-
Generál Augusto Pinochet byl velice chytrý a vzdělaný člověk. Udělal pro Chille to nejlepší co mohl i když mu to mnozí mají za zlé. Udělal v Chille velice silnou prosperující ekonomiku, vytáhl stát z ekonomického marastu kam ho dovedli socialisté v čele se Salvatorem Allendem.
-
Potřebovali bychom, aby tu někdo takový kandidoval na prezidenta, ekonomický zázrak by se nám hodil. A pevná ruka taky.
-
-
Naprostý souhlas! Generál Augusto Pinochet se stal cílem bezprecedentního útoku nejen ze strany levice všech odstínů, ale rovněž ze strany zbabělé, oportunistické pravice. V demokratických zemích, zaštiťujících se pluralismem a svobodou hledisek, se našlo jen velmi málo lidí "s přídomky", kteří by se dokázali vymanit z existující konformity a chtěli objektivně posoudit osobu a historickou roli generála Pinocheta. Kritikové generála jsou tak dalece pobouřeni počtem obětí chilské tragedie, že jsou nejen neschopni diskuse, ale ani neusilují stanovit množství těchto obětí, ze kterého jejich vyrůstá pobouření. Bilance kolísá od 2 do 4 tisíc. Za samozřejmost se při tom pokládá, že o život přicházeli pouze protivníci Pinochetovy vlády. Ta neúcta k faktografii má být svědectvím morální úrovně žalobců, která nám má dát poznat, že je více dojímá jedna prolitá slza, než nás, lidi bez srdce, masové vraždy. Již pouhý požadavek, aby počty obětí byly doloženy, je označován za pravicový a svědčí prý o cynismu. Co chvíli se přesvědčujeme o tom, že se lépe klame prostřednictvím elektronických sdělovacích prostředků, než vlastními slovy. Nemůžeme navíc s důvěrou spoléhat na tiskové či televizní zprávy pocházející z druhé polokoule, zvláště z té její části, kterou jsme poznali prostřednictvím politicky angažované literatury, teologie osvobození a neomezené demagogie. I když pověsti o teroristických metodách boje chilské revoluční levice vykazují výrazné stopy vlivu iberoamerické literatury, je přesto potřebné přijmout, že zahrnují část pravdy. Potíž je v tom, že pro fysickou i kulturní odlehlost je pro nás těžké odlišit tuto část od zbývajícího "magického realismu". Ano, je pravda, že v prvních letech vlády Augusto Pinocheta zahynulo v Chile mnoho lidí, i když nevíme kolik a z jakých důvodů. Život nás učí, že muselo trpět mnoho nevinných. Rozdíly mezi politickými tábory se nekryjí s rozdělením na dobré a zlé, v Pinochetově policii se zajisté vyskytovali sadisté, podobně jako mezi jeho nepřáteli.
-
-
Pinochet je napadán levicí ne proto, že v r. 1973 mylně vyhodnotil pravděpodobnost, ale proto, že ji vyhodnotil správně. Vietnamská válka mobilizovala světovou levici a udržovala ji ve stavu vysoké aktivity. Sovětský svaz rozšiřoval svou vojenskou přítomnost a jestliže někde ztrácel, zvykl si svět na to, že zakrátko někde jinde získá dvakrát tolik. Levice, jak prosovětská, tak pročínská, žila v domnění, že jí náleží budoucnost. Měla převahu v médiích, školství a měla svoje přívržence v církvi. To vše ji naplňovalo pýchou, ale k doplnění svého dobrého pocitu ji chybělo alespoň jednou dosáhnout vlády marxistů legální demokratickou cestou. A taková možnost se rýsovala v Chile. Mezinárodní levice se ztotožnila s táborem Salvadora Allende neobvykle emocionálním způsobem. Pád Allendeho prožívala jako svoje vlastní pokoření. Po velkém pokoření přišlo druhé, menší: v Chile se potvrdily hospodářské recepty volného trhu, vždy zásadně potírané všemi druhy levice. Jedním slovem, místo toho aby se stalo vtělením socialistické myšlenky, se Chile pod vládou Pinocheta vymklo z historické zákonitosti a stalo se místem vítězství pravice ve versi autoritární vlády a svobodného hospodářství. Těžko bylo uštědřit levici větší porážku. Také způsob odchodu generála Pinocheta od moci levici podráždil: nebyl svržen, neztratil přívržence, nezanechal za sebou trosky, ale naopak, zemi dobře spravovanou a dokonce demokratickou. Tím, že si zachoval podporu značné části společnosti, nemusel se obávat ve své zemi pomsty. Ti, kteří mu přísahali pomstu, museli na něj nastražit past za hranicí. Bylo rozhodnuto soudit jej v Evropě - na základě jakého práva? "Odsouzení Pinocheta - píše v Le Nouvel Observateur Robert Badinter, "má velkou prestiž mezi francouzskými právníky a socialisty - nenáleží pouze do Chile.
-
-
-
Pinocheta po 15 letech vlády volilo vreferendu 43 proc. občanu.Kolika politikum se to podařilo ?
-
-
Hitlerovi
-
-
Boží spravedlnost.
Sprostý vrah, který se smaží v pekle. Tisíce zavražděných a umučených Chilanů ho usvědčilo u posledního soudu přímo před Bohem. Byl mezi nimi zajisté i prezident Allende. *16* -
-
lepší pár tisíc mrtvých komunistů než pokřivená a dokurvená společnost.
-
Nikdo nemůže říci, co by bylo, kdyby zůstal u moci Allende. Můžeme jen - podle československých zkušeností - předpokládat, k čemu by došlo. Nám v r. 1948 chyběl český Pinochet, následkem toho se levice zmocnila vlády, uspořádala procesy, v nichž Gottwald nechal popravit levicové konkurenty i demokratické politiky a dalších čtyřicet let každý, kdo by s komunisty nesouhlasil, měl připravený svůj proces. Kolik u nás zahynulo lidí při přechodu hranic? Kam se Pinochet hrabal. Rozhodně bylo na straně vlády KSČ víc sprostých vrahů, než v Chile na straně Pinocheta.
-
Re: Boží spravedlnost.
Hm,sprostý=profesor, vrah=zachránce země před občanskou válkou i zahraničními rudýmy partyzány, ty tisíce umučených chtěli zavést rudý terorr,protože bídu a chaos už tam zatáhli. Pinochet byl jen rychlejší,protože to a ještě hůř by se stalo kdyby nezasáhl na druhé straně!Poslední soud=křesťanství ne komunismus!
-
-
Hridina
Je to hrdina,kéž by tady někdo takovej byl po roce 1948 aby těm zlodějum a tyranum ukazal, že nemaj ani pravo na život. -
-
Re: Hridina
To si bude myslet více lidí!
-
-
Zachránce před bolševismem
Je to jistě rozporná osobnost. Ale je třeba vzít v úvahu fakt, že bolševická vláda, ke které směřoval Aliende, by stála ve finále ledských životů stokrát více, než má na svědomí Pinochet.
