Diskuze HudebniSkupiny.cz

Leader skupiny, Dieter Birr, pokračuje v sólové kariéře. Právě on zkomponoval a nazpíval většinu skladeb Puhdys, takže se dá předpokládat, že na jeho albech (ačkoliv, kolik jich ještě může vyjít, když mu letos bylo 73 let) bude duch této báječné kapely stále patrný. Puhdys jsem znal jako malý kluk už od poloviny 70. let, úplně jsem ji propadl na začátku 80. let, na koncertu jsem byl, žel, jen jednom, v r. 1985 na pražském výstavišti, kde hráli spolu s Olympicem (ten byl předkapelou). Byl jsem ohromen podiovým vybavením, Olympici vedle Puhdys vypadali jako chudí příbuzní. Mnohem později ve stejném prostoru viděl koncerty Black Sabath, Deep Purple aj.: Puhdys v r. 1985 byli s těmito skupinami technickým vybavením (světla, efekty, hradba reproduktorů atp.) zcela srovnatelní.

Ahoj ,,Puhdysáci,,
takže přátelé, vinikající kapela Puhdys už bohužel minulý rok a tentokrát (asi) definitivně ukončila svou skvělou a vcelku dlouhou kariéru.Na rovinu, ano jak je již tu psáno, nebýt železné opony, tak by měli ostatní hardrockový kapely dost silnou konkurenci. Puhdys měli poslední koncerty 1.a2.ledna 2016. Pak ještě rozjeli několik společných koncertů s kapelou City a Karat a definitivně to zakončili ve Schwarzenbergu minulý rok na konci června.Mimochodem, tyto společný koncerty začínali vinikající skladbou Sternestunden-Hvězdná hodina a i tak koncerty s ní končily. Škoda, fakt škoda. Hrálo jim to pěkně a jsem rád, že jsem od roku 2012 byl na nich celkem třináctkrát, víceméně na poslední chvíli. Je to moje srdeční kapela a dokonce ve Fraibergu 19.listopadu 2015, tedy přesně na den 46 let co zde měli první koncert,jsem se s nimi vyfotil na podiu. Skvělý zážitek a barevně nádherná fotka.
Takže Puhdys, děkujeme a hodně štěstí v rockovym důchodu. *9*

Jo klasika

Puhdys a Omega / dvě rokový kapely uvnitř komunistickýho bloku. Bylo to super a jsou pořád nej. ono tady nic moc jinak nebylo a víte vůbec někdo že Brychta a jeho Dívka s perlami ve vlasech je vlastně původem od Omegy?
Stará dobrá klasika, a ne jako dnes

Zdravím všechny fanoušky Puhdys.
Zpráva o ukončení kariéry mně nemile překvapila. Je to moje srdeční kapela a proto je mi moc líto, že už nebudou vystupovat, ale léta běží...Naposledy jsem na ně byla před třemi roky. Koncert jsem dostala k narozeninám, byl to skvělý zážitek.
Proto přeji členům kapely hodně štěstí a zdraví v rockovém důchodu.

Kariéra Puhdys se dá rozdělit do několika období. První a pro mě nejzásadnější etapa se dá datovat roky 1969-81, kdy byli Puhdys zcela jasně hardorockou kapelou, která měla v repertoáru také folkorockové skladby (např. Lebenszeit, Perlenfischer, Manschmal in Schlaf atp.), jimiž si získávala popularitu i u nerockového publika), tedy alba Die Puhdys až Schattenreiter + značná část prvního alba víceméně nevydaných rarit z r. 1994. Jakýsi zlom nastal po vydání dobově ceněného alba Computercarierre, kde nastal příklon k nové vlně a syntetizátorovému popu, kytary byly potlačeny, v některých skladbách chyběly vůbec (Flieg mit mir, TV Show), nerockové aranžmá má i většina skladeb na následujícím, opět mnohými i oficiálně ceněném albu Das Buch. Tehdy měl Puhdys dvě tváře - koncertní a albovou, které se lišily. Na koncertech se nic oproti dřívějšku neměnilo, rockové publikum mohlo být spokojeno, studiové náhravky pak byly určeny pro popaře a fandy disca. Naštěstí se skupina rozhodla postupně vracet k rockovým kořenům, ačkoliv jí to trvalo několik dalších alb. Já se k Puhdys pomalu vracím od konce minulého roku (po r. 1989 jsem je nesledoval a v naší TV už se neobjevovali), zatím mám z těch novějších nahrávek jen Wilder Frieden a Alles hat seine Zeit. Zvláště druhé jmenované je skvělé: většinově tvrdé kytary a melodické skladby, šedesátiletí Dieterové nezpívají o nic hůře než zamlada, trochu vybočuje jen "experiment" Der Träume", ale přes to se lze přenést.
Škoda, že členové Puhdys už při svém vzniku v r. 1969 byli trochu starší (Jeskemu bylo už 32 let, Meyerovi 29, nejmladšímu Wosylusovi 24), jinak by jejich kariéra byla ještě delší. Proč se rozhodli končit zrovna vloni, nevím. Podle mě tu nepůjde jen o věk, možná byly ve hře Birrovy soukromé aktivity, jeho snaha sólovou kariéru, nakonec Puhdys to byl vždy především on, pak dlouho nic, pak Meyer a následně Hertrampf (jeho vklad do kapely byl především pěvecky, tím myslím hlavně ty extrémně vysoké vykály, a potom pomalejší pečlivě budovaná kytarová sóla - Birrova sóla byla vždy ta divočejší, s různými vazbami a jinými efekty - a dále takové to rockové koření v akustičtějším skladbách, kde Birr hrál na španělku).