Myslím si, že mají dost. Moje babičky má docela velké finanční přebytky. Pořád někde chodí po výletech. Často se jí ale stane, že se někde zapomene nebo ztratí. Po tom co jsem ji jednou nemohl najít jsem jí koupil SOS tlačítko pro seniory, díky kterému se dá dohledat pomocí GPS nebo si taky může i sama přivolat pomoc https://www.smartomat.cz/smartomat-sos-tlacitko-pro-seniory-smt01/

Senioři by měli mít podle mě valorizované důchodu, o tom není třeba debatovat. Celý život přispívali do státního rozpočtu a v domě té největší krize bychom na ně neměli přestat myslet. Já vím, že se to jednoduše říká, ale takhle prostě uvažuji. Sice jsem toho za život kromě opravy notebooků neudělala, ale co.

Oč tu běží: český sociální systém ani v nejmenším nelze hodnotit jako spravedlivý. Pravidla se mění vždy za pochodu také podle vnějších podmínek a vždy se najdou lidé, kteří na systému vydělávají nebo prodělávají. Nezáleží ani tolik na schopnostech jednotlivce jako spíš na subjektivním hodnocení od jeho šéfů, na mzdových tarifech a dalších zevních vlivech. Pracoval jsem 37 let jako zubní lékař a teprve ve 43 letech jsem přecházel od OÚNZ do soukromého podnikání. Kromě celoživotního odborného vzdělávání bylo potřeba chápat svou činnost též ve smyslu ekonomiky a prosperity vlastní praxe. Velká část populace se domnívala, že se jedná o zlatý důl, ale skutečnost byla jiná. Nejen veřejné mínění, ale také zdravotní pojišťovny se postaraly o to, abychom rychle nezbohatli. Abych to zkrátil: můj starobní důchod činí 11500 Kč měsíčně. Jeden rok mi bylo přidáno 40 Kč, předtím něco ubrala malá důchodová reforma a to nepočítám, kolik mi strhla neoprávněně z účtu VZP v době mojí aktivní činnosti (byly to řádově statisíce  a neexistovala možnost dovolání. Jiné pojišťovny krachovaly a zůstaly mi dlužny). Teď nabízejí kolegům za zubní výplň 500 Kč, zatímco my jsme za stejnou práci dostali 220. Přesto asi nenalákají mnoho kolegů bez smlouvy, aby se ke smlouvám vrátili. Státním úředníkům se každoročně zvyšují platy v řádu tisícovek, kdežto důchodcům v řádu desetikorun. Pokud je to nyní o několik stokorun, není stále co závidět.

Vláda hnutí ANO přidávala seniorům formou valorizací bezkonkurenčně nejméně - většinou to bylo 40 kč. Takže pokud se rozhodla přidat v průměru 900 kč, pak to má nějaký důvod a tím bude asi velké zdražování.

Cituji: Prodělá na tom každý, kdo není senior. Všechno je samozřejmě jinak, protože ekonomové nemají ponětí jak jsou financovány starobní důchody! Důkaz: Ekonomové apelují na to, aby se objem peněz odvedených na sociální pojištění (SP) a peníze vyplacené na starobní důchod co nejvíce přiblížily (NERV). Ve skutečnosti peníze odvedené jako SP jdou přímo starobním důchodcům a s financováním starobního důchodu plátce SP nemají nic společného. Na Váš důchod přispějí z odvodu SP až Vaše děti, pokud jste je vychovali. Pokud nikoliv, tunelujete jako bezdětný důchodce v průměru 1 milion 600 tisíc korun z odvodů SP úplně cizích dětí. V roce 2018 se jedná o tunelování státního důchodového systému ve výši 43,44 miliard korun.  To není ovšem to nejzávažnější zjištění, protože mnohem horší je, že nemusíte díky účetně vadně vedenému důchodovému systému vychovat děti. To je hlavní příčina nedostatku dětí v pracující populaci! Také proč investovat do dětí 1,5 až 2,5 milionu korun, nehledě na kariéru a starosti, když se na starobní důchod bezdětného důchodce složí  ze svého odvodu sociálního pojištění úplně cizí děti? Již Jiří Rusnok přednášel v roce 2004 v Mladé Boleslavi o černých pasažérech v důchodovém systému (Udržitelný penzijní systém. Inovativní přístup). Pan Rusnok se následně nechal jako prezident APF dobře zaplatit a začal nám lhát o důchodové reformě. Lhát ve prospěch bank a jejich penzijních fondů (viz článek: Příběh jednoho bankéře). 

A že to fungovalo, (a při minimálním počtu státních úředníků), to dokládá fakt, že národ přežil - a reprodukoval se.

Veškerá stávající jednání o reformě důchodů jsou dle mého názoru jakými umělými konstrukcemi, odtrženými od života. Nepočítá se s rodinou, s tím, že na výchovu dětí či péči o nemocné a seniory je vedle hezkého vztahu či lásky (to se nepočítá vůbec, protože to nejcennější se spočítat nedá), že je třeba lidské práce. Nepočítá se s tím, že důchodci, především babičky, pomáhají s péčí o vnoučata či domácnost pracujících matek. Pakliže ekonomové "střílejí hranici odchodu do důchodu od boku - či zeleného stolu a čísel", a zejména, když přehlížejí rozdíly mezi pohlavími a přidávají ženám více let při odchodu důchodu - pak se podílejí na roztáčení spirály, jejímž důsledkem je snižování porodnosti právě v rodinách, které přispívají do sociálního systému. Lidově řečeno: Matka musí do práce, nemůže tedy mít více dětí. Babička musí do práce, dcera se tedy musí obejít bez její pomoci a vnoučata bez její větší péče, kterou by jinak měly. Takže pozdějším odchodem do důchodu a zaměstnaností matek a babiček se snižuje porodnost těch, kteří by přispívali do systému. - Samotná zásluhovost je dalším umělým konstruktem: Má snad ten, kdo celý život jako učitel, menší zásluhy, než obvodní lékař? Má snad žena, která přijala jednodušší práci, aby se doma mohla věnovat starým rodičů, menším přínosem pro společnost? Zkrátka nelze sčítat jablka s hruškami. A tudíž by se znovu měla péče o stárnoucí rodiče více přesouvat do pole rodiny, která jako taková tuto roli plnila po tisíciletí. A že to fungovalo, (a při minimálním počtu státních úředníků), že národ přežil - a reprodukoval se.