Schopenhauer

Lukášovi jeho názory nikdo nebere. Problém je v tom, že není podcast, do kterého by rovnost pohlaví, sexismus a téma žen nenacpal, a to i tam, kam to nepatří. Je to vážně otravné.

Už výše jsem psal, že mu jeho názory neberu, jen mi vadí, že k tomu sklouzává v podstatě u každého komentáře čehokoliv a v podcastu o hrách moc nechci poslouchat debaty o genderové rovnosti apod. Když mě to bude zajímat, tak si o tom přečtu / poslechnu jinde. Souhlasím, že když přijde Drda nebo jiný host, který má co říct je to zajímavější. Zároveň mě to trošku mrzí protože dřív, když moderoval podcasty Lukáš a "musel" mluvit bylo to fajn. Jinak s tím prvním odstavcem moc nesouhlasím, poslechni si třeba podcast od kluků z hrej, ačkoliv mám třeba herně jiné preference než oni, jejich podcast je daleko živelnější / zajímavější / příjemnější na poslech.

Taky bych si přál debaty o konkrétních hrách. Žel, málokdy se nám schází, že by nás víc hrálo tu samou věc.

Ne, krom toho, že je marketingovou manažerkou Microsoftu, tak je mámou od dvou dětí a má za sebou krušné chvíle. Nejdřív požár rodinného domu, pak proslulé oznámení nového Xboxu v Redmondu. Prostě nic, co by chtěl člověk zažít na vlastní kůži.

Já taky. Ale jak postupně Pavel četl ten e-mail a při těch reakcích kluků, co Petr o fingerboxech našel na google, tak už jsem začal být hodně zmatenej. Čím dál tím víc ve mě hlodalo, že to bude nějaká recese. A když Pavel prohodil: "Nebude tohle nějakej velmi sofistikovanej trolling?", nedalo mi to, a podíval jsem se na wikipedii.
To, co jsem tam ale našel, mi onu geniální hračku nijak neobjasnilo, a tak jsem se jal googlovat. No a první, co mi to vyhodilo, byl článek na knowyourmeme, po jehož přečtení jsem se začal nekontrolovatelně smát. Samotnej fakt, že si na tom trollovacím mailu dal autor tolik záležet(příběhy o otci, který vyrůstal v usa, o tom, jak se někde na blanensku pořádají srazy klubu fingerboxářů...) a to, jak jste celou věc brali se zájmem a snahou problematiku fingerboxu pochopit, to je pro mě komediální zlato.
Připomíná mi to, jak jsem si na střední půl roku dělal srandu z učitelky angličtiny. Nakecal jsem jí, že jsem z ameriky, spolužáci to potvrdili, no a potom si stačilo vymýšlet historky z dětství v USA, o halloweenu, o vánocích, o dnu nezávislosti. Chtěla, abych to vyprávěl před celou třídou, že je to zajímavý. No měli jsme z toho hroznou čurinu. Došlo to tak daleko, že mě nechtěla pustit do krajskýho kola angličtinářské olympiády, protože rodilým mluvčím je účast zakázána :D. Omlouvám se, TL;DR, ale nějak jsem se rozepsal.

Aha a můžeš citovat pár těch jeho hloupých a absurdních výkřiků?