Urychlené rozpínání vesmíru je podle mého názoru slepá falešná cesta výzkumu.

Předkládaný axiom: "krátce po zrození vesmíru došlo na rapidní inflaci, následně se další rozpínání zpomalilo či dokonce zvrátilo. Od doby zhruba před pěti miliardami let však rozpínání znovu nabírá na rychlosti."

Můj závěr k tomuto:

Toto by mohlo být vydáváno za pravdu za jednoho předpokladu - a to, že galaxiím vzdáleným od nás 3 miliardy světelných let naměří vyšší rychlost vzdalování než galaxiím vzdáleným od nás 5 miliard světelných let. Protože naměřené veličiny vypovídají o rychlosti rozpínání v době před třemi a pěti miliardami let, nikoli o rychlosti rozpínání dnes. Pokud tedy před pěti miliardami let došlo k nárůstu zrychlování rozpínání, muselo by být rozpínání vesmíru před třemi miliardami let rychlejší než před pěti miliardami let a tedy galaxiím které vidíme v jejich stavu před třemi miliardami let bychom museli naměřit vyšší rychlosti než galaxiím, které vidíme v jejich stavu před pěti miliardami let. Astronomové ale tvrdí, že rychlost rozpínání se zvyšuje se vzdáleností, což je naopak.

Za rozpínání nemůže být zodpovědný elektromagnetismus, protože jeho působení je vždy kladné. Navíc je to druhá nejslabší známá síla. A rychlost světla není o hustotě prostředí. Světlo se pohybuje jinou rychlostí ve vakuu a jinou třeba v jádru hvězdy, ale vždy je to přesně rychlost světla.

Jako laik si myslím, že za expanzi může elektromagnetické pole hmoty(veškerá energie včetně neutrin), které na dlouhých škálách překonává gravitaci, důkazem je červený posuv a z okrajů "prostoru" reliktní záření. A na temné hmotě bych se podíval jestli se nemění v čase z energie se totiž  společně ze čtvrtým rozměrem stává zase hmota(v jiném čase), která kondenzuje(na náš čas) na baryonovou.

A myslím si že vakuum může být v jiné časové škále mnohem hustší než samotná hmota důkaz omezení rychlosti světla v našem prostoru na pouhých 300 tisíc km/s.