-
Dobrý den.
Dobrý večer
Viděl jsem Vás u Jana Krauze a dobrý.....a jak Váše vyprávění o životn.situacích a Váš životopis mi byl strašně povědomí , jako by někdo mluvil o mě a za mě.... přitom vás vlastně neznám a viděl jsem vás poprvé. Jste hezká - krásná žena, ale Ta povědomost až schoda...a i kdyř jsem technický a racionální člověk musel jsem si otevřít vaše stránky .
Jediná schoda a musím říct že mě to velmi překvapilo nebo´t se mi nikdy nic ani podobného nestalo a nejsem v tomhle směru věřící je že jsme oba blíženci , a já o 10 dní starší.
Přeji krásný večer a mnoho zdaru ve Vaší jak herecké Tak hlavně režisérské práci.
S pozdravem
Milan Těšík - K.Vary
milan.tesik@gmail.com -
-
Díky, pane Těšíku!
-
-
Jakou trapárnu jste to vypotila o Bilakovi a Putinovi? Stejné hovadiny jako ty Havlovi bláboly. Skutečné umění...
-
-
Tak to je ale hezká poklona - díky! S Havlem mě ještě nikdo nesrovnával, to je milé! Havla si moc vážím, přečtěte si od něj něco (třeba Dopisy Olze, když se Vám nelíbí jeho hry, teda jestli víte co mám na mysli) Trochu jsem se zapotila, psala jsem to v létě, to máte úplnou pravdu! Je mi ale dost divné, že by někdo, kdo se vyjadřuje tak jako Vy zde, vůbec někdy chodil do divadla? Takže ...asi spíš si tu jen tak prostě nadáváte, viďte? Ale tohle se bohužel nepovedlo, udělal jste mi velkou radost tím srovnáním - chápete? Tak hezké Vánoce 2017 Vám a nevztekejte se moc už, není to zdravé.
-
-
Teď jsem náhodou zapnul tv a běží tam parádní starej film, kterej jsem vůbec neznal, na teletexu čtu Lucie a zázraky, hrají Viktorie Čermáková..říkám si, že by to byla ségra Hynka..?? A tak jdu na net..a je to tak! :-) Tak bych vám jen rád napsal, že patří mezi filmy, co už dneska nikdo nenatočí, ta atmosféra, hudba, kamera..a i když to člověk zapne v půlce, nemůže se odtrhnout, jakoby se přenes´do jiný doby, jinýho času. A jak jste hrála vy, to už mi hlava nebere vůbec! Jsem herec, i moje děti hrajou, ale jak vy to tam dáváte, nádhera, tak krásně, přirozeně, nich technickýho, v tom věku!?!? Dneska nemožný. Nebo si nevybavuju, že by byl dneska někdo schopnej takhle pracovat s dětma před kamerou..možná už nejsou tak šikovný děti!)) Ještě jednou říkám..vůbec nechápu, žádný poslušný dětský stroj, co jenom plní úkoly. Nádherným a líbezným způsobem (a v tak dlouhých záběrech)jste nám před kamerou připomněla ten neskutečnej dětskej svět.. pro mě fakt skvost! V záplavě všeho možnýho i nemožnýho, co se dneska točí a co běží na tuně programů 24 hodin denně, nepřekonatelný..
Díky :-)
Karel -
-
Děkuju Vám, to je moc hezké, co píšete. Ráda na to natáčení vzpomínám. Hlavně na Otu Kovala, což byl skvělý režisér dětských filmů. Ten film a celá atmosféra natáčení a jistě i můj tehdejší "výkon" byly jen jeho zásluhou - byl to velice citlivý člověk a s dětmi to úžasně uměl, měla jsem pocit, že žiju ve světě, který mi on vymýšlí na míru
, hodně se mi věnoval i v pauzách - stavěli jsme domečky pro trpaslíky a vařili žížalovou a květinovou polívku, byla bych pro něj skočila do ohně. Jen ta scéna, kdy mě chytí policajti před kostelem, kde nedosáhnu na kliku, mě na něho mrzela. Nechápala jsem, jak mohl dopustit, že mne ti policisti chytili a dali do vězení?! Uplně se mi ta scéna vryla do paměti jako velké zklamání a zrada nejbližšího člověka. Dost jsem se totiž bála, i když vypadali trochu jako Laurel a Hardy, měli čené oči a byli prostě velcí a já malá... hrát ve filmu je pro 3 leté dítě dost potíž. Dodneška dost dobře nerozlišuju co je sen, fantazie a co realita, ale snad je to zas pro člověka, který se zabývá divadlem i výhoda... nakonec. Praktické to ale opravdu není! Zdravím Vás srdečně a děkuji, takhle pozdě za slova , která tu tak zůstala viset a najednou na mne vyskočila při hledání fotek na nový web. Nevěděla jsem o tom tak odpusťte, že tak pozdě, snad si to přečte taky někdy v budoucnu?
-
