Takže zase za dva měsíce. pa pa

už sem vůbec nechodím *14*

Víkendová Mnichovská bezpečnostní konference přinesla zajímavý souboj polského exministra zahraničních věcí Radka Sikorského a předsedy zahraničního výboru ruské Státní dumy a válečného štváče Konstantina Kosačeva. Ten hájil ruské lži o Krymu a Ukrajině, ale byl svým polským protějškem zcela smeten.

Současný předseda polského Sejmu válel, nebyl k zastavení a přesvědčivě vyvracel jednu ruskou lež za druhou.

Srovnání referenda ve Skotsku a na Krymu podle něj neobstojí, nikdo si totiž nevšiml toho, že by ve Skotsku stály před volebními místnostmi anglické tanky.

Rusové také nemají co Ukrajincům vyčítat sochy Bandery, když v každém větším ruském městě stojí sochy masového vraha Lenina.

Představte si, že máte firmu a přijdou k Vám ozbrojení zakuklenci, kteří Vám všechno zabaví. V civilizované společnosti je to nepředstavitelné, ale na Krymu pod ruskou vládou normální. Likvidována jsou nezávislá média a ukrajinští podnikatelé vyvlastňováni na základě úřednické svévole. Krymští Tataři, kteří tady žijí po staletí, jsou zastrašování a vražděni.

To, že by se úředníkovi zalíbila nějaká firma a on by si ji přivlastnil, je hrozná představa. Nicméně v Rusku je to běžná praxe. Má obvyklý scénář. Nejdříve za Vámi přijdou usměvaví pánové a navrhnou Vám, že by bylo dobré Vaší firmu prodat společnosti XY. Tu společnost samozřejmě skrytě vlastní onen vlivný úředník někdy třeba i s šéfem místní policie. Vy odmítnete, a pak mohou nastat dvě možnosti. První je rádoby legální, přijde na Vás kontrola z berňáku a najde daňové nedoplatky, na firmu je uvalena exekuce a koupí ji právě ona společnost. Druhá možnost je poněkud horší a to když vás na ulici zmlátí a zraní „neznámí útočníci“. Zkorumpovaná policie samozřejmě nic nevyšetří a vy raději tu firmu nakonec prodáte, samozřejmě společnosti XY. Ochrana soukromého vlastnictví v Rusku totiž prakticky neexistuje.

Takové praktiky se nyní objevily také na Ruskem okupovaném Krymu. Prostě do firmy vniknou zakulení ozbrojenci, ukážou Vám nějaký papír a nemáte nic.

Kreml tvrdí, že prý se nevměšuje do vnitřních záležitostí jiných zemí, ale skutky ho usvědčují z opaku. V roce 2007 například vyprovokoval násilí v estonském hlavním městě, když tamní úřady přemístily sochu rudoarmějce.

Své o chování současného ruského režimu ví také Lotyšsko. To v několika případech postavilo před soud komunistické zločince, kteří za II. světové války v rámci údajného boje proti nacismu vraždili civilní lotyšské obyvatelstvo. Můj názor je jasný, válečný zločin, ať se ho dopustili nacisté nebo komunisté musí být potrestán. V těchto případech lotyšské soudy postupovaly správně. Ovšem Rusku nedal nikdo právo, aby zasahovalo do nezávislosti justice v sousední zemi. To hrubé a neomalené vměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí. Představme si, že by USA kritizovaly rozsudek českého soudu. To by bylo řevu.

V roce 2007 rozhodly estonské úřady o přemístění sochy rudoarmějce z centra metropole Tallinnu na vojenský hřbitov. Stalo se tak na základě zákona přijatého tamním demokraticky zvoleným parlamentem o odstranění památníků, které urážejí city obyvatelstva. A jelikož je Rudá armáda vnímána v Pobaltí jako symbol sovětské okupace z roku 1940, jednalo se o pochopitelný krok. Navíc nešlo odstranění pomníku, ale pouze o jeho přemístění, což se dalo od Estonců ocenit jako vstřícný krok.

Bohužel radikálové z tamní ruské menšiny pod taktovkou Moskvy vyprovokovali v tallinnských ulicích násilnosti, při kterých byli zranění, a lůza ničila soukromý majetek. Estonsko se také stalo terčem masových kybernetických útoků a ruská policie v rozporu s mezinárodním právem nedokázala ochránit estonské velvyslanectví v Moskvě. My to známe z vlastní zkušenosti, když hitlerovské Německo na podzim roku 1938 vyvolalo násilnosti a teror německé menšiny v Sudetech. A putinovské Rusko kopíruje v Pobaltí nacistické vzory, když popouzí své tamní krajany k útokům na místní legitimní vlády.
A pokud se tady někdo hodlá ohánět Majdanem, tak pouliční výtržnosti v Estonsku se odehrály daleko dříve. Rusofilové by si tedy měli nejdříve zamést před vlastním prahem.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už přiznal, že jeho země je zodpovědná za válku a humanitární katastrofu na Donbase a zároveň kvůli svým vlastním hospodářským problémům mu není schopna účinně pomoci. Inu, slibům současného kremelského vedení mohou věřit jenom blázni.

Rovněž nesmyslům o neonacistech na Ukrajině už věří jenom prostí jedinci. Mezi ně ovšem nepatří ti, kteří tyhle hlouposti vědomě šíří. Prokázaným neonacistou je ale určitě vicepremiér ruské vlády Dmitrij Rogozin, který se podílel na nedávném srazu evropských nácků v Sankt Petěrburgu.

Nehorázný podvod o údajné vraždě těhotné ženy na východě Ukrajiny tady šíří bloger Daniel Čapek. Mám dojem, že tuto podlost zveřejnil úmyslně. Je totiž potřeba zakrýt fakt, že donbaští separatisté vraždí civilisty beztrestně.

Fotografie, která ukazuje v lese oběšené ženu v jiném stavu a muže, je dokázaným podvrhem ze strany separatistů - zcela primitivní fotomontáž. Takové podobné výmysly mají představovat Ukrajinu v nejhorším světle. Jako kachnou se ukázala například i zpráva, že v Kyjevě byl zmlácen válečný veterán.

Ve skutečnosti na východoukrajinském separatistickém území panuje naprostá anarchie. Teroristické bojůvky zde loupí, vraždí, znásilňují a přepadávají místní občany a to zcela beztrestně. Sami doněčtí policisté přiznávají, že jsou proti těmto gaunerům bezmocní a na území tzv. Doněcké a Luhanské lidových republik si lidé nejsou jisti ani životem ani ochranou svého majetku. Proruským banditům v uniformách se zalíbí Vaše auto, tak Vás zastaví, a můžete být rádi, když Vás jen oloupí, mohou také svoji oběť zastřelit.

Bývalí bolševici likvidují podnikatele

Někteří jedinci také tvrdí, že zatímco my se prý od svobody vzdalujeme, tak Rusko se k ní přibližuje. Potíže je v tom, že fakta mluví jinak. Podnikáte v Rusku? Pak Vaši firmu mohou kdykoliv zlikvidovat Putinovi komunističtí kamarádi z KGB nebo místní regionální vládci. To dokazuje i případ, který popsal týdeník Echo v čísle 2. Podnikatelka Jana Jakovlevová dovážela do Ruska dlouhá léta bez problému jisté průmyslové čistidlo. To však bylo z ničeho nic nenápadně překvalifikováno na drogu a ona s mnoha dalšími podnikateli skončila ve vyšetřovací vazbě.

Důvod byl prostý. Tento byznys se zalíbil Putinovu kamarádovi z KGB Viktoru Čerkesovi a tak se on a jeho klan ho chtěli zmocnit. Scénář by byl jasný, firmy by byly po vykonstruovaném soudu odebrány majitelům, a Čerkesovci by je koupili za pakatel. To jsou běžné ruské způsoby.
Jenomže v rámci kremelských gangů přecenil své síly, protože zasáhl do sféry vlivu jiného bývalého kágébáka, tehdy šéfa současné KGB zvané FSB Nikolaje Petruševa. Ten zmobilizoval spřízněná média a Jana Jakovlevová byla nakonec osvobozena. Ovšem šílené je, že média začala jednat až na pokyn shora, pokud by ho nedostala, tak měla paní podnikatelka smůlu a skončila by někde na Sibiři v pracovním táboře.

Celá tato kauza měla ještě dohru u nejvyššího a Putin nakonec zařízl oba kohouty, Čerkese i Petruševa. Nicméně nikoliv proto, že páchali zlo, ale „prali špinavé prádlo na veřejnosti“ a to se přece nedělá, správné mafiánské klany řeší takové problémy „uvnitř rodiny“. Putinovy totiž korupce nevadí a lumpárny svých blízkých toleruje, ale nikdo nesmí ohrozit jeho zájmy, pak se stává nepříčetným. Komunisté zkrátka byli pořád zločinci a zůstali jimi i v současném Rusku, i když pod jinými barvami.

Takže zase za dva měsíce. pa pa

Podplukovník Kratochvíl: před námi tají ústupek NATO vůči Rusku

Zasedání Rady Rusko – NATO se koná 20. dubna po dvouleté pauze. Česká média raději mlčí o obnovení činnosti Rady, a to z řady důvodů, domnívá se podplukovník ve výslužbě, účastník hnutí Českoslovenští vojáci proti válce, Ivan Kratochvíl.
„Rozumná zahraniční politika Ruska prostě nutí NATO, aby s ním počítalo. Ačkoli generálům NATO je přijaté rozhodnutí proti srsti, jsou nuceni se smířit a obnovit dialog s Ruskem, které má co říci k řadě mezinárodních problémů. Česká média tají informaci o důvodech obnovení dialogu Rusko — NATO, neboť protiruská hysterie pokračuje, a toto téma do ní nijak nezapadá", dodal Kratochvíl.

Maria Zacharovová komentovala údaje o tajných schůzkách Rusko - NATO
Podle jeho slov NATO v podstatě ustoupilo Rusku. Pauza bude přerušena, a to je mimořádně pozitivní signál.
„Rada Rusko — NATO je vojenský orgán, který má chránit svět před, řekněme, chybami, které by mohly nechtěně rozpoutat válečný konflikt. Jestliže NATO nebude vysílat svoje torpédoborce a letadla k hranicím jiného státu, tak se neocitnou v riskantní blízkosti místních vojenských prostředků. Kdyby šlo o ruskou loď v Mexickém zálivu, tak bychom asi všichni schválili obranné jednání USA, a mluvili bychom o „ruské agresi". Proto se nedivím, když Rusko použije své útočné letadlo v Baltském moři, kde se v bezprostřední blízkosti od jeho vojenských přístavů nachází torpédoborec USA. Je to normální reakce suverénního státu. Jestliže Rada Rusko — NATO obnoví svou práci, tak za jednacím stolem bude možné podobným nebezpečným incidentům předcházet. Něco jiného ovšem je, jestli vojenské vedení bude poslouchat prohlášení této Rady? V každém případě je ale skutečnost obnovení dialogu mezi Ruskem a NATO, ponecháme-li stranou pochybnosti, pozitivním signálem pro celý svět", uzavřel Kratochvíl.

Údajné ruské úspěchy jsou totiž především nafouknutou bublinou a připomínají Yetiho. Také o něm všichni mluví, ale nikdo ho vlastně ještě neviděl. Jefim Fištejn to trefně poznamenal v jednom svém výborném komentáři v MF DNES. „Když strčíte teploměr do horkého čaje a pak ho ukážete doktorovi, tak to není na stanovení diagnózy, leda té psychiatrické.“

Rusku vládne Voloďa Velkohubý

Ruský prezident Vladimír Putin by si zasloužil přezdívku Voloďa Velkohubý, protože hlavně slibuje, ale skutky za ním jaksi nejsou vidět. A opět to přesvědčivě dokládá Jefim Fištejn. Realita je totiž tristní, terorismus hrozí Rusku dále (například ve stejný den, kdy byla v Paříži přepadena redakce časopisu Charlie Hebdo, zavraždili muslimští extremisté na Kavkaze dva ruské policisty), zdvojnásobení HDP se za Putinovy éry nekonalo, prudký rozvoj Dálného východu zůstal jenom na papíře a základy velkolepých staveb ruského Silikonového údolí ve Skolkovu zarůstají plevelem. Slibované vymýcení korupce nemá cenu ani komentovat. Cena za kilometr ruské dálnice u Soči se vyšplhala v přepočtu na tři miliardy korun (V ČR cena za kilometr činí 416 milionů Kč a je trvale pod palbou kritiky) a tak se nelze divit, že v Rusku se nové dálnice se prakticky nestaví. N

Politkovská v Ruském deníku věnuje kapitolu i Beslanu ( rodiče uhořelých a ruskými bezpečnostními složkami v křížové palbě postřílených dětí obvinili z masakru Putina ), ale zvláštní na této kapitole Ruského deníku je, že se ani slůvkem nezmiňuje, jak byla přiotrávena na palubě letadla, když letěla vyjednávat s „ teroristy“ do jihoosetského Beslanu přes Rostov nad Donem s dvěma na ní nasazenými agenty FSB ( do přímého letadla do Beslanu s proputinovskými novináři ji FSB nepustila), a musela být z letadla v Rostovu nad Donem v bezvědomí vynesena na nosítkách a odvezena do nemocnice, kde zůstala na lůžku 14 dní, a kde se „ ztratily“ její krevní vzorky, aby nemohly jít na analýzu – přestože úmyslně v letadle nic nejedla, ani nepila, na konci letu požádala o sklenici vody …

Nebyla jediným nezávislým novinářem, kterému se do Beslanu nepodařilo odletět, novináře Andreje Babického FSB po dobu tragédie rovnou zatkla, což dokazuje, že se Putin vyjednávání s „ teroristy“ , aby propustili alespoň děti, snažil za každou cenu zabránit ( 9.9.04 list The Guardian otiskl Politkovské článek „Otrávená Putinem“ ) ...

Masakr dětských rukojmí v beslanské škole z 1.9.04 je další bod, který Peunová ve své žádosti požaduje, aby Putin před Výborem RF pro vyšetřování vysvětlil .