Bohužel se mýlíte, foton sleduje prostor dle toho, jaké je jeho "tkanivo" dané počtem prostorových rozměrů a sleduje energeticky nejméně náročnou dráhu. Proto můžem studovat vzdálené objekty pomocí tzv. gravitační čočky, která je důsledkem dráhy světla po "nepřímce" geometrické ale tzv. geodetice, která je ale v tomto případě nikoliv přímkou a (geodetiky není vždy přímkou, je dána energetickou náročností.)

To si pletete s dosažením přímo nominálně rychlosti C, jenže s pomocí dostatečné energie se můžete C  libovolně přiblížit, nikoliv dosahnout je to, co je ve STR. Na dosažení například 0.8 c nepotřebujete nekonečně energie, ale konečné množství. to je také její přímý důsledek, podobně na dosažení 0.9 C také nikoliv nekonečně energie, terpve na 1*C by to objekt typu tardyon "potřeboval" , kd tardyon je objekt, který má konkrétní hmotnost,  netřeba u něj uvažovat klidovou, to je pouze obezlička u fotonu, aby se "nějak" vysvětlilo proč ihned v jakémkoliv zlmku času letí rychlostí C, prostě jednoduše, když nejjprve neexistuje, tak nemá hmotnost a proto také neletí a konkrétní hmotnsot má až když vnikne a to je ve stejném okamžiku, kdy také letí tou C.

Dále koule je třírozměrný útvar (kvadrika ve třírozměrném prostoru), takže jako taková není zakřivena, tedy ten prostor, co kouli tvoří, zakřiven je povrch dvourozměný na kouli třírozměrné. Abyste zakřivil prostor třírozměrný dejme tomu čtyřrozměrný prostoročas, tak potřebuje minimálně jeden další metrický rozměr, spíše více a co se týče světla, tak to letí po tzv. geodetice a nemá to s časem co do činění, ale je to tzv. energeticky "nejkratší" dráha, jelikož totiž foton právě proto, že letí přímo rychlostí světla (má při svém vzniku nekonečné zrychlení a proto nepotřebuje urychlovací rozjezdovou dráhu) , tak má "on jako foton" dilataci nekonečně velikou, to také plyne z STR, čili v kamžiku vzniku je všude ihned, jelikož vlivem nekonečné dilatace "nestárne", takže to trochu dost mícháte. Chce to pečlivěji studovat.

Každý světelný paprsek letí přímo v prostoru, ony to ani fyzikální zákony jinak neumožňují. Světlo nemůže vědět, že prostor je zakřivený, ono si letí stále rovně.

Rychlosti blízké rychlosti světla nelze dosáhnout u tělesa s nenulovou klidovou hmotností. Viz speciální teorie relativity.

K článku :

" Přesto by mohl překonat vzdálenost mezi dvěma body rychleji než světelný paprsek, který letí přímo."

Komentář: světelný paprsek v gravitací deformovaném časoprostoru neletí přímo , ale po  zakřivené dráze, která je jediná možná. Je to dráha typu poledník na zeměkouli,  časově nejkratší, ne prostorově.

Cestovat na mezihvězdné vzdálenosti tak, aby to rychlostí téměř
světla trvalo třeba 1 vteřinu je možné i bez červích děr.  To proto, že
se rádo zapomíná na dilataci času, která toto umožní. Zkrátka
zjednodušeným výpočtem, chceme například navštívit hvězdný systém
vzdálený 1000 sv. let. A chceme, aby průzkum na místě v relativně
klidovém stavu trval 1 rok. Tak na urychlování téměř C potřebujeme 1 rok,
abychom snesitelným způsobem dosahli rychlosti C (téměř), za tu dobu se
uletí jen malá část cesty (dilatace po dobu urychlování působí jen omezeně), pak 1 vteřinu,
kdy se překoná právě těch tisíc světelných let, pak opět 1 rok
zpomalování na approach toho hvězdného systému a pak 1 rok výzkum.
Následně při cestě zpět totéž, tedy 1 rok urychlování na C, pak 1
vteřinu, kdy se překoná těch 1000 světelných let za / 1 vteřinu, pak
zpomalování až následně approach Země. To je celkem 5 let a dvě
vteřiny. JENŽE, na Zemi uplyne právě těch 2000 let, zatímco astronauti
zestárnou tělesně o 5 let a dvě vteřiny.

A nyní přibližný výpočet :
chceme aby tedy dilatace času činila delta T/T  = 1 vteřina / 1000 let =
1/  3.1556926 * 10^10 = 1/31 556 926 000. Tedy K = 1 vteřina /31 556
926 080 vteřin. Pak v/C = odmocnina ( 1 - (1/ 31 556 926 080 ^2) =
odmocnina  (1- 1/995 839 583 618 584 000 000 ) =  cca odmocnina (1-1/
10*21) = 1 - 1/(2 * 1*10^21) = cca 1-5*10^-22 = 0.999 999 999 999 999
999 999 5 = v/C. Tedy naše potřebná rychlost bude činit :

v = 0. 999 999 999 999 999 999 999 5 * 299 792 458.5 m/s .

A
při dosažení této rychlosti dokáže stroj překonat 1000 světelncýh let za
1 vteřinu, jelikož jedna vteřina v té protoročsové letící "kapsli" bude
protažena na 1000 let. Takže právě proto uplyne na Zemi mezitím 1000
let, to samé i při cestě zpět. 

Výpočet je samozřejmě
složitější, neboť již při urychlování samotném se dilatace projevuje a
za dobu urychlování se také uletí sice značná, jenže nikoliv podstatná
část cesty. Takže červích děr opravdu netřeba, i tak by totiž tento
efekt vyplývající z dilatace času fungoval. Prostě z toho důvodu, že
dojde k při tom putování červí dírou k podobné dilataci času, prostě :
"něco, totiž cesta" se zkrátí, "něco jiného, totiž čas na Zemi" se ALE
prodlouží, totiž čas, který mezitím uplyne na Zemi a bude odpovídat
právě tomu "zkrácení", které se v onom dilatačním poměru přepočte.