-
A taky chybí Devadesátka pokračuje.
-
A vadí ti to? Mně to teda vyhovuje *1*
-
Přístav volá je hned první a Tajemství velkého vonta tam taky je *16* *16* *16*
-
A co Tajemství velkého vonta, poslední příběh stínadelské triologie?? Taky tam není Přístav volá,to tam nejsou skoro jeho nejlepší díla!!!
-
už je to povinná četba
-
A co Tajemná řásnovka, vydaná roku 1965? Jsem slepá, nebo tam opravdu není uvedena?
-
To je pravda. Ač žena, jeho příběhy jsem jako malá zbožňovala. Nyní jsem po dvaceti letech vzala do ruky jeho "Dobrodružství v zemi nikoho" a výsledek? Po přečtení už držím jeho další knížku, a vím, že to takhle bude pokračovat i dál :-)
-
Po každé přečtené knize, ať jde o "pouhou" fikci nebo autobiografické vyprávění života tohoto jedinečného člověka, mě chtě-nechtě přepadá ohromný smutek z osudu který ho potkal. Jeho knihy nás nutí zamyslet se sami nad sebou, popřemýšlet o tom, co je skutečně důležité v životě, v chování, určuje nám směr k hodnotám, kterých se svět vzdal. Všichni kdo jeho knihy četly, si z nich něco vzali. Kdo nevzal, ztratil. Já osobně se snažím žít "Modrým životem", vedu k tomu svého syna, a vyprávím mu kdo to byl Jaroslav Foglar a proč je pro mne tak důležitý. A přece se najdou lidé, kteří snad z hlouposti, lenosti, nejen jeho díla odmítají, ničí, urážejí je i autora, házeli a hází na něj špínu, aniž si uvědomují, že jsou to právě oni, koho se snažil zachránit před nimi samotnými. Jaroslave Foglare, Jestřábe, vzpomínám na Vás s láskou a úctou, děkuji Vám za vše, co jste mě, a celému světu dal. Děkuji.
-
Knihy mého mládí, škoda, že se tenkrát skoro nesehnaly. Doporučil bych je jako povinnou četbu. Kdo přečetl jednu pak přečetl všechny.
-
Překvapení
O knížkách od Jaroslava Foglara jsem slyšela i v době kdy byl zakázaný jen mě se už do ruky nedostaly (moji starší sourozenci je četli, a pak byli uloženy hluboko v knihovně a já se k ním nedostala)až teď kdy se z naších dětí staly skauti, a já jsem synovi koupila první Foglarovku, a dcera ji zhltla během krátké chvilky a letos Ježíšek pod stromeček nadělí na přání mé dcery další tyto krásné knížky, a snad už i já se dostanu k jejich čtení. Jestřábe tam někde na horu děkujeme!!!!! -
Můj tatínek
Můj tatínek měl na půdě našeho rodinného domku starý dřevěný vojenský kufr, ve kterém byly uloženy "poklady". Byly to staré výtiska Junáka a Vpředu. A tak jsem se v marasmu konce padesátých a začátku šedesátých let jako chlapec seznámil s Jaroslavem Foglarem a Rychlými Šípy. V časech Timura a jeho party a Čuka a Geka prostě něco nevídaného. Jen jsem nesměl nikomu povídat, že takové časopisy čtu. To mě trochu mrzelo, rád bych se tehdy ostatním klukům pochlubil. Už jsem ale tehdy podvědomě cítil, že by mohlo být zle, a tak jsem skutečně mlčel. Děkuji Jaroslave Foglare za ty hezké chvíle v nehezké době. -
výborný spisovatel
Je mi patnáct let a četla jsem skoro všechny knihy Jaroslava Foglara.Obdivuji je a považuji za nejlepší,které jsem kdy četla.Ráda se k nim vracím a doufám,že tomu tak bude i v mých pozdějších letech. -
oprava
Drobná,byť ne podstatná oprava:Jaroslav Foglar nevedl celý život skautské oddíly,ale jeden jediný.Tím byla pověstná Dvojka.která "žije" dodnes-od roku 1913!
Maminka Jaroslava Foglara nezemřela v roce 1981,ale v roce 1980,ve věku více jak 102 let.
To ovšem nic nemění na skutečnosti,že Jaroslav Foglar byl jak vynikajícím spisovatelem tak pedagogem,kterých by bylo dnes potřeba.
Čest jeho památce! -
:)
opravdu skvělý spisovatel..Záhada hlavolamu, Tajemství velkého vonta a Stínadla se bouří jsou nejlepší knihy co jsem kdy četla... -
hosi od bobri reky
ahoj bylo to velmi dobre -
Vzpomínka
Byl to velmi dobrý spisvatel.Jako malý jsem četl jeho knihy.Líbil se mi ježek v kleci a Hoši od bobří řeky.Škoda,že jsem se s ním neznal osobně.Čest jeho památce!
