-
Je to taková jemná lyrika
Zvláštně natočený snímek o indiánské krásné princezně Pocahontas. Musím se přiznat, že u prvního dívání se na tento film jsem byla tak trochu na vážkách, zda mám přepnout na jiný program či rovnout televizi vypnout. Ale protože ráda dávám filmům šanci, zvítězila u mě moje příslovečná trpělivost a hlavně zvědavost, jak se děj bude dále vyvíjet /navíc filmy s indiánskou tématikou prostě miluju/. Velmi mě zaujal herecký výkon tehdy teprve 15-leté Q'Orianky Kilcher a nedivím se, že byla za tuto roli oceňována. Dívčina hrála velmi citlivě, s takovou tou příslovečnou naivitou mladé dívky, která se poprvé zamiluje jak už to bývá do nesprávného muže, líbila se mi proměna z naivní láskou "opité" dívky do rezignované a zklamané mladé dámy až do ženy, u které nakonec zvítězí rozum, i když si svou citovou stránku povahy dokázala ve svém nitru uchovat. Dilema mezi dvěma odlišnými muži nakonec vyřešila, i když chudák brzy poté stejně zemřela. Výkony všech herců byli velmi dobré, příroda krásná, vypravěčství příběhu mi připomínalo zamilovanou báseň. Q'Orianka jako Pocahontas měla za tou skutečnou co se týče vzhledu asi hodně daleko /herečka je to sympatická, nicméně má hlavu tak trochu jako kůň, což bylo trochu rušivé/, přesto této historické postavě dokázala vdechnout opět život, aspoň v tomto velmi zvláštně poklidně natočeném lyrickém příběhu. Hodnotím 10/10.
