-
Sedmá pečeť 1957 na youtube
dobrý film hodnocení filmu 84%.
-
sedmá pečeť 1957
-
sedmá pečeť 1957
-
Pane Dyntar nepište na osobnosti.cz jste hloupý člověk.
-
Důležité je kolik film vydělal než to jak jej hodnotí kritika která bere méně než herci.
-
Ingmar Bergman byl druhořadý režisér.Christopher Nolan je mnohem úspěsnější i bohatší.
-
režisér
-
režisér
-
režisér
-
Těším se až konečně lépe poznám jeho Evropsky významné nepopsatelně znamenité autorské filmy (zatím znám dobře divácky jen jeho "Sedmou Pečet", pro mě jeho vubec nejlepší a neopakovatelný film s křestanskou tématikou o tom zda zabíjení ve jménu Boha a křestanství má vubec nějaký duležitý smysl a zda není mnohem nenásilnější v lidech pak ateismus) a psychologismus jeho dramat. Vážím si ho jako velkého Evropana, který se stal duležitým vzorem pro jiné filmaře od Wima Wenderse po další, jen většinou nikoliv ty americké filmaře. Bergman je svým duležitým kinematografickým přínosem kulturně dnes pro všechny významný Evropský filmař a vypráví více kulturně o staré Evropě, protože snad jak se vyjádřil němec Wim Wenders každý americký film je vždy filmem o Americe, nikoliv o Evropě...a mími slovy k tomu dodávám nikoliv už o Naší společné Evropě! Nedá mě to... k uctění jeho památky musím dnes nenávidět americko konzumní hollywoodsko kapitalistickou filmovou produkci, díky níž, díky které není pomalu žádný zájem, žádná poptávka po nezávislích uměleckých filmech, kdy člověk je sám sobě anebo alespon platilo že v minulosti ještě byl vždy sám sobě scénáristou, a režisérem, a někdy občas k tomu snad vzácně i kameramanem, a potřeboval obstarat jen levné, přesto kvalitní a nesmírně schopné herce aby vše dotáhl režisérsky do konce, a pak jen dostat film do hlavní soutěže na největších světovích MFF, na největších Mezínárodních Filmových Festivalech, kde se nesoutěžilo a nesoutěží jen o přízen filmových diváku a poroty, ale také o kritická ocenění a o distribuci, o distributora, který by film uvedl posléze v art kinech, v TV anebo na DVD nosičích není vubec dnes skutečně snadné jednak vzhledem k neutěšeným a k velice špatným už k hodně moc zoufalím poměrum na trhu (vysvětlím a rozeberu ještě později a blíže) a za druhé vzhledem pak k tomu že jinak všichni jakkoliv schopní a nadaní, sami o sobě dnes ctižádostivý kvalitní nezávislí filmaři, jakými v minulosti byli američtí společenští vyvrhelové (outsideři) se skvělími filmy nenáviděný Amerikou na okraji Hollywoodské filmové produkce byli právě samotní Nicholas Ray a Elia Kazan (jediní američané, mám rád jejich filmy), v Evropě švéd Ingmar Bergman, anebo v Jížní Koreji Kim Ki-duk, v samotném politickém exilu v Rakousku či v Německu pak dokumentarista a skvělí režisér Arash T. Riahi a další, po řadu dalších jsou dnes mimo jiné Michael Haneke, Wim Wenders, zmíněný jihokorejec Kim Ki-duk apod.. platí že jak v minulosti tak i později se se svými právě nemainstreamovými natolik už nezávislími nekomerčně "autorskými filmy" neustále sami dostávali do ohromného finančního stresu, do velkých finančních nesnází a problému, do finanční krize, jednak nemohli pro své filmy najít distributora, dostat je řádně do soutěže na světovích MFF bylo zoufalé. Všichni si uvědomují že trh a filmový prumysl je dnes už přesycený právě americko hollywoodskou filmovou produkcí, vše už nechronologicky už nepřehledně velice rychle až hekticky už zmateně uspěchaně natáčené s nekvalitními s velice podřadnými lacinými herci velkolepě ve stylu toho akčního Hollywoodu, ve stylu Hollywoodského filmového hapy-endu, kdy klesá u filmových diváku a na trhu dnes už uplně samotný divácký zájem o kulturně také ještě jiné o skutečně kvalitní filmy postavené na skutečně dobrém autentickém scénáři s dobrými herci, které by filmového diváka kulturně ještě vzdělávali, vychovávali a informovali, klesá zájem o ještě také jiný styl natáčení filmu než je jenom ten hollywoodsko americký a šoubyznisticky už jen kapitalisticky zábavně konzumní je myslím si koncem kinematografické ery, je myslím si uplným koncem filmu, protože je velkou krizí světové kinematografie, které vládné kulturně spotřebně, konzumně už jen právě kapitalistická Amerika. Protože právě samotný film je myslím si velká velice těžká osobní zodpovědnost... (věnováno Ingmaru Bergmanovi navždy) MARTIN DYNTAR, Hradec Králové.
