Třesky plesky.

Tady se sešlo "myslitelů". Jeden je věřící, asi věří tomu že Bůh stvořil svět za pár dní a ostatním blábolům co jsou napsány v bibli, (tomu nevěří ani papež) další plácá o stavu mysli...atd. K čemu to ale je, když v životě jsou nejdůležitější dvě věci peníze a zdraví a užít si života. A všechny teorie pomatenehého podivína Einsteina (Přečtěte si jeho životopis, úplný magor, ale vyčůraný) jsou normálnímu člověku k ničemu. Hovadiny jako kosmický výzkum. Obrácená strana církevní zločinné demagogie. Létáme do vesmíru. Jaký vesmír? Těch pár stovek km je vesmír? To je k popukání. Ale pro řadu flákačů jako je třeba na hlavu padlý Grygar, velice dobrá živnost. Ručičky nebolí.

Mohl by hlupák pochopit, že je hlupák a k tomu ještě nekonečný ? Moje otázka
vychází z toho, že hlupákova mysl a vnímání se pohybuje ve trojrozměrném vesmíru. Jeho myšlení (pohyb) probíhá ve dvou rozměrech, na základě minulosti (co už prožil (vzpomínání), zkušenost, vzdělání, emoce,výchova) vytvoří plán – ideu (budoucnost) a tu se snaží(plánování), nebo nesnaží zrealizovat .Třetím stavem jeho mysli je přítomnost (nepohyb), vědomí tady a teď, vědomí bez myšlenek. Jenže když je v bezmyšlenkovém vědomí, tak ho nemůže napadnout myšlenka kdo je ten(hlupák) pozorovatel,svědek(subjekt-objekt)(přesto ale říkáme pošetile moje, tvoje), kdo vnímá tu myšlenku a tělo? Přeci co může pozorovat(vnímat-uvědomovat), to nemůže býti On. Kdo je tedy ten pozorovatel(svědek,Já)? A přeci mu jeho mysl (ego) stále říká, já jsem, nejsem, moje, tvoje- tělo, mysl (ztotožňování, neztotožňování ), ale zase když o tom bude přemýšlet (pohyb), tak zjistí, že to nemůže provést- nedokáže ohraničit, vymezit, ztotožnit, definovat, popsat, absolutizovat pohyb, protože pohyb(prostor) je energie a energie je hmota a naopak. Takže ve své konečnosti, pohybu, relativitě(změně), to znamená v prostoru a čase nemůže pochopit ani zrealizovat (objektivizovat, absolutizovat), kdo je hlupák, protože ho nemůže a nedokáže identifikovat (ohraničit, definovat) a proto, kde není hlupák, nemůže býti ani nekonečno (absolutno).
Albert Einstein nám dal teorii relativity(pohybu)-(vznik, trvání, zánik) a taky prý řekl, že jediný rozdíl mezi hlupáky a těmi druhými je jen v držení klíčů(od blázince).
Dejme tomu, že hlupáka opravdu nic nenapadne a zůstane (jeho mysl) v přítomnosti, ve vědomí tady a teď-bez myšlenek.
Čas je vzdálenost mezi jednotlivými (vlnami) myšlenkami. A vlastně jeho hloupost mu umožnila najít bod(vložit na to pozornost), kde se čas a prostor protínají v jednom bodě, v mysli, tedy ve stavu bezmyšlenkovém vědomí v přítomnosti. A je přítomnost pravdou? Mohl by tedy hlupák najít čtvrtý rozměr bytí (vědomí), přestože ani nemusí znát prastaré věty – poznej sám sebe, anebo- vím, že nic nevím, všechno je jinak ?

Ponechme stranou religiozní otázky, i když jako věřící bych také chtěl znát odpověď. Připomeňme, že teorie předpokládá při VT nejen vznik běhu času, ale i vznik prostoru. To je naprosto nepředstavitelné, že?
Ale k věci. Předpokládejme, že i v bodu té neuvěřitelně husté singularity platí Einsteinova obecná teorie relativity. Pak v okolí takové singularity dochází k dilataci času. Prostými slovy: jakoby singularita již existovala nekonečně dlouho a najednou se s ní začalo něco dít. Tento paradox asi vyřeší to, že v těchto extrémních podmínkách Einsteinova všeobecná teorie relativity neplatí. Jen zatím nevíme, čím jí nahradit. Sloučení této teorie s kvantovou fyzikou (tedy jakási teorie "všeho") je zatím nad síly vědců. Ale protože teoretická fyzika se obecnou relativitou zabývá "pouze" 100 let (kvantovkou ještě méně), lze předpokládat, že se vyrojí ještě mnoho teorií. Podle mého názoru ale stejně lidstvo nedojde nikdy k definitivní odpovědi na vše. Jistě, otázkou i je, proč vesmír (popřípadě nějaké multiversum) vznikl a jak vznikl život. Teorie evolucionářů jsou sice hezké, ale podle mého názoru jsou z časového hlediska trochu mimo realitu. To, že se dozvíme, že život na Zemi byl zanesen, problém nevyřeší.

Přece jenom si lidské myšlení-nebo-li mozek v hlavě-neví rady s otázkou vzniku vesmíru.Když se o tom začne přemýšlet,tak dochází k bolení hlavy nejedněm vědátorům.A při tom přemýšlení jde do popředí otázka,co je vlastně čas,hmota a co je nekonečno.Někdo tvrdí,že nekonečno je kruh,po kterém se nedá určit konec ani začátek.No dobře,ale co je za tím nekonečným kruhem?Je ve vesmíru ta božská částice?Kdo to ,prokristapána,všechno řídí?No a vidíte,z toho všeho začíná bolet hlava.Nebere to.

Hmm, na počádtu bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh... I řekl Bůh budiž světlo! A bylo světlo. Co když to bylo tak nějak?