-
Dobrý film, je dobrý tím protože pravdivě ukazuje Vietnamskou válku už z jiného uhlu pohledu, z toho jaký sami američani dokážou být už neskutečně nelidský swině, který se ve válce rádi mstí i na obyčejných vietnamských civilistech, který s válkou nemají přitom už nic společného. Měla tato válka vubec skutečně nějaký smysl? Je to dobrý film.
-
Filmy režiséra Olivera Stonea osobně vubec nemusím, ale udajně sám byl už osobně povolán do války ve Vietnamu, proto tento film beru s odstupem jako jeho skutečnou a pravdivou osobní zpověd, bez ohledu na to jakkoliv film esteticky zkrášluje a fanaticky heroizuje samotné násilí ve filmu.. Film se mě osobně nelíbí, já jsem spíše ,,wendersovský" evropský divák a tohle není nic pro mě, a na mě film příliš autenticky vykresluje osobní najivitu s jakou se bojuje za vyšší demokratické hodnoty Ameriky ve Vietnamské válce bez rozdílu pro všechny. Oliver Stone otevřeně ukazuje aroganci a cynismus v řadách obyčejných vojáku, kteří přicházejí o své blízké přátelé a bezhlavě se už pak nemylosrdně jen mstí na Vietnamských civilistech a nejen na nich. Hlavně expresivní filmová scéna s dětmi jako s rukojmími je skutečně šokující. Ale moc ocenuji uvodní melodii k filmu - srdečně mám osobně rád právě už od Samuela Barbera jeho "Adagio for String" (Adágio pro Smyčce) - a též obdivuji závěrečný monolog Charlieho Sheena (nepovažuji ho nijak za dobrého a kvalitního herce, spíše bych ho označil za pruměrného herce) nad jeho pláčem a slzami k titulkám filmu. Jeho monolog si osobně pamatuji a netřeba ho tu připomínat, je příliš krátký, ale je nesmírně dost upřímný a je pravdivý a přesvědčivý.
