Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • aztli


    Cestovat na mezihvězdné vzdálenosti tak, aby to rychlostí téměř
    světla trvalo třeba 1 vteřinu je možné i bez červích děr.  To proto, že
    se rádo zapomíná na dilataci času, která toto umožní. Zkrátka
    zjednodušeným výpočtem, chceme například navštívit hvězdný systém
    vzdálený 1000 sv. let. A chceme, aby průzkum na místě v relativně
    klidovém stavu trval 1 rok. Tak na urychlování téměř C potřebujeme 1 rok,
    abychom snesitelným způsobem dosahli rychlosti C (téměř), za tu dobu se
    uletí jen malá část cesty (dilatace po dobu urychlování působí jen omezeně), pak 1 vteřinu,
    kdy se překoná právě těch tisíc světelných let, pak opět 1 rok
    zpomalování na approach toho hvězdného systému a pak 1 rok výzkum.
    Následně při cestě zpět totéž, tedy 1 rok urychlování na C, pak 1
    vteřinu, kdy se překoná těch 1000 světelných let za / 1 vteřinu, pak
    zpomalování až následně approach Země. To je celkem 5 let a dvě
    vteřiny. JENŽE, na Zemi uplyne právě těch 2000 let, zatímco astronauti
    zestárnou tělesně o 5 let a dvě vteřiny.

    A nyní přibližný výpočet :
    chceme aby tedy dilatace času činila delta T/T  = 1 vteřina / 1000 let =
    1/  3.1556926 * 10^10 = 1/31 556 926 000. Tedy K = 1 vteřina /31 556
    926 080 vteřin. Pak v/C = odmocnina ( 1 - (1/ 31 556 926 080 ^2) =
    odmocnina  (1- 1/995 839 583 618 584 000 000 ) =  cca odmocnina (1-1/
    10*21) = 1 - 1/(2 * 1*10^21) = cca 1-5*10^-22 = 0.999 999 999 999 999
    999 999 5 = v/C. Tedy naše potřebná rychlost bude činit :

    v = 0. 999 999 999 999 999 999 999 5 * 299 792 458.5 m/s .

    A
    při dosažení této rychlosti dokáže stroj překonat 1000 světelncýh let za
    1 vteřinu, jelikož jedna vteřina v té protoročsové letící "kapsli" bude
    protažena na 1000 let. Takže právě proto uplyne na Zemi mezitím 1000
    let, to samé i při cestě zpět. 

    Výpočet je samozřejmě
    složitější, neboť již při urychlování samotném se dilatace projevuje a
    za dobu urychlování se také uletí sice značná, jenže nikoliv podstatná
    část cesty. Takže červích děr opravdu netřeba, i tak by totiž tento
    efekt vyplývající z dilatace času fungoval. Prostě z toho důvodu, že
    dojde k při tom putování červí dírou k podobné dilataci času, prostě :
    "něco, totiž cesta" se zkrátí, "něco jiného, totiž čas na Zemi" se ALE
    prodlouží, totiž čas, který mezitím uplyne na Zemi a bude odpovídat
    právě tomu "zkrácení", které se v onom dilatačním poměru přepočte. 

    • Rychlosti blízké rychlosti světla nelze dosáhnout u tělesa s nenulovou klidovou hmotností. Viz speciální teorie relativity.

      K článku :

      " Přesto by mohl překonat vzdálenost mezi dvěma body rychleji než světelný paprsek, který letí přímo."

      Komentář: světelný paprsek v gravitací deformovaném časoprostoru neletí přímo , ale po  zakřivené dráze, která je jediná možná. Je to dráha typu poledník na zeměkouli,  časově nejkratší, ne prostorově.

      • novak.vladislav

        Každý světelný paprsek letí přímo v prostoru, ony to ani fyzikální zákony jinak neumožňují. Světlo nemůže vědět, že prostor je zakřivený, ono si letí stále rovně.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit