-
"Měl jsem rozečtený "Třígrošový Román", a musím říct poznamenal mě Brechtovým silným levicovým sociálním cítěním vykresleným takovým sžíravým sarkasmem ke společnosti, která si ještě v té době neuvědomovala potencionální brzké nebezpečí nacistické protižidovské propagandy v Německu právě pro samotnou německou společnost, která si ještě plně neuvědomovala už ani společenské příkoří a bezpráví, neustálé nelidské ponižování židu a jejich nelidsky nedustojné postavení v německé společnosti té doby, ani jejich bolest a utrpení těchto lidí na konci s politickým zločinem nacismu, s jeho nelidským zločinem, s jeho nelidskými zvěrstvy s dusledkami právě samotné hluboce nelidské rasové genocidy holokaustu v koncentračních a ve vyhlazovacích táborech nejen v Německu, ale i v okolní Evropě té doby Brecht jako kdyby věděl že takové politické zločiny proti lidskosti němci sami nikdy neodčiní a budou se v Německu dál opakovat, jen už v jiné ve společensky "demokratičtější" podobě, v té kapitalistické, kdy ještě budou na sobě lidi, samotní němci páchat ještě mnohem větší příkoří, politické bezpráví a mnohem větší politické zlo než se samotnými hruzamy nacismu, který měli být pro němce samotné definitivní, už konečné v jejich hystorii, v jejich germánské kultuře a v tolik pokrytecké německé společnosti, že Brecht v ní žít dvakrát už nechtěl a odmítal a věděl také snad ze všech nejlíp proč, snad právě za to "zrcadlo" jeho literárním psaním se mu němci ještě naopak rádi fašisticky rádi tolik vymstili, pak i kapitalisticky. Brecht především sám v Německu její německou společností sám jako skvělí dramatik a duležitý spisovatel jen finančně strádal a politicky trpěl stejně jako samotní židé, na jejichž bezpráví a nedustojné postavení v německé společnosti sám Brecht svědomitě upozornoval a neměl z toho už žádný svuj "zisk", žádný osobní prospěch, neprofitoval z toho nijak osobně - Brecht byl znamenitý spisovatel a ještě lepší německý dramatik, možná ještě mnohem lepší a duležitější pro němce a pro Evropu a pro dnešní svět než samotný Václav Havel, protože upozornoval lépe a neuprosně, nesmlouvavě jak sarkasticky, tak srdečně a pravdivě upřímně, a neprofitoval z toho nijak společensky na svou dobu. Brecht se prostě svým literárním psaním společensky nově politicky angažoval jako skvělí ještě nedoceněný dramatik. Brecht už nebyl pro němce zdaleka oblíbený ve své zemi, byl nepohodlným svým literárním psaním a svými dramatickými divadelními inscenacemi. Snad protože právě v Německu, v tom "nadřazeném germánském bojovém národu a v kultuře samotné hystorické temnoty, hystorického povýšení nad jiné národy, naroda zbídačené a pokrytecké pýchy a velkého politického zla" už nikdo jiný takové politické ctižádosti a takové osobní odvahy jakou měl právě Brecht nedosahoval, kdo se literárním psaním politicky mnohem lépe začlenil ve společnosti v té době natolik upřímně a čestně, že cítil v sobě povinost nastavit německému národu spravedlivě konečně zrcadlo svým dramaticky literárním psaním a divadelním představením svých her a svých literárních děl. Brecht rád sžíravě sarkasticky němcum neustále předhazoval co jsou kulturně společensky i politicky sami už hystoricky zač a ptal se a nepřestal se nikdy ptát proč k tomu muselo ve společnosti té doby politicky nacistickým režimem Adolfa Hitlera neustále docházet aby zbytečně trpěli a umírali zbytečně nevinné chudobou zbídačené lidi." MARTIN DYNTAR, Hradec Králové, k uctění památky Bertolta Brechta, skvělého člověka, který němcum nastavil zrcadlo jejich společnosti, kultury i doby. Nezapomínejme proto nikdy na to. Připomínejme si ho rádi. MARTIN DYNTAR, Hradec Králové
