6000 let př.n.l.-pěstování máku +  starověcí Egypťané používali úhoře („Electrophorus electricus“)  aby zmírnili bolest
tím, že vypustili elektrické impulsy dosahující až několika set voltů.Viz rok 46. 850 př.n.l.Antika-O opojném prostředku ulevujícím od bolesti a navozujícím
spánek psal     Homér (850 př.
n. l.) jak v Iliadě, tak v Odyssee. 

300 př.n.l.(ale uvádí se i 6000 př.n.l.)- operace
v narkoze –Čína –

Akupunktura 

Číňané jako první poznali, že existují látky, které mohou po perorálním
příjmu způsobit úplnou úlevu od bolesti. Uvádí se, že pacienti dostali před
operací směs vína a "anestetického" prášku,patrně opia. Měla být
možná bezbolestná operace (Liljestrand 1967).

460 př. n. l.-Hippokratés z Kósu (460 – 377 př. n. l.), –používá extrakt z vrby pod názvem „Salycasia“ . (viz rok 1899).  -ve svém
díle zmiňuje použití makové šťávy v opiovém víně. Odklonil se od magických
atributů opia a uznal jeho užitečnost jako narkotika a prostředku zastavujícího krvácení.Theofrastos 372-287
př.n.l.-poprvé zmínil využití opia jako antikonvulsiva a narkotika. 46- Scribonius Largo,lékař císaře Claudia v práci
"Compositiones medicamentorum". V něm navrhuje použití rejnoků  („Torpedo nobiliana“ a Torpedo torpedo) k
léčbě bolesti hlavy. Totéž uvádí v r. 77-Plinius
starší a ve 2. století Claudios Galenos .

Metoda založená na tomto principu, byť
přizpůsobená dnešnímu dni, se v medicíně stále používá. Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS) má omezit nebo
úplně přerušit přenos bolesti do mozku. 40-90 –Opium a
Cannabis: Dioskoridés (asi 40 – 90 n. l.), autor spisu De Materia Medica, psal také o sběru
surového opia a rozlišil makovou šťávu
od extraktu získaného z celé rostliny.Tamtéž zmiňuje proti bolesti uší a zánětům Cannabis.Totéž radí Plinius starší
v knize „Naturalis historica“  a Galenos v knize „Methodus medendi“. 9.století- v 9.
století se začíná konopí používat i
v Evropě. 10.století-  se
hojně používala tzv. uspávací houba
(Spongia somnifera). V benediktinském klášteře
Monte Casino se dokonce zachoval návod na její výrobu. Do roztoku připraveného smícháním vody, opia, výtažků z listů mandragory (Mandragora officinarum,
Solanaceae) a bolehlavu se pak namočila
houba, používala se jako analgetikum při
určitých chirurgických procedurách.
Obdobně houby používal k narkóze ve 13.
století boloňský lékař Ugo Teodorico dei Borgognoni (7, 24). Houba
byla nasycena stejnými omamnými látkami s přídavkem
lociky (Lactuca sp., Asteraceae) a před
chirurgickým zákrokem se připevnila nemocnému
na obličej. Opium se do středověké Evropy rozšířilo za křížových výprav.980-1030-Led nebo studená voda-Avicena 1807- Dominique Jean Larrey-po bitvě u Pruského Eylau 1807 popsal
chlad jako důvod necitlivosti při amputacích. Nebyla to myšlenka nová,aby se minimalizovala bolest, přišla s myšlenkou
na použití ledu nebo ledové vody Avicenna (980-1030), Bartholin (1661-1680) v
polovině 17. století objevil chirurg Marco Aurelio Severino (1580-1656) studenou anestezii, která brzy zapadla do zapomnění , anglický chirurg John Hunter (1728-1793) a James Amott tuto metodu používali při amputacích..

13. až 15. století, kdy církev měla obrovskou moc, se stalo
opium předmětem tabu. Svatá inkvizice
všechno, co pocházelo z Východu, spojovala s ďáblem, a tak opium po těchto 200 let vymizelo z
evropských historických záznamů.1510- strangulace- komprese Paré
(1510-1590) použil tuto metodu k amputaci končetin po válečných zraněních.Ve 14.století tuto metodu komprese používal Guy de Chauliac a techniky komprese
nervů zpracoval 1784 James Moore..1520-Laudanum jako roztok opia
v alkoholu-Paracelsus (rakousko-švýcarský lékař,pod jménem Eufrastus
pobýval na Moravě ) .

16.století-Koka -1499- španělský kněz Thomas Ortiz zmínil listy koky na lokální úlevu od
bolesti. 1669-Oxid dusný-Jako první zpozoroval
účinky N2O John Mayowv ,v r. 1772 pak Joseph Priestley a o dvacet let později,  1800- lékárník Humphrey Davy(1778-1829),který
stanovil jeho složení a od r. 1797 prováděl pokusy s využitím N2O při
bolesti zubů a chirurgických zákrocích,které publikoval v r. 1800.

              Tyto pokusy ovšem byly přehlíženy a do širšího
povědomí se dostaly až s estrádami různých podnikavců,ke kterým ve své
době patřil i S.Colt.

Toto je část mé vlastní práce o anestesii,která samozřejmě pokračuje až do současnosti.

Chvála Bohu nejen za anestezii, ale za všechno, co člověku může pomáhat snášet mnohé útrapy v životě. Také za dobré a odpovědné lékaře a obětavé sestry. (Tím nemyslím všechny doktory a sestry). Bez lidí by nám technologie nebyly moc platné.

Snad ani nemyslet na to, co všechno medicína bude umět. Někdo z toho má možná tak velký strach, že šíří různé viry, aby nás třeba nebylo jednou moc.