Diskuze OSOBNOSTI.cz

Žokej Váňa mladší prohrál půlmaraton, přesto zůstává jedničkou
"Poslední dva kilometry to byl děs, totálně mi odešla lýtka. Takže bych teď měl být trojkou, že?" Žokej Josef Váňa mladší za cílem sobotního Pražského půlmaratonu lapal po dechu, ale ve tváři mu hrál úsměv.
Jeho otec, osminásobný vítěz Velké pardubické, už před Vánocemi přišel s originálním nápadem. Tři jezdci z jeho dostihové stáje, jeho syn, Jan Kratochvíl a Michal Kubík, se v pražském závodě na 21 097,5 metrů poperou o post stájové jedničky. "Táta nám dal limit dvě hodiny," připomněl Váňa junior.
"Musel jsem kluky nějak motivovat, aby na sobě přes zimu zapracovali," uculoval se Váňa starší. "Tak jsem to vymyslel takhle. Kdo bude nejrychlejší, bude v sezoně jezdit nejlepší koníky. Kluci souhlasili a začali makat, běhat chodili třikrát týdně," dodal legendární žokej a trenér.
Všichni tři běželi půlmaraton poprvé, nicméně výsledek byl možná nečekaný. Nejrychlejší byl Jan Kratochvíl (1:37:20 - celkově 969. místo), za ním skončil Michal Kubík (1:42:31 - 1 565.) a až třetí byl nejstarší z nich, dvaadvacetiletý Váňa mladší (1:48:24 - 2 290.).
"No jo, jenže všichni vědí, proč to tak dopadlo. Pepča závodí v neděli ve Španělsku a celý týden se nemohl najíst, aby se vešel do pětašedesáti kilogramů. Víc tam mít nesmí, na trati tedy neměl z čeho brát energii. Ale jsem rád, že k tomu kluci přistoupili zodpovědně. A zaběhli si dobré časy, takže příští rok už nebudou muset stát na startu až někde vzadu," pochvaloval si otec Váňa.
"Byl to prima nápad," povídal Váňa mladší ještě před cestou na nedělní dostihy ve Španělsku. A místo stájové jedničky? O to se prý nebojí. "Kluci vědí, jak se věci mají, vždyť s koňmi teprve začínají. Ale běželi moc dobře, krásně nám to zapadlo do přípravy na sezonu. Myslím, že budeme mít z čeho čerpat," pokýval hlavou syn legendy, mimo jiné pětinásobný účastník Velké pardubické a jeden z předních českých žokejů.

http://www.denikpolitika.cz/politik/josef-vana%282%29/zivotopis#.UnWg2nA02rw

Zklamaný Pepa :http://www.fotokisza.com/show.php?file=dostihy/2012/vp_13_10_12_IV-121013_vp_545

Zakončení sezony 2011

Posledním letošním českým dostihovým vítězem je Josef Váňa mladší. Loňský český šampion překážkových jezdců se prosadil k triumfu ve steeplechase Guidsun v Římě na 3450 metrů o 17000 eur, do které vedl svěřence Paola Favera Auteuil Longchamp. Váňa s ním zvítězil o půldruhé délky před Crocichiem, jehož vedl staronový italský jezdecký šampion Raffaele Romano. V cross country o 10 000 eur byl navíc Váňa v sedle Val Heureux druhý, když si s Romanem na Blanc de Blancs prohodili pořadí. Váňa po dnešním vítězství zůstal v italském hodnocení roku 2011 na pátém místě tamního šampionátu, který suverénně vyhrál mezi překážkovými jezdci Raffaele Romano, a třetí byl Josef Bartoš. Mezi trenéry patří třetí místo v hodnocení Josefu Váňovi a páté Františku Holčákovi.

Slavík s Váńou s úvodním přivítáním...
http://www.youtube.com/watch?v=CTzXcK0AFg0

http://josevanajebuh.blog.cz/1012/z-tisku-a-mediii

Váňa: Kvůli alkoholu jsem spatřil bílé myšky
Dost se teď píše o depresích mezi fotbalisty. Když pominu depresivní stavy jako chorobu, tak si myslím, že v dostihovém sportu je k tomu mnohem blíž. Turf je nejistotou a podobnými stavy doslova prosáklý. Představte si, že jedete favorita v derby a skončíte někde vzadu, ne-li poslední! To je průs.., prostě malér. Pro vás, pro trenéra, pro majitele.
Možná že ve fotbale může mít deprese brankář z toho, když třeba pustí hloupý gól. Ale je to kolektivní sport a řekl bych, že tlaky se tam tříští, ti kluci se navzájem můžou podpořit. Jenže když žokej pokazí dostih vlastní chybou, tak těžko může čekat, že ho majitel koníka přijde utěšit…

U koní o depresích mluvit nemůžeme. U nich je to o zacházení – když se s nimi zachází dobře, jsou spokojení. Sám deprese nemám. Když se mi něco nepovede nebo někdo udělá chybu, tak si zařvu, ulevím si jadrným slůvkem, někomu vynadám a za minutu o tom nevím.
Také jsem si pomáhal alkoholem

Deprese můžou být i z pití. Ve fotbale se v téhle souvislosti mluví o Garrinchovi, Bestovi, Gascoigneovi. Do toho jsem spadl taky. Když jsem po roce 1989 působil v Německu, tak jsem tam byl hodně sám. Denně jsem si pomáhal skleničkou a došlo to tak daleko, že se organismus začal bránit. Až jsem jednou spatřil bílé myšky! Jenže za rodinou jsem se dostal jednou za půl roku, neměl jsem se komu svěřit. Copak budu o svojí samotě povídat nějakému Němci? Samota a chlast, to bylo zoufalé, ale po návratu jsem pití omezil a dostal se z toho.

Třeba i proto, že se daří. A truchlit, že jsem se v anketě Sportovec roku nedostal do první desítky? V Británii se sice loni stal sportovním králem žokej Tony McKoy, vítěz Velké národní, ale já se kvůli tomu netrápím. Kdepak! V pátek jsem na lovu trefil dvacet bažantů, užil si legrace v báječné partě. Jaké deprese?

Josef Váňa překonal ve sledovanosti i Martinu Sáblíkovou ! Díl Trumfů se Sáblíkovou měl sledovanost jen 1,1 milionu a díl s Váňou 1 330 tisíc diváků (share 31,89 %) !!! *1* Gratulace !!

Ať tak či tak,hodně štěstí a úspěchů !

Žokej Josef Váňa v reklamě na Geladrink 10 s
http://www.youtube.com/watch?v=_kpgDmDe4hs