Simon je teplej blbec..hi..hi.. nikdo tě nečte blbče..hi..hi

Lži o údajných kvalitních potravinách za komunistů rozbíjí napadrť svědectví bývalého pracovníka zlínských jatek Jaromíra Merhauta. Kulinářské speciality v nich nevznikaly a pracovníci museli krást, aby uživili své rodiny.

Jaromír pracoval v mrazírnách a zlínských jatkách v letech 1979 – 1986 a to, co popisuje, se dá nazvat jedním slovem hrůza, přesněji dvěma slovy příšerná hrůza.

"Tak strategické zásoby zamraženého masa se po několika letech, v některých případech dokonce až po šesti, odesílaly do Vitany, kde se z nich vyráběla hotová jídla. Jenom ze Zlína tam posílali desítky tun masa ročně. Hovězí svíčková bývala za bolševika úzký profil a v masnách většinou nebyla k dostání. Není divu, když 90% produkce se vyváželo do SRN, za rok jen ze Zlína to bylo cca. 60-80 tun. Vepřová svíčková se v podstatě na pulty našich obchodů skoro vůbec nedostávala. Největší část se vyvezla, zbytek zůstal na místě, a skončil u kotlety s kostí jako přívěsek, u nasekaných kotlet coby medailonek."

Otřesná byla také výroba uzenin. K tomu Jaromír Merhaut vysvětluje. „Jeden zaměstnanec byl vyhrazen na zpracování tzv. vratek (= vrácené zplesnivělé uzeniny). To nejhorší se oškrabalo, ořízlo, a většina se vracela zpět k pomletí a přidání do uzenin. Měkké uzeniny se vařily a v pecích víceméně jen očoudily dýmem z pilin. O žádné uzení nešlo. Od potkanů ohryzaný kousky se jednoduše odřízly. Všechno se nacpávalo solí a dusičnany (sanitr) a dolívalo kýbly vody – do každého metráku suroviny na šunku nejmíň jeden. Pod černou vrstvou moravskýho uzenýho se ukryla kdejaká prošlá lhůta. Stačilo na nějaký ten den zaházet dusičnanem draselným, propíchat česnekovým extraktem, víc proudit, napatlat „asfaltem“. Trvanlivé salámy (selský, vysočina, poličan) se expedovaly jedenkrát týdně v pátek, čabajky a uherák pak čtyřikrát do roka, cca. 300 + 300 kilo na celý okres čtvrtletně

Havlova nevěra

Ve své nové knize o tom píše Irena Obermannová. Právě s ní si měl čerstvý pětasemddesátník užívat.

Co to prasklo, tak už Dagmar Havlová manžela nedrží na veřejnosti za ruku, ale oba si od sebe udržují určitý tělesný odstup. Dagmar nyní může po pár letech zakusit, jaké to je být, když je podváděnou manželkou. Dělala totéž, když první Havlova žena Olga umírala na rakovinu. V tomto ohledu je ve výhodě, protože není nemocná a tedy ani tak bezbranná. Nic jí ale nepomůže, že je mnohem větší kočka než o devět let mladší spisovatelka. Kočka-nekočka je podvedenou, odlouženou ženou, která byla vyměněna za mladší "maso".

Havel potvrdil starou pravdu, že chlapi, kteří svým ženám zahýbají, jsou nevěrní a ubližují jim, to budou dělat i v pětasedmdesáti, kdy se budou při chůzi opírat o hůlku, bude se jim třást hlas a na scvrklé kůži budou mít stařecké skvrny. Jedno je jisté. Pokud by tito muži neměli moc, postavení a peníze, tak si jich žádná z těchto žen ani nevšimne. Je zajímavé, že se ženy nezamilovávají do o dvacet, třicet a více starších popelářů či nádražáků....

Pokud jdou tyto ženy do nevěry s tím, že ubližují svým předchůdkyním, musí také počítat s tím, že se v budoucnu najde zase nějaká mladší pipka, která udělá totéž jim...

Nedávno zesnulý spisovatel Ludvík Vaculík kdysi napsal esej s příhodným názvem Komunismus je bití. Lépe vystihnout podstatu tohoto zločinného režimu nemohl. Když vidím, jak lidé dělali všechno možné, proto, aby utekli z komunistických koncentráků (ano, tzv. socialistický blok ve východní Evropě byl jedním velkým lágrem), tak je pochopitelný jeho výrok , který řekl. „Když Vás někdo bude přesvědčovat, že komunismus byl vynikající, tak mu dejte pořádně přes hubu.“

Čelný syrský představitel brigádní generál Ahmad Aljjdeaa na polském webu wpolityce.pl uvedl, že Kreml destabilizuje situaci v jeho zemi

„V Rusku jsou čtyři vojenská výcviková střediska, ve kterých jsou vyškolení fanatici, kteří následně odejdou do islámského státu, jako bojovníci ISIS. Mezi nimi jsou také Čečenci.“

Je pravdou, že asi pět tisíc bojovníků islámského státu patří k občanům Ruské federace, a je také pravdou, že mezi nimi jsou i Čečenci. Čečenský prezident Ramzan Kadyrov si v podstatě ve své zemi dělá s požehnáním ruské hlavy státu Vladimíra Putina, co chce. To dokazuje i fakt, že nedávno musela ruská tajná služba FSB propustit zadrženého vysoce postaveného policisty, kterého vinila z vražd a organizovaného zločinu.

Milenky

Bývalá první dáma manželovy nevěry tolerovala a připisovala to jeho bohémské povaze. Určitě jí ale nebylo příjemné, když ji o svých milostných dobrodružstvích informoval. „Záliba, se kterou jí vyprávěl o svých milostných úspěších, a když byl později ve vězení, posílání jejím prostřednictvím něžných vzkazů a básniček ne jedné, ale rovnou dvěma jiným ženám, hraničí s nepochopitelností,“ komentuje Havlovo chování Žantovský. „Bylo ale jasné, že to, co je drží pohromadě, nebylo sexuální povahy, rozhodně ne v druhé polovině sedmdesátých let,“ prozradil.

Podnikání v Rusku se stává nebezpečnou záležitostí. Tamní firmy patří mezi největší dlužníky České exportní banky. A nezměnilo na tom nic ani setkání Miloše Zemana s Vladimírem Putinem. Dluhy stále nikdo neplatí.

Této problematice se věnoval výborný článek ve včerejší MF DNES, „Hora dluhů v exportní bance roste. Kvůli Slovákům a Rusům.“ Pravdou je, že na Slovensku je také jeden sporný projekt, nicméně hlavními dlužníky státní České exportní banky jsou Rusové. Ke kritickým odvětvím patří energetika a sklářství. Nejhorší je situace u výstavby paroplynové elektrárny Polarnaja, za kterou Rusové dluží české straně 5,5 miliardy korun, které nikdo nesplácí. Její stavba stojí už rok a půl, na dokončení jsou potřeba čtyři miliardy korun, které nikdo nechce dát. Otrokovická firma PSG International jako hlavní dodavatel už odstoupila od smlouvy a přestala udržovat staveniště, za což utopila 121 milionů korun.

Miliardové pohledávky zbyly také českým investorům do ruského sklářského průmyslu, který se nachází v těžké krizi. Nelze se tedy divit tomu, že Česká exportní banka silně omezila poskytování úvěrů českým společnostem na investice v Rusku.

„Olga stála při něm spíš jako maminka než manželka,“ popsal Havlův vztah s Olgou Michael Žantovský (65) v nové životopisné knize o prezidentovi s názvem Havel. Popisuje v ní vztah Vaška s Olgou, na kterém se podepsaly nejen nevěry, ale i jeho několikaleté paralelní vztahy s Annou Kohoutovou, Janou Tůmovou či Jitkou Vodňanskou. „Nevěrný byl už dříve a častokrát se cítil zvláštně povinován o tom Olgu informovat, nějakým způsobem se s tím dokázala vyrovnat,“ píše se v knize.

Stoupenci Putina jsou hlavními viníky fašizace ruské společnosti, ve které jsou názoroví oponenti kriminalizováni, zastrašováni, přepadáváni, vyhazování z práce a také vražděni. Výrazně se na atmosféře strachu podílí hnutí Naši.
Dánsko-ruský dokument Polibek do Putina, který včera odvysílala ČT 2, ukazuje pravou tvář současného Ruska na příběhu mladé novinářky Máši Drokové a opozičního žurnalisty Olega Kašina. Máša kdysi dala pusu samotnému prezidentu Vladimíru Putinovi, v 16 letech se stala nadšenou mládežnického hnutí Naši, které je těsně spjato s vládnoucí stranou Jednotné Rusko, udělala v něm kariéru, stala se jeho tiskovou mluvčí, měla auto, dostala krásný byt v Moskvě, zkrátka na ruské poměry Dolce Vita.

Byla však přemýšlivá a začala mít pochybnosti. Jako inteligentní děvče pochopila, že hnutí Naši má dvě tváře, jedna představuje radující se mládež na setkáních, táborech atd., ta druhá je však daleko horší a odkazuje, že putinovská sekta je ve skutečnosti křížencem SA a Hitlerjugend. Tito fanatičtí mládežníci napadají opoziční demonstrace, mlátí jejich účastníky a přepadávají nepohodlné lidi. To vše se souhlasem Kremlu a samotného Putina. Atmosféra stejná jako v Německu ve třicátých letech minulého století před uchopením moci Hitlerem.

Úplně mrazilo ze scény, kdy zfanatizování putinovští mládežníci kráčeli ve velkém průvodu Moskvou s hrdě vztyčenými cedulemi, na nichž byla fotografie a jména údajných zrádců Ruska. Jednou došlo i na novináře Kašina, kterého před jeho domem surově zmlátili a téměř zabili „neznámí pachatelé“, i když je obecně známo, že za tímto zbabělým a zákeřným útokem stojí hnutí Naši. Jenomže má to nejvyšší možné krytí a tak ruská policie jaksi viníky neumí dopadnout.

Je to důkaz otřesného stavu ruské společnosti, ve které vládnou totalitní a fašistické prvky. Neonacisté nejsou u moci na Ukrajině, ale v Kremlu. Jak se však říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Brutální přepadení jejího oponenta, avšak zároveň kamaráda Olega Kašina bylo pro Mášu poslední kapkou pochybností a impulsem k tomu, aby se s hnutím Naši definitivně rozešla a přidala se k opozici.

Vzal si ji tajně, ale veřejně ji podváděl. Václav Havel (†75) a Olga Havlová (†62) byli sice manželé 32 let, ale jejich manželství bylo poznamenáno mnoha nevěrami, milenkami u jednoho stolu, nemanželským dítětem, a dokonce i tajnými manévry prezidentské kanceláře.