pro ženský tennis je jinak tragédií třeba umístění takové Jabeur v žebříčku. Zíral jsem nevěřícně, když přijela po covidu do Ostravy na turnaj, myslel jsem, že jede z nějakého fast foodového festivalu k nám tady na kebabový - ta africká strava plná pšeničné mouky ji dala pěkně zabrat. Navíc u téhle hráčky vůbec nepoznáte rozdíl, pokud ji vyměníte tenisák za pěnový míček. Tohle je asi nejvíce retro tenistka na okruhu. Jako by se v jejím případě zastavil v ženském tennise čas. Hraje ho jako z éry Steffi Graf, akorát v éře Steffi by právě nebyla ani v TOP 30, tvrdím. Tolik výborných hráček tehdy bylo a nepustilo by ji tam zkrátka.
Těšil jsem se na její souboj s Lin Noskovou, pač jsem věděl, že ji i v takhle mladém věku vypráská z kurtu tím celoplošným tenisem (Jabeur stačí honit a zvýšit ji tepovku, pač má permanentně nadváhu prostě..přesto takhle nepřipravená je v první trojce WTA - nepochopitelné), který Lin hraje a tohle + její univerzálnost stran povrchů ji dostane do TOP 10. A ty prvky mužského tennisu v její hře, o které si třeba právě tennis Jabeur může nechat zdát, ty ji dostanou do absolutní špičky, podobně jako Serenu v minulosti.
Serena měla přínos pro ženský tennis i v tom, že zlepšovala hru svých soupeřek. Prostě se na ni chtěly vytáhnout. Pamatuji její souboje s naší Karolínou Plíškovou..
Jsem rád, že se Sabalenka dotáhla PO LETECH do špičky. Píšu už o ní několik let, že už tam měla dávno být, ale jako by ji záleželo více být jedničkou ve čtyřhře. Přitom většina hráček preferuje dvouhru a čtyřhru často skrečnou, pokud se dostávají do závěrečných kol turnajů ve dvouhře..
Jinak u Rubleva jsem psal, že musí mít mentální problém, což jde vidět na jeho hře roky. Nyní přiznal psychické problémy, což nejde tím pádem kritizovat, má-li je diagnostikovány.
Alex Zverev prohlásil ještě jednu podle mě hloupost. A sice, že Jirka Lehečka by ten turnaj v Doha vyhrál, kdyby dotáhl souboj s Andym. K Andymu jen tohle - je to můj nejvíce oblíbený hráč z těch titánů. Tvrdím, že být zdravý, tak jak Djoko, Rafa, tak i Fedex příjdou o pár titulů, protože by se rozprostřelo ještě i mezi Andyho. Tady u nás mu kamarádi, se kterými sledujeme tennis říkají KVĚTÁK, podle střihu vlasů, jsem jediný totiž, kdo mu tady fandí proti těm Rafům, Fedexům a Nole fanclubům.
Pokud jsem o Alexovi a Sinnerovi psal, že mají nej techniku úderů na okruhu ATP, pak Andy je ještě i jejich králem, to jsou fakt ZLATÉ RUČIČKY.
Pokud Rafa, Nole, Carlitos musí k té velké míře talentu přidat i práci, pak Fedexovi a právě Andymu bylo seshora dáno tolik talentu, že Andy dnes prohání ještě furt o generaci mladší hráče, ALE UŽ PRÁVĚ BOHUŽEL S HROU JEN NA 50%. A to je právě ta výtka na Alexovu poznámku. Andy sejmul Jirku i s 50% výkonem, protože věk a objektivní zdravotní problémy. já se na jeho zápasy už ani nedivám, protože si ho chci zachovat v mysli jako TOP hráče a LEGENDU tennisu všech dob. Andy vám zahraje nesmyslný úhel z jakékoliv pozice a i když ho dostanete do šílené defenzívy. Je to nejlepší britský hráč všech dob tvrdím a věčná škoda, že ho tak trápilo zdraví.
A hráči jako Jirka a další si na něm můžou vyzkoušet, kolik jim právě chybí do té min. 20. Protože pokud neporazí jeho s jeho současným 50% výkonem, tak těžko budou držet krok s Nolem na vrcholu právě.. Kterého ale Tomáš Machač proháněl jako jediný v Dubaji, pač jinak Nole prochází pavoukem hladce, co jsem nyní koukal.
A pak je ještě samostatná kategorie jménem Fouňa (Fabio Fognini), což je taky pro mě legenda tennisu, akorát by se neměl promítat mladým tenistům, protože porušuje prakticky všechny zákonitosti tennisu, které se snaží do mladých dostat jejich trenéři. Fouňa prostě neběhá.. nepoznáte rozdíl mezi tím, když hraje a jde na kurt. Nějaké pravidlo být rychle nohama u úderu, to pro něj neplatí, nebo levou nohou napřed u forhandu. On to zahraje klidně z pravé, ale obhodí vás tak, že to se smál i Rafa nebo Nole, když s ním hráli. Rafovi naposledy nasázel na US Open 60 vítězných míčů..hlavně Rafa ho "nesnáší", Fouňa ho jediného 4x porazil totiž.
Navíc, pokud se mu chce, tak Fouňa doběhne kraťas i z těžké defenzívy od base line i nyní v jeho 35 a obhodí vás světovým míčem. Musí se mu ale chtít právě.. Pak se na vás podívá jako by měl fakt mafia´s tie, vyčítavě, že jste ho donutil běžet a jde zas jak lenochod na zadní lajnu ignorujíc i varování sudího, že natahuje čas mezi výměnami. Fouňa je prostě kápo ATP okruhu, strašně talentovaný hráč a hlavně v Itálii - na turnaji v Řimě  ho podle mě nechce potkat nikdo z těch legend v pavouku, pač Italové, stejně jako Francouzi se umí doma vyhecovat.
Až tihle kluci skončí + třeba Čilič, což je nejlépe podávající hráč v historii tennisu, tvrdím (má snad 20 variant servisu, což ho taky drží tak dlouho takhle vysoko na žebříčku, hodně si servisem i do současnosti podle mě pomáhá postavit následnou výměnu), tak doufám přijde podobná generace..

tam výše jsem nedokončil, ale chlapům je to jasné - já 95 bodů, nebo těch 75 a ta nejhezčí holka už nevím kolik, ale pode mnou... pak už je pozvání na vínko snazší.. :) no a pak mě ještě pustil s pak už kamarádkou doktorandkou (jeho oblíbenou) do skladu, což už je fakt "intimita", pač jsem tam objevil forenzní posudky Krajských soudů s psychologickými testy, měli jsme to protřídit. Pak jsem ještě, to už jsem psal, úplně mimo plán spolupracoval na výzkumu funkčního věku, pač já byl studentsky na juniorní pozici, tohle byl doktorandský výzkum. Jako neřídil jsem ho, ale už jen účastí jsem tam byl jediný student Bc. oboru. To je jako když s tebou chce ten Djoko dělat sparring pak po takovém zápase, nebo Rafík či Fedex.
Plus ještě řekne, že nehraješ jako 130. hráč světa. Tennis jako vše je o hlavě zkrátka..

Tak na Bc jsem měl ne 96, ale 95 bodů a asi jsem to vyhrál, to už nevím,
pač plný počet byl 100. A na navazující magisterské pak ne 100 bodů,
ale 75, ale ono to na celé věci nic nemění, pač to byl plný počet, k
tomu papír s gratulací rektora a tam jsem ani nemohl být jinak než
první. Do toho jsem zjistil, že jsem asi vyhrál i přijímačky na
filozofii na Univerzitu do Hradce KRálové, pač mi nabídli stipendijko na
ubytování, jestli bych chtěl, pan rektor nebo děkan Grulich. To už je
fakt více jak 15 let, to si ani nepamatuju, že jsem tam přijímačky
dělal, ale dělal jsem je tam z důvodu toho, že tam hrál můj bratránek za
Hradec fotbal, tak to smrdělo parties, ale nakonec jsem zvolil tu
psychologii a blíže domovu, abych mohl rozjet modeling. Tzn. dvě
činnosti.. Vy hrajete jen tennis kluci, já vedle toho ještě podstupoval
pár let tyhle souboje s kapacitami kateder. To není o machrování, to je o
tom, že je třeba hodit za hlavu nervozitu a říci, že je to jen tennis,
dělám, co mě baví... No a pak jsem si ještě do toho Tome střihnul
ekonomiku na Slezské univ. v Karviné. To si pamatuju dobře, pač to bylo
naposledy. Ztratil jsem tam ale nějak 8-9 bodů a skončil až 11.-14. A to
píšu, protože chci napsat, že i tzv. favorit má špatné dny a je třeba
si říkat, že všichni jsme jen lidi tak, jako si to říkalo těch 10
studentů, kteří mě v té Karviné regulérně porazili. Jakože tam se
hlásily jen stovky uchazečů. Na tu psychologii a filozofii to byly
tisíce, to jsou vytíženější obory tuším dodnes, oblíbené studenty. čiže procesní cíl, což může být hezká slečna v publiku (na konci ji
můžeš jít poděkovat, dát ji nějaký suvenýr, bude z toho v šoku, ale
ještě tě ocení publikum, pač tohle projevení lidskosti se má u
profesionálů rádo u veřejnosti, hlavně na Západě teda), nebo někdo, kdo
ti je naopak velmi nesympatický a chceš mu ukázat, co v tobě je. A do
toho si říci, že dělám, co mě baví, dělám jen to, mám myšlenky a čas jen
na to (lidé jsou na tom ještě hůře - jako já třeba, pač si volí
složitější cesty životem holt :)  ), lidé říkají, že mám velký talent -
odborníci (určitě to Tomáš neslyšel jen ode mě jako laika) i laici.. A
poslední věc je to, že i favorit, výše postavený hráč, má prostě špatné
dny. Všichni jsme lidé, i já u přijímaček selhal a přestože jsem tam
mohl jít jako favorit, pač jsem se dostal vlastně všude, kam jsem chtěl (
na tu fildu do Hradce, to se smála i kamarádka, že ani nevím, že jsem
to tam asi vyhrál, pač stipendium tím fakulty šetří při nedostatku peněz
obecně ve školství, hlavně v tom vysokoškolském, ještě mi tam vlastně
někdo z katedry zdůrazňoval, že by mě dali na kolej v příjemném
prostředí, když jsem jim tam vlastně tehdy volal, teď si to vybavuju, ať dají příležitost
někomu pod čarou na odvolání, že jsem se dostal i na psychologii do
Ostravy a tím, že tady mám zázemí, tak s těžkým srdcem volím domov, před
pařbami s bratránkem, pač mi poslali fakt hodně hezký dopis, tak jsem si říkal, že tam musím zavolat, že to je slušnost, aspoň to odříct..) v životě, tak v té Karviné mě porazilo tolik lidí, jako u žádných jiných přijímaček předtím za celý život..
Prostě špatný den a sranda je, že nemívám jen jeden za rok právě, to by bylo ještě super. Pač já nevěřím zase na to, že někdo je na humanitní vědy a někdo na přírodní. Podle mě je to spíše o chuti. Mě třeba nebaví zimní sporty, tak je prostě neprovozuji, pač nemám rád zimu. A kdybych už vyjel někam, tak to jsou bohužel asi Alpy nebo Tatry, kde už počítám s vyšší cenou (která je právě už ale i tady u nás), ale čeká mě tam úplně jiný zážitek bohužel než na našich horách.
A to je poslední sdělení, které jsem chtěl napsat... Všichni mají špatné dny, každému se někdy nechce, nedaří. Ale přijde nový den a tam je třeba už zase jít do toho myšlenkově nastavený tak, že v publiku je hezká slečna, nerudný pán, kterým to chci ukázat a na druhé straně taky člověk, který má špatné dny jako já. A v komplexu - dělám to, co mě baví a ještě jsem za to placen. Nemusím mít vedle toho práci (jako lidé, kteří si zvyšují kvalifikaci studiem, nebo považ i docenti na katedrách některých českých vysokých škol musí mít dvě práce a ještě do toho si najít čas na publikace - každý doc. musí publikovat totiž, má to v úvazku na vysoké, a do toho ještě se věnovat rodině, a to jsme Tome vysokoškoláci..), pač mě to uživí. :)  čiže se vlastně bavím, by sis měl říkat. :) pak ten talent prodáš, protože tomu dáváš 100% a věnuješ se jen tomu. Kariéra je v hlavě každého z nás, tvrdím. Pak už je to jen o tom najít si to, co nám nejvíce jde v životě. Někdo toho navíc může mít i více, v tom je život rozmanitým..
Koukni na Ester - dvě disciplíny jede v lyžování :)