Diskuze OSOBNOSTI.cz

Vážený a milý Pane Zdeňku, pozdravuji Vás tisíckrát, neboť jsem Vám již dlouho nepsala i když... myšlenkami jsem byla často s Vámi.To současné politické dění mne otravovalo moji spravedlivou duši a často jsem si představovala, že s Vámi ujíždím na Arše Noemově někam do dálav a jenom ta němá tvář pluje s námi, která člověku neublíží.Když udělám rekapitulaci, léto bylo krásné, slunce, voda, vzduch, vůně jahod a malin. Na podzim vůně zralého obilí a hub, ta příroda nám ještě naděluje. Nyní doba adventní, doba Vánoc, vzpomínek na dětství, kdy se člověk těšil z každé maličkosti. Já Vám Pane Zdeňku, ze srdce přeji, aby Vaše umění stále přinášelo všem dobrým lidem neskonale krásné zážitky jako dosud. A o Vánocích radost, zdraví, štěstí, lásku pro Vás a Vaše blízké. Krásné Vánoce přeje Marie

Dobrý den, ráda bych vým poslala moje krátké dílko k posouzení. Všem se moc líbilo, ale ráda bych znala Váš názor. je o J. Cimrmanovi. Díky Zdena Huspeková email - babyzdeni@seznam.cz

Pane Zdeňku,s tímhle se Vám musím pochlubit,protože se nám podařilo společné dílo.Vaše píseň,tady nesmím zapomenout ani na pana Uhlíře,se stala předlohou pro pódiové cvičení předškolních dětí.TA NAŠE HOSPODA,přišla právě včera v pravou chvíli,kdo ví jak to bude dnes a zítra v našich pohostinstvích,když jsou ty volby.Dětem se jak hudba,text i choreografie líbí,tak si myslím,že nezůstane u jednoho kusu a budeme to opakovat ještě několikrát.Chci Vám pane Zdeňku i pane Jaroslave poděkovat za naše společné dílo a až někdy přijedete vystupovat k nám do Kamenice u Velkých Popovic a přijde i na HOSPODU,tak Vám to snad i s těmi našimi předškoláčky zacvičíme,ať to také vidíte.S úctou a přáním všeho dobrého Vaší práci pro děti cvičitel předškolních dětí při SK Kamenice,Tomáš Marcín.

Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas, hrdličin zval ku lásce hlas, borový kde zaváněl háj....a příroda bude stále krásná a nenahraditelná, politiku vynecháme,je to rašelina, a pod každým kdo nehájí zájmy lidu, se jednou zavře voda a bude z něho uhlí a zase se v zimě ohřejeme. Promiňte, že mne napadají takové morbidní myšlenky ale při sledování úrovně rozhovorů v poslanecké sněmovně pro mne už politika neexistuje.Ve vládě má být někdo, kdo má respekt, úroveň, stojí si za slovem a národ ho miluje.Já si Vás představuji jako nejlepšího prezidenta do voleb, myslím že celý národ by Vám své podpisy dal, neboť jedině Vy Pane Zdeňku jste čech a vlastenec...a nikdo jiný mne již nenapadá. Tak krásný první máj, v přírodě, na sluníčku, s rodinou. A žijte do sta let. To Vám ze srdce přeji a zdravíčko k tomu. Marie

Vážený Pane Zdeňku, blíží se doba Vašich oslav, potom za 3 dny i mých a já bych chtěla být " první poupě, co sedává v koutě" a ze srdce Vám popřát všechno co si přejete aby Vám bylo přáno,dopřáno a splněno. A k tomu především hodně zdraví a dlouhá léta živijoooooo. Marie

Dobrý a krásný den Pane Svěráku. Dovolte, abych Vám poděkovala za vše krásné, co jste vytvořil - ať jsou to úžasné filmy, divadla, knihy, písničky a říkanky pro děti i dospělé. Nedá se vše ani popsat. Ze všech Vašich děl čiší "člověčenství", moudrost, láska a nekonečná laskavost. Miluji Vaše díla. Naposledy jsem četla Vaše Povídky a Nové povídky. Je to pohlazení po duši. A jedna zajímavost, které jsem si při čtení všimla je, že v duchu slyším Váš sametový hlas tak, jako byste to četl Vy sám. V tomto jsem se nezávisle shodla i se svojí dcerou. Ještě jednou velké díky a přeji Vám, abyste nás všechny těšil i nadále a byl stále hodně zdráv.

Vážený pane Svěráku,
na této stránce jsem dnes poprvé a po pročtení všech milých pozdravů, vyznání a přání nechci zdržovat se svými vlastními dojmy, pocity a vyjádřením vděku, asi bych již nic nového nepřinesla. Jen jsem chvíli hledala nějaký web s podtitulkem Svěrák for President - a nebyl nalezen...
Tak přece jen pár osobních vět - obdivuji Vás mnoho let, s proměnami Vašich aktivit a filmových rolí prakticky již nesoudně - ať již ve zcela zlidovělých filmech od Jáchyma, přes Vesničku, roztomilých a lidsky pravdivých Jako jed a Kolja až pro poslední aktivity zmiňované pisateli na tomto webu. Je nanejvýš vzácné v této společensky těžké až vypjaté době číst cokoli pozitivního v anonymní internetové diskusi. Po odchodu Václava Havla jsem si uvědomila, že jste ze známých osobností vlastně jedinou společenskou autoritou, osobností milovanou a uznávanou velkou částí našeho národa, lze-li nás tak pateticky nazývat. Vaše aktivity za totáče, milovaný Cimrman, který dokázal vždy rozesmát, ironizované čecháčkovství spojené se všemi náznaky v kulturních divadelních hrách, vlídný obraz končící monarchie,geniální Nejistá sezóna, desítky nehynoucích hlášek z mnoha scén Vašeho divadelního a filmového díla, to jsou atributy, pro které jste skutečně osobností z mála, na které můžeme být upřímně hrdí a k nimž lze nakonec upřít pohled s důvěrou. Popularita umělecká, lidská vtělená do pomoci hendikepovaným, vlídné učitelské mentorství v diktátech, nedávné odsouzení politikaření na pražské radnici, celoživotní zájem o děti a kvalitní český jazyk na všech úrovních, až neuvěřitelný souběh tolika lidských kvalit, že opravdu nemáte konkurenta, alespoň mezi veřejně známými osobnostmi. V kontextu super vzhledu ve všech dobách, co Vás potkáváme (nemám Vás na nástěnce jako paní Marie, ale skoro si to nyní v mých 50 letech vyčítám), fešák na známkách, obrazech školních tříd i jinde- proč už Vás vlastně veřejně nepřemlouváme???
Je asi marné doufat, že v dnešním politickém marasmu byste se chtěl obětovat. Ale poté, co nám pánové v Parlamentu dovolili říct si o osobnost prezidenta ve volbě občanů, je zde přece jen stále aspoň naděje, že byste chtěl podstoupit ony mediální tance a předvolební masáž. Myslím, že byste to zvládl bravurně, s úsměvem a pro Vás tak typickou lehkou ironií. Po váhavých a prvních náznacích našich "prvních lidových kandidátů" bych případě moc ocenila, pokud byste alespoň neformálně, plně v intencích životní cimrmanovské filosofie, dovolil být naším upřímně vybraným kandidátem "stínovým prezidentem", všem politickým figurám vzešlým z nějakých licitací navzdory. Věřím, že Vaše životní dílo, důvěra tisíců lidí a v neposlední řadě vděk nás, uživatelů Vašeho díla, které nás desítky let provází a nejednou pomohlo zahnat kus osobního smutku s pomocí ironie a humoru všech barev tak, aby "bylo veselo", by v případě Vašeho zájmu o tuto židli mohlo osobu prezidenta po dlouhých letech opět dostat do pozice osobnosti uznávané - a troufám si říct milované.
Prosím zvažte to, času je naštěstí ještě dost. A i pokud jste takový bláznivý nápad již dávno zamítl (asi ho nemám jako první), tak vězte, že pro mne jste už nyní jediný prezident proti všem, kteří by se v příštích měsících snad někde vylíhli. Vždyť pokud nás již nyní spontánně nenapadají, tak prostě nejsou!!
Srdečně zdraví a přeje hodně zdraví
Věra K.

Vářený a milý Pane Zdeňku, přeji Vám k dnešnímu svátku stále veselou mysl neboť jak říkala moje babička a máma, veselá mysl půl zdraví. A další polovinu zdraví budete mít, když nebudete muset chodit k lékaři.Mám Vaši fotografii vystřiženou z časopisu, nalepenou na zdi v ložnici. Já vím, že se to nedělá ale jste takový můj malý talisman s přesvědčením, že mne uchráníte od všeho špatného, co se na této zemi děje,politiky, nemoci a násilí.A ještě jedno přání ode mnme, stálé štěstí aby Vás dar od Pána Boha, umělecká tvořivost vždy doprovázela na každém kroku a Vy jste dělal lidem radost.Mám Vás ráda. Marie

Krásný den. A možná bych měla napsat stejně krásný den, jako jste svými novými povídkami připravil Vy mně. Ještě nikdy jsem nepsala žádné slavné osobě, ale tentokrát jsem se rozhodla, že napíši. Chci Vám totiž opravdu poděkovat za milé čtení. Vaši knihu jsem dostala pod stromeček jako dárek od mého osmnáctiletého syna a hned jsem se pustila do čtení. Brzy jsem ale přestala, protože jsem si pak schovávala jednu povídku na další den, abych si tu radost prodloužila. Dalo mi to sice práci, abych knihu nepřečetla jedním dechem, ale zvládla jsem to. Smutná jsem byla až ve chvíli, kdy mi došla zásoba Vašich povídek. Nějak jsem se na další den přestala těšit.
Mnohokrát Vám děkuji za knížky, ale i za Vaše divadlo a jeho hry, za Vaše scénáře a filmové postavy, za Váš laskavý humor, za Vaše písničky, které mě provázely v době dětství mého syna a nyní znovu s mou malou dcerou, a přesto je ráda poslouchám znovu a znovu.
A hlavně děkuji za krásnou češtinu, kterou nás obdarováváte a která je slyšet méně a méně.
Přeji Vám do nového roku hodně zdraví, štěstí a mnoho nápadů a sil, abyste nás mohl potěšit dalšími povídkami a scénáři.

Iva Mláková

Milý Pane Zdeňku, gratulace do Nového roku 2012 od významných lidí máte za sebou, tak ještě tu moji.Přeji Vám ze srdce zdravíčko a štěstíčko ve Vašem životě. Zaujala mne myšlenka Květy Fialové, že v 81 letech se cítí nejšťastněji, proto bez ohledu na roky života, ať to Vaše srdíčko, hřeje jako sluníčko. Také úzké sepjetí s přírodou Vám přeji, neboť každé roční období má své kouzlo. A na závěr jedna myšlenka co mne napadla, když jsem na Silvestra hladila po hlavě mého z petard a dělobuchů stresovaného psa a říkala mu, vydrž Gastone, nezblázni se.Všichni lidé co si půjdou koupit petardy, by místo nich dostali obálku s poděkováním, že přispěli na konto lidem kde je hladomor a kde je zapotřebí pomoc lidem a hlavně dětem v nouzi. Přesně o půlnoci by ve všech mediích zazněla Má vlast nebo Vltava a ta krásná hudba by zněla po celé zemi. Ale na to si asi ještě hodně dlouho počkáme, ale jinak, správná úvaha, co říkáte.Mějte samé krásné dny. *14*

Vazeny pane Sveraku,divala jsem se na KUKY se vraci,v titulcich mne zaujalo jmeno Frantisek Sverak a Katerina Sverakova.Zajimalo by mne,
zda jsou to Vasi pribuzni,bylo by to hezke,kdyby na filmu "pracovala"
cela rodina.Zdravi Jana Nicova

Milý Pane Zdeňku, včera jsem opět znovu shlédla v televizi Váš film Kolja,moc jsem si to užila, díky. Člověk teprve s odstupem času vzpomíná...jak to bylo tenkrát. A za tolik pravdy, co jste vyjádřil ve svém filmu i humornou formou, Vám ze srdce díky. Naposledy jsem Vám psala o tom stromečku, já vím že jsme neměly s mámou " pytlačit " v lese ale tentokrát nebyla jiná možnost. Zato jsme ten stromeček měli doma až do Velikonoc neboť neopadával a voněl v ložnici. Lidé co šli kolem se ťukali na čelo ale nám to nevadilo,neboť to byl pro nás další člen rodiny. Mějte krásné svátky se vzpomínkou na dětství a na ten docela obyčejný a krásný život dítěte. Přeji Vám hodně zdraví a štěstí.

Povídka Vánoční stromeček. Tenkrát, za mého dětství, nikdo na horách stromek nekupoval, bylo by to ponížení pro chlapa, kdyby Vánoční stomeček nepřinesl z lesa.Můj táta si ho na podzim, když chodil na houby, vždy označil bílou mašličkou, aby byl ve tmě vidět a když byla Hubertská zábava, všichni myslivci opilí, tím pádem jistota, že ho nikdo nepřistihne, nedej bože nezastřelí,vyrazil do lesa.Jednou přišel domů velice rozčilený, jenom s bílou mašličkou, neboť mu stromeček nějaký pytlák sebral.Máma nadávala, tak šel na jedno pivo Krakonoše do hospody. Tam se probere všechno a chlapi mu slíbili, že mu den před štědrým dnem stromek dodají, krásný, čerstvě uříznutý.No a stalo se, táta přinesl stromek a odešel do pekárny, kde vyráběl vánočky a koláče pro polovinu městečka.Moje máma, zlatá ženská, podobná herečce Růžičkové i se stejným elánem, jako měla ona, vytáhla z půdy veliké koule na mašlích, jiné korálkové ozdoby co se dělaly v horách a začaly jsme, my dvě holky, strojit.No ale co se nestalo, větvičky ze symetricky uspořádaného stromečku začaly odpadávat jedna po druhé. Stromeček byl celý navrtaný, že by člověk měl strach jestli tam někdo nedal nějakou nálož a větvičky v něm zapíchnuté jenom tak neboť tenkrát ještě nebylo to lepidlo, přilep a nepusť.Bylo 22 hodin a máma rozzlobená jak to nejvíce šlo, popadla pilku,mne a psa Punťu a vyrazili jsme do lesa.Jiskřivý sníh,měsíc v úplňku, zkrátka krása. Pes Punťa to bral ale z té své psí stránky, hlídal nás a štěkal na každý stín i když tam nebyl. Bála jsem se já i máma, že budeme prozrazeni. Ale máma vždy dokončila, co měla v hlavě, v tom směru jsem asi trochu po ní. Já musela sebrat Punťu, máma rychle uřízla něco, co bylo po ruce a pelášily jsme z kopce domů. Doma jsme zjistily že máme nějaký podívný huňatý stromeček, první borovičku v mém životě.Moc se nám líbila, strojily jsme ji téměř do rána a ani mé malinké ,dětské ruce popíchané od jehliček mně tu radost nezkazily.Tak pěkný den s úsměvem a zase brzy nashledanou. Marie

Vážený a milý Pane Zdeňku, dnes jsem již zapálila druhou svíčku, adventní doba, Vánoce se blíží. Přiznávám, že jsem na Výs myslela již když jsem zapalovala tu první...ale času bylo málo, tak Vám chci poslat nějakou "štávu" neboť humor je kořením života a veselá mysl, půl zdraví.

Milý pane Svěráku, nikdy jsem nepsala žádné osobnosti a myslela jsem si, že mně k tomu nic nemůže donutit.Tedy až do té doby, než jsem před několika lety zhlédla Váš film Vratné lahve. Někde jsem slyšela, že jste měl se synem kolem tohoto filmu nějaká nedorozumění. Myslím, že to chápu. Ani našim dětem se ten film nelíbil tak, jako nám.Oni ho prostě nechápou. My se s manželem smějeme od začátku do konce.Smějeme se a je nám trochu smutno. Vidíme se totiž jako v zrcadle i se vším tím, co si třeba člověk nerad přiznává. Jenom nevíme,jak je možné, že jste natočil film o nás. Jak víte, že doma manžel vzpomíná na sokolský slet v roce 1948,jak víte, že se stejnou ironií, láskou i zevšedněním a naprosto stejnými slovy mluvíme o běžných i méně běžných situacích včetně
takových detailů, jako je mužský a ženský přístup k trávení důchodového č času, sexu, sledování srdeční činnosti, zpívání stejné písničky vnoučatům na dobrou noc, nejrůznějších replik: Žehlil si někdy? Nedojímej se , víš, že to nesnáším? Máš v lednici jogurt!!! Mohla bych tak pokračovat do nekonečna. Teď jsem film viděla znova v televizi a bčas se něj kouknu i na DVD a loni jsem ho poslala kamarádce do Švédska. Podle mně je to Váš nejkrásnější film, včetně té skvělé písničky.Jenom je potřeba, aby byl člověk v tom správném věku a nejlépe opravdu po čtyřiceti letech manželství.Moc Vám za něj děkuju. Jenom nevím, jestli nás opravdu znáte, nebo jsme si v našich letech a s našimi zkušenostmi všichni tak strašně podobní.

Dobrý podvečer, pane Svěráku. Dnes jsem slyšela část rozhlasové besedy s Vaším synem Janem a ta mě vyprovokovala k těmto řádkům. S radostí jsem seznala, že geny bezvadně fungují ( nejen Vaše, ale i Vaší ženy samozřejmě). Určitě jste na syna právem hrdý. Vás si velmi už léta vážím pro Vaši tvorbu, neokázalé, SLUŠNÉ, chytré,kultivované a nepodbízivé vystupování. Podobný náhled mám i na pana Marka Edena. Kéž by mezi celebritami bylo více takových osobností! Přeju Vám další vydařené literární, písničkové i filmové počiny a děkuji, že jste propagátorem našeho krásného českého jazyka, který dostává hodně na frak. Jaroslava Vondráčková

Když není nic v televizi, tak si pouštím v notebooku písničky , které jste složili s panem Uhlířem. Dostala jsem CDčko od vnoučat před třemi lety a ještě se mi neomrzela. Obdivuji Vaše hrátky s češtinou a optimistický a laskavý přístup k světu a dětem. Též Vaši slovní zásobu. Když si u táboráku též zpíváme s dětmi Vaše písničky, tak bohužel často nemůžeme najít nějaké slovo, jak jste to v té písniččce měl. Jste geniální. Zdraví a hodně další tvorby přeje Zuzana Sládková

Pane Svěráku prosím, kdy něco natočíte z p.Libuškou Safránkovou.Když vyhrála nej hvězda v televizi ,tak jste ji to slíbil.Moc nám ve filmu chybí.Máme ji moc rádi ale vás taky. Mějte se dobře.Ilona Pourová Klatovy .Můj strýc taky dělal do filmu Jaroušek POur.Přeji vám vše dobré. *14*

Vážený Pane Svěráku, původně jsem se zde chtěla vyznat se svého obdivu k Vám a Vaší práci. Mám moc ráda všechny Vaše filmy, písničky, hry a knihy (Nové povídky mi doufám přinese Ježíšek...prosím...), ale nějak jsem nevěděla, jak to zformulovat. Snad to tedy bude stačit takhle, protože důvod, proč jsem se rozhodla přispět, přestože jsem přesně nevěděla jak na to, je paní Marie, která Vám zde vypráví své příhody z dětství. Moc jsem se při čtení Vašich příspěvků pobavila, paní Marie. Úplně vidím ten krásný andělíčkový betlém na hřbitově i to, jak Váš tatínek shazuje hlemýždě a zároveň tou tyčí občas přetáhne i Vás... Moc pěkně se to čte a ještě teď se usmívám (ne škodolibě, že jste dostala výprask) a myslím, že se budu usmívat přinejmenším do večera, nebo pokaždé, když si na to vzpomenu. Děkuji Vám, Pane Svěráku (vím, že "Pane" má být s malým "p", ale nemohu si pomoct), za vše a přeji Vám hodně zdraví a hodně chuti a síly k tomu, nás ještě dlouho bavit. Děkuji i Vám, Mařenko (snad se za to oslovení nebudete zlobit), za to, že jsem si Vašimi příspěvky zpříjemnila odpoledne. Brzy zas, prosím, Panu Svěrákovi něco pěkného napište. Snad Vám nebude vadit, že si to také s chutí přečtu. Už se těším...

Vážený Pane Zdeňu, s milým úsměvem a tolerancí...je podzim, doba nostalgie a vzpomínek na minulost neboť vzpomínky na současnost, myslím v politice, nepřinášejí nic pěkného. Dušičky, svátek zesnulých byl pro nás děti na horách opravdu svátek a těšily jsme se na ně jako na pouť. Chodily jsme po hřbitově "slejvat kalafáky" a tepláky jsme měly večer plné vosku. Mámy nám je čistily žehličkou přes kopírák a přitom vždy nějaký pohlavek přiletěl. Já tenkrát vymyslela, že uděláme mé babičce betlém na našem hrobě. Hroby byly plné andělíčků, čím více, tím větší úcta byla k zesnulým alespoň u nás v horách. Tak jsme si daly práci a hromady andělíčků přinášely z okolních hrobů na ten náš. Chodily jsme tenkrát do první třídy. Večer zapálily ručně uplácané svíčky a betlém byl překrásný. Jenomže...druhý den ráno v rozhlase bylo hlásání. Neznámý vandal odcizil andělíčky z mnoha hrobů na hřbitově, kdo něco ví ať podá informace.Jeden kluk rozhodl, aby to neodnesly všechny děti, že se musím přiznat. Tak jsem vyrazila s velikým pláčem za Paní učitelkou, měla vžy u nás respekt a řekla jí, že jsem andělíčky zcizila já. Proč jsi to udělala Mařenko ? Tázala se mne přísným hlasem. Já brečela a přitom vykřikovala, že jsem babičce chtěla udělat radost.Učitelka tenkrát pochopila moji bolavou dušičku, dvojku z chování jsem nedostala a lidé si přišly rozebrat andělíčky na náš hrob. Ztratil se nám tenkrát i ten náš ale to jsem oželela. Jenom ten kluk co mne poslal za Paní učitelkou skřípal zuby, neboť mne neměl rád a navíc mi záviděl moji popularitu. Tak pěkný den s úsměvem a zase někdy nashledanou. Marie