Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • kvíííík... *15*
  • Všechnu pravdu zmínusujeme stylem mínus 6 za vteřinu.
    máme klikací mašinku a zlého BTW teplého semjona trolla který tu smrdí nonstop.
  • Teplej amrdólskej Semjon Gayínek krade nicky a podvádí s hlasováním!!!
  • yeahhh *15*
  • Cenzore z Tiscali! Ty proruská kurwo! Táhni do plynu! raus raus ty podčlověku.
  • Semene makej!

    7:2 *14*
  • Číně došla s ruskou neschopností stavět dálnic trpělivost a hledá náhradní dopravní trasy do Evropy přes Kazachstán, Azerbájdžán a Turecko. Rusko za celou putinovskou éru nepostavilo jediný kilometr vysokorychlostní železnice.

    Právě budování moderních dopravních komunikací je důležitým atributem vyspělého státu. Na Číně se mně mnohé nelíbí. Ale tato země se modernizuje neskutečně rychlým tempem. Mezi Pekingem a Šanghají vede místy i osmiproudá dálnice v každém směru a obě města spojuje vysokorychlostní železnice, po které uhání vlaky až třísetkilometrovou rychlostí. Číňané dobře vědí, že kvalitní moderní dopravní komunikace jsou jedním z klíčových předpokladů pro zařazení mezi vyspělé státy světa a proto je zkrátka masivně staví. Čína je pro nás skutečně perspektivním státem z hlediska zahraničního obchodu a musíme jí věnovat velkou pozornost. To ovšem neznamená, chovat se vůči Číňanům poníženě a servilně. Když nějací čínští podnikatelé měli jít v Praze na diskusi s českými vysokoškolskými studenty, tak chtěli, aby odpovídali jen na jimi dopředu schválené otázky. Na to česká strana správně nepřistoupila, protože to už je za hranou. Číňanům je třeba v takových případech slušně ale důrazně říci, že u nás takové způsoby nejsou zvykem.

    Ale zpátky k Rusku, které ne rozdíl od Číny akorát řeční, ale nestaví. Od roku 2000, tedy po příchodu Putina do Kremlu, nebyl v této zemi postaven jediný kilometr vysokorychlostní železnice.
  • Ruský prezident Vladimír Putin se vůči Pobaltí chová naprosto stejně jako Adolf Hitler k Československu v roce 1938. Začíná to rádoby starostí o postavení vlastních národnostních menšin v jiných zemích. Pák se přitvrdí, následuje křik, že Němci v Československu, respektive Rusové v Litvě, Lotyšsku a Estonsku jsou utlačováni a nakonec se přechází k provokacím k hrozbám ozbrojeného zásahu. Viz německé noviny z podzimu 1938, které mimo jiné palcovými titulky hlásaly, že Češi stříleli v Sudetech z tanků do žen a do dětí. A ruská propaganda je na stejné úrovni.

    Oba vládcové mají společné ještě velkou míru pokrytectví, když sami svým menšinovým národům upírají jejich práva. V případě nacistického Německa to byli Poláci a Lužičtí Srbové, v Rusku to jsou tvrdě diskriminovaní Ukrajinci a krymští Tataři.

    Obvinění Čechů z jakéhosi útisku Němců v Sudetech bylo nesmyslné a lživé, stejně jak je tomu nyní v případě ruské menšiny v Pobaltí. Rusové mají v pobaltských republikách zajištěna všechny práva v souladu s mezinárodními standardy. Mají svoje školy, vlastní noviny, divadla apod. V obou případech se jedná o to, že oba dříve vládnoucí národy Němci a Rusové se nemohli smířit s tím, že už po roce 1918 respektive po roce 1991nejsou „herrenvolkem“, ale Češi, Litevci, Lotyši a Estonci si nyní vládnou sami.

    Mocnosti, které nás na podzim onoho osmatřicátého roku předhodily Hitlerovi, si za svůj čin zasloužily právem opovržení slušných lidí. Stejně tak je ale nutné pohrdat těmi, kdo v Pobaltí provokují agresora vůči tamním malým domácím národům. Litevci, Lotyši a Estonci mají právo na nezávislost a určovat si ve svých zemích pravidla, podle kterých se bude žít. A pokud je Rusové budou ohrožovat, musíme jim jako jejich spojenci v NATO přijít na pomoc.
    Rusko se dlouhodobě nemůže smířit s tím, že Pobaltí jim nepatří a plánují vojenský útok na jejich území. Jedním z důkazů je fakt, že už v roce 2007 uspořádala ruská armáda manévry, na kterých nacvičovala agresi a okupaci nezávislých pobaltských republik. Čili dávno před vypuknutím ukrajinské krize.
  • Musíš na ruským mlejnku rozemlít amrdóly v poměru 7:2
  • Ruský teplouši zlej Semjone trolle.
    Kradeš tu jména a nicky, podvádíš s hlasováním a chováš se jako prase

    táhni do plynu ty zkurwený howado. .
  • Jo hoši čekal sem víc. Ono už s Českem jste měli štěstí. Vypadli jste právem. *7*
  • už jsem z těch miliónů svých přátel úplně unavenej teplouš!!!
    Hele nechcete nějaký??? Já mám teď lukrativní práci na Tiscali, tak vám svý xichtbůkový kámoše nechám!!!
    Třeba všechny dva!!!

    Takže zase za dva měsíce. pa pa
  • Finsko s Kanadou hrají o titul mistra světa.
    Neschopní ruští hokejisté se na to jen koukají v TV. Chi chi. *2* *2* *2* *2*
  • Rudými ideology dlouhodobě budovaná lež se hroutí jak domeček z karet. Julius Fučík byl všechno možné, jen ne hrdinou protinacistického odboje. Průměrný novinář, lhář, rudý ideolog rádoby odbojář a nakonec zbabělec a zrádce. Když měl bojovat, nebojoval, a kvůli němu gestapo zatklo další lidi. Důkazů je proti němu víc než dost.

    Kniha Ve znamení Temna s podtitulkem Sovětská špionážní a podvratná činnost proti Československu v letech 1918 – 1969 od autorů Františka Augusta a Jana Beneše přesvědčivě dokládá Fučíkovu zradu. Pan August byl významným špionem komunistického Československa, který později utekl na Západ i s mnoha cennými informacemi. On ví dobře, co říká.

    Spolupráci Julia Fučíka s gestapem potvrdili nezávisle na sobě při výsleších u čs. policejních vyšetřovatelů dva agenti Gestapa Johan Siebert a Rudolf Nachtmann. „Spolupracoval s komisařem Gestapa Josefem Boehmem a zrazoval své přátele z komunistického odboje a intelektuálních kruhů,“ vypověděl Siebert.

    Dcera Vladislava Vančury chtěla v roce 1968 poslat svědectví redakci Listů o tom, že za smrt jejího otce může Julius Fučík. Než to stihla, údajně zemřela na infarkt a rukopis se záhadně ztratil.

    Už dříve se mu v časopise Týden věnoval Ivan Motýl. Ten správně připomněl, že fanatický komunista Fučík ve svých pracích o Sovětském svazu dvacátých a třicátých let minulého století sprostě lhal, když nehorázně zlehčoval hrůzy stalinismu. Za to si to s ním právem vyřídily dvě prvorepublikové literární hvězdy – Ferdinand Peroutka o něm napsal, že je příkladná nula a Karel Čapek ho v Přítomnosti nazval drzým lhářem. Fučík oběma zmíněným pánům nesahal ani po kotníky.
  • Jo hoši, tak se dělá pravej hotdog. *15*
  • Rudí zločinci tak v první dny války brutálně pozabíjeli na tisíce Pobalťanů. Násilí zmíněné z Litvy se nevyhnulo ani zbývajícím pobaltským státům Lotyšsku a Estonsku.
    Nelze se tedy divit, Litevcům, Lotyšům a Estoncům, že nechtěli být součástí SSSR a v lidových referendech na jaře roku 1991 se rozhodli pro nezávislost. V Litvě z 84,7% registrovaných voličů jich 90,47% hlasovalo pro nezávislost. V Lotyšsku z 84,7% voličů jich bylo pro samostatnost 73,7%., v Estonsku z 82,9% 77,8%. Poté získaly všechny tři pobaltské republiky nezávislost.

    Pan Huml byl kdysi členem komunistické strany a komunisté toho mají s nacisty hodně společného, což je historicky doložitelný fakt. Jeho evidentní lži o útisku Rusů v Pobaltí totiž připomínají nacistickou propagandu vůči Československu o údajném brutálním českém útisku zdejší německé menšiny. Současné vedení v Kremlu podporované lidmi jako pan Huml používá tuto rétoriku Adolfa HItlera s cílem vyvolat v Pobaltí teror vůči domácímu obyvatelstvu, stejný jakým se na podzim roku 1938 předvedli němečtí nacisté vůči Čechům v Sudetech. Tehdy nás bohužel spojenci zradili. Nyní dalo NATO Pobaltí záruku, že je před případným násilím zelených mužíků podle krymského scénáře ochrání. A to je dobře.
  • Jdu spokojeně spinkat. Zítra budou k snídani jen připálený hotdogy. *14*
  • Rusům v Pobaltí nikdo neubližuje, problém je v tom, že si nemohou zvyknout na to, že podobně jako kdysi Němci v Protektorátu Čechy a Morava, tak i oni už nejsou panskou rasou, která může beztrestně terorizovat Litevce, Lotyše a Estonce.
    Jistý americký publicista popisoval situaci na hlavní poště v estonském hlavním městě Tallinu ještě v roce 1987! Nějaký Estonec promluvil na ruského úředníka estonsky, načež dostal vynadáno, ať mluví jako člověk, tedy rusky. Podotýkám, že i za protektorátu mluvili Pražané na hlavní poště v Jindřišské ulici česky a nikoliv německy.

    Rusové se v komunistické éře totiž vůči Litevcům Lotyšům a Estoncům dopustili v Pobaltí genocidy. Jejím důkazem jsou tato čísla. V roce 1940 před začátkem sovětské okupace žilo v Lotyšsku 75% Lotyšů, v roce 1991 při obnovení nezávislosti pak pouhých 52%. V Estonsku žilo v roce 1940 90% Estonců, v roce 1991 pak už jen 65%.
    Nelze se tedy divit opatrnosti Pobalťanů vůči ruské menšině. Pan Huml ale opravdu lže, když napsal, že v Narvě patří 93 % tamních obyvatel ruské národnosti k neobčanům, kteří nemají volební právo. To jednoduše není pravdou, protože ne všichni Rusové v Estonsku stejně jako v sousedním Lotyšsku patří k tzv. neobčanům.
    Rusové v Pobaltí mají zaručena standardní menšinová práva obyvklé i v jiných zemích. Je také třeba rozlišovat mezi Rusy a jejich potomky, kteří tam žili do roku 1940 a těmi, kteří se tam přistěhovali za ruské komunistické okupace v letech 1940 - 91. Ti první dostali tamní státní občanství bez problémů, ti druzí je dostávají postupně po splnění zákonem stanovených podmínek, které se od těch českých moc neliší, tedy se například vyžadují složení zkoušky ze státního jazyka a slibu věrnosti příslušné pobaltské republice. Právě problematiku státního občanství muselo Pobaltí upravit tak, aby bylo kompaktibilní s právem Evropské unie, což se stalo.

    V Pobaltí existují ruské školy, ruská média, ruské kulturní instituce a rusky nikdo mluvit nezakazuje. V hlavním lotyšském městě Rize jsem viděl na stáncích více novin v ruštině než v lotyštině. V Litvě jsem s lidmi normálně mluvil rusky a tamní policie mě za to opravdu nezatkla. Zákaz ruštiny tady fakt neexistuje. Čili pan Huml si zase něco, i když s odkazem na wikipedii, vymyslel.

    Všechno má své příčiny a následky. Podívejme se tedy na to, kde jsou kořeny pobaltské opatrnosti před Ruskem. Chtělo by se s klasikem říci, jak prosté milý Watsone, On každý normální človek se má před násilníky na pozoru.
  • Tak prezidentská kancelář žádá na příští rok za pohoštění 1,4 miliony korun, na tom nebylo nic divného, kdyby to nebylo téměř o milion korun víc, než ročně utrácel Zemanův předchůdce Václav Klaus. Takové zvýšení se nedá zdůvodnit ničím, leda, jak naznačil předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura, zvýšenou konzumací alkoholu.

    Dočasný obyvatel Pražského hradu se hezky vysmál svým voličům. Vy jste mě holenkové zvolili, a já teď budu hezky roztáčet vaše peníze. Jak již říkával soudruh Lenin, jste takoví moji užiteční idioti. Vy jste si nijak nepolepšili, a já si nemůžu stěžovat.

    Teď poněkud vážněji. To, že Zemanova prezidentská kancelář utratí za pohoštění trojnásobně víc než ta Klausova, které stačila pro stejné účely přes 400 tisíc korun, nejde zdůvodnit ničím. Je to plýtvání peněz daňových poplatníků. Já vím, nabízí se námitka, že z hlediska státního rozpočtu je to „malá kapka v moři“. Když je ovšem ve státní kase takových kapek v moři víc, pak z milionů jsou najednou miliardy a to už bolí. Prezident Miloš Zeman se rád chlubí svoji lidovostí, zdůrazňuje, že mu stačí pivo, slivovice a tlačenka s cibulí. Ve skutečnosti je to taková ta klasická levicová vábnička na voliče. Navenek se zdůrazňuje skromnost a sepětí s lidem, ale skutečnost je jiná. Typickým příkladem takového přístupu byla soudružka Marta Gottwaldová, manželka masového vraha a komunistického šéfa Klementa. Ta si z Belgie nechala v padesátých letech v době obecné bídy vozit drahé krajky a v jednou v Brně vyndala pořadatelům nějaké recepce, že jí nesehnali nejlepší francouzské koňaky.

    Slova poslance Stanjury, že takové nehorázné utrácení peněz nás všech se dá zdůvodnit pouze Zemanovou oblibou alkoholu, a to ostatní, že jsou jen výmluvy, jsou zřejmě pravdivá. Nyní je řada na poslancích, aby při schvalování státního rozpočtu, prezidentskou kancelář naučili šetřit.
  • Ruský team večeří americkej hotdog a zapíjí Moët & Chandon Brut Imperial. *5*

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit