlá postava ho pošle do prd... a je hotovo:)
-
-
To zase není pravda. Jenom prostě nezachráníš vesnici a jenom ji vypálíš a znásilníš. Ale v opačném pořadí.
-
-
Jak už bylo zmíněno, největší problém je většinou kvalita podání temné strany. A eště jednou sláva Tyranny.
V Pathfinderovi jsem poslal do háje oba mutanty, bohužel hra si to přebrala víceméně jako volbu Lanna. I kdybych chtěl založit temnou armádu, tak mi banda zmutovanejch vágusů nepřijde jako nejlepší materiál...
-
-
Toto se libi uzivateli: Illuminor Szeras, Veliky Pozirac a kaptin Gurgloz da Biggist Fista.
Toto rozplakalo uzivatele: Abaddon The Harmless, Andrew Ryan a Frank Fontaine.
-
-
V reálném životě bych se označil asi za chaotic good, tj tíhnu k dobru, ale jsem individualista a nemám rád zákony a omezení, takže za toto přesvědčení i nejčastěji hraju. Bylo ale pár her, kdy jsem se přinutil hrát za zlo, tj cíleně jsem volil vždy tu nejvíce špatnou alternativu, např. KOTOR, Fallout NV, BG2. Někdy to např. v tom KOTORu byla legrace, tj když vás lékař na TARIS pošle sehnat sérum proti raghoulům a vy ho pak prodáte Czerka corpoation, nebo pomůžeme zotročit celou planetu wookiů apod. Nejhorší na tom asi je, že se od vás odvrátí společníci a většinou je budete nuceni pak zabít, a na konci hry zůstanete zcela sami na svém trůnu zla. Takže jsem schopen hrát za zlého, ale většinou je to až můj druhý průchod hrou
-
Jak v Kotoru, tak v ME. Vždycky "zlo". U ME jsem ale dvakrát dával vždy dobro. Záchrana Wrexe a vybrat si mezi Samarou a její dcerou. Kde se dá hrát za "zlé" a udělat zlou postavu, tak vždycky. Není na to nic těžkého. Jenom nesmí být člověk morální fňukna.
-
-
Ale pendrek fňukna. Jde spíš jen o to, jestli se člověk chce sžít s postavou a promítat do ní svoje postoje, nebo nechce -- nebo spíš opačně, jestli se dokáže emocionálně odpojit od postavy.
-
-
Jsou dvě varianty, jak to překonat:
Buď, jak píšeš, se emocionálně odpojíš od postavy a prostě si říkáš, jak by asi zareagovala a ne, jak bych zareagoval já na jejím místě.
Nebo defakto rezignuješ na roleplaying a prostě jen blbneš bez vztahu k postavě. Jako když se třeba v Hitmanovi pokoušíš vyvraždit celou mapu jen tak z nudy, ze zvědavosti, nebo jako výzvu. Nebo jako když tester prochází tu zlou příběhovou linku - Sleduješ, co se děje, ale nejsi v tom morálně zainteresovaný.
Pravda, jsou lidi, kterým hrát za zlo nevadí (a pak třeba i ostatní označují za fňukny), ale jak to u nich funguje, ti neřeknu, protože já taky většinou hraju dobráky a pokud chci změnu, vyberu si z výše uvedeného.
-
-
-
Sním o tom, že si zahraju za zlou postavu, která je zlá praktickým způsobem, tedy metodicky jde za svým cílem za každou cenu. Ale víceméně ty zlé postavy píšou scénáristé jako takové dětinské blbečky a to se mi holt nelíbí.
-
Já hraju většinou Lawful Good, maximálně Chaotic Good. Jsem prostě takovej a nic jinýho mě neláká.
Snad proto bych si raději uříznul pravou ruku, než bych opakovaně někoho banoval na 30 dnů za slušně vyjádřenou kritiku.
Ale to jsem já. Konzistentní v tom, co si myslím, co říkám, a jak jednám.