Přejít na výpis diskuzí

Když kraje pletou bič na žáky

19.2.2019 20:24
Jaroslav Bican 22 příspěvků

Hejtmany a hejtmanky trápí zvyšující se počet studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Řešení, které nabízejí, je jednoduché: část z nich na maturitní obor ani nepustit a zbylé donutit, aby se více učili. Diskuze, která se kolem návrhů krajů vede, by mohla pomoci ujasnit, co si s učňovskými a maturitními...

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Už za socialismu existovaly takzvané kombinované pětileté učební obory s maturitou. Žák absolvoval učební obor (a získal výuční list), dále pak pokračoval na střední (průmyslové) škole  - spolu s "normálními" středoškoláky. Studim bylo ukončeno (tehdy jednotnou) maturitou.

    Fabrika tak získala kvalitní maturanty, kteří znali její provoz - což je velké plus (sám mám tu čest).

    Je to dvoustupňová středoškolská obdoba dnešního vysoškolského studia (bakalář - magistr). 

    Samozřejmě bylo možné pokračovat dál na vysokou školu s tím, že student už měl praktický přehled v oboru - což se nedalo říct o studentech z gymnázií (ti zase z podstaty rozdílu mezi gymnázii a průmyslovkami lépe procházeli přes matematiku a fyziku).

  • dzixy
    Vážné téma, ale debata "mimo mísu". Kde je jistota, že testy, kterými by měli žáci základních škol projít a dokázat, že na maturitní obory mají, budou lepší, než nevydařené maturitní otázky, které tak komplikovaly život maturantům při písemkách?? Kde a kdo má jistotu, že žák, který je slabší na základce, protože je "sportovec a rošťák" nebude na střední, kterou si vybere jako silný zájem, nebude lepší, než na základce?? Je hodně příkladů, že tomu tak bylo. Škola může motivovat žáky k vědění, napomáhat formovat jejích zájmy, i prohlubovat je, ale soudnost rodiny, rodičů, kteří jediní znají schopnosti své ratolesti, se úplně pomíjí z debat i oblasti zodpovědnosti. Žák má právo se hlásit na kteroukoliv školu o kterou má zájem a pokud vyhoví požadavkům na odbornost, kterou chce na střední studovat, je předpoklad, že uspěje. Žák na základce, který není dobrý v matematice a exaktních předmětech může být na střední, kde tyto předměty nebudou nosné, výborný. Proto každý, kdo chce diskutovat o podmínkách žáků základních škol pro přijetí na střední školy a potom dál, by neměli vynechat rodiče a klíčové učitele, kteří míru schopnosti, ne jenom teoretické vědomosti, jsou nejlépe schopni posoudit více, než jakýkoliv test, a pomoct žákovi rozhodnout se jenom dobře.
  • Inkluzívní šílenství a propaganda znevažující učňovské školství a řemesla dál snižuje úroveň školství. Zavedení EET pro řemeslníky (OSVČ) odradí poslední učňovské adepty a postupně zlikviduje řemesla a zbylí řemeslníci odejdou do předčasného důchodu, nebo do výroby, anebo do šedé ekonomické zóny. Likvidátorů dobrých poměrů ve školství je už příliš, prostě se tito paraziti a škůdci přemnožili.
  • Když jsem dělal přijímačky na gymnasium (tehdy to ještě nebylo "gymnázium"), byly zkoušky z češtiny a literatury a z matematiky maximálně náročné. A kdo neuspěl, ten se mohl ucházet o přijetí na méně náročných studiích na průmyslovkách nebo na středních zemědělsko-technických školách s maturitou. Další pak šli do učení, ale téměř všichni nakonec realizovali své sny a potřeby. Maturita by měla být maximálně náročná, zejména matematika by měla v sobě obsahovat prvky matematiky vyučované na VŠ. Maturitní vysvědčení v současnosti ztratilo svoji společenskou váhu. Důvody jsou známé a do nekonečna omílané.
    • dzixy
      Z každého po vysoké škole nebude Einstein. Proč potom tak náročnou matiku? Je to choré.
      • Studoval jsem jen hnojárnu, ale celých pět let jsem děkoval Bohu za středoškolskou matematiku.

        A středoškolskou chemii a fysiku a biologii. Bez základů lze stavět jen vzdušné zámky, po kterých je poptávka jen omezená.

    • Souhlasím s malou výhradou. Z těch gymnasií udělali komunisti "jedenáctiletky" = osm let ZŠ + 3 roky SŠ. Vyšší průmyslové školy trvaly o rok déle (čtyřleté) a byly zaměřeny odborně, tzn. příslušné odborné předměty (strojírenské obory, chemie, fysika, ale mnohde i matematika) se podle zaměření "průmyslovky" vyučovaly do větší hloubky.   

  • Pane Bicane zkuste jít nejdřív do praxe, myslím tím zkuste učit,  a potom pište o něčem o čem víte víc než jenom to co znáte z doslechu. Žáci opravdu nemají žádnou motivaci se učit a vždy musí být jeden, který umí učit ale druhý se musí snažit se něco naučit jinak může mít učitel svatozář a stejně se to mine účinkem. Pochopitelně i naopak. Vůbec se nevylučuje, že žák, který úspěšně složí učňovské zkoušky si může bez problémů dodělat maturitu.
  • Stejně, jako každý neumí a ani nemůže být např.dobrým lékařem, vědcem atd..tak platí i stejný opak, že každý zas neumí a ani nemůže být váženým odborníkem v řemeslech a jiných specializacích., vyžadujících hlavně a především tzv.řemeslnou logiku, um i jiné schopnosti..Platilo to vždy., platí to i dnes..akorát to mnozí neumí a ani nechtějí pochopit a tzv. řemeslo atd..berou jako "životní prohru a společenské dno"..V zahraničí se na ty naše "maturity z něčeho"., stejně většinou ani moc tzv.nehraje..Tam je často problém i s uznáním většiny našich VŠ, hlavně těch "humanitních" atd..Navíc obecně platí, že..kdo má často tzv.maturitu delší, než 20let., bez dalšího rozvoje i průběžného rozšiřování v daném oboru., tak je praktická platnost a použitelnost takové "maturity"., už takřka k ničemu.,což samozřejmě platí i pro řemesla atd., vzhledem k rychlému vývoji technologií, materiálů, postupů a celkového vývoje obecně ve všem..

  • Maturita (zkouška dospělosti) je jistým milníkem v životní pouti. 

    A ne každý je schopen tohoto milníku dosáhnout, prostě na to nemá.

    Zcela jistě najde uplatnění v jiné oblasti života, než si vysnili jeho rodiče,

    když ho donutili jít studovat střední školu, maturitou zakončenou.

    • K tomu jen s dovolením dodám, že mít maturitu., ještě neznamená být vzdělaný, zralý, schopný a chytrý..

      • Zajisté - pán je chytrý jako rozhlasový přijímač...

    • Dobrý den pane Janáku, souhlasím a bylo by dobré, kdyby prostá logika pronikla konečně i na C.K. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 

      Pokud chce někdo experimentovat, tak jsou k dispozici laboratorní myši a ne děti.

      (Omlouvám se všem ochráncům laboratorních myší) 

      • Jmenuju se XYZ. 

        Jsem žákem 5. třídy a chtěl bych vás seznámit s naší
        školou a taky vám vyprávět, co jsme se dnes učili. Naše
        škola je velmi moderní a pokroková, protože je inkluzivní.
        Inkluze je, když se všichni učí spolu v normální škole.
        Romové, bílý, cizinci a postižené děti, všichni spolu v jedné
        třídě. Neni tu žádná diskriminace. V naší třídě je
        nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s námi jsou ještě 3
        paní asistentky a jedna paní psycholožka. Teď vám všechny
        moje spolužáky představím. V první lavici u okna jsou dvě
        holky - Lucka a Rebeka. Ve druhé lavici sedí Milan Tancoš a
        Jozef Žigo. Jsou to Romové. Nebaví je moc sedět v lavici, tak
        většinou běhají po třídě, nebo si s paní asistentkou hrajou
        vzadu a zpívají romské písně. Dříve pořád s dalšími
        Romy čekali před školou a od ostatních si něco půjčovali,
        hlavně mobily a peníze. Mě jednou odtáhly do křoví a
        půjčili si moje peníze a bundu. Ale o tom nám paní ředitelka
        zakázala mluvit a dnes už nesmíme do školy nosit nic drahého.
        Jejich rodiče to prý mají těžké kvůli diskriminaci a rasizmu.
        Naše škola pro romské žáky každý rok koupí nové mobily a
        tablety a taky jim dává kapesné. Jinak jsou všichni hrozně
        nadaný a chytrý, hlavně na hudební a výtvarnou výchovu. Mají
        samé dobré známky. Ve třetí lavici sedí Štefan. Je
        mentálně postižený. Vedle něj sedí jeho speciální asistentka
        Renata, která mu se vším pomáhá a utírá mu nudle a sliny.
        Mluvit nedokáže, jen vydává různé zvuky, ale všichni víme, že
        je úžasně chytrý. Dostává totiž samé jedničky. Učitelky
        říkají, že je pro naši třídu velkým obohacením. V první
        lavici u dveří jsou Monika a David. Ve druhé lavici u dveří
        sedím já a vedle mě Mustafa. Jeho rodiče přišli z Afghánistánu.
        Ve třetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovým
        syndromem, ale je hrozně chytrá. Má nejlepší známky z celé
        naší třídy. Vedle ní sedí její asistentka Martina. Ve
        čtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je tu nový.
        Přišel k nám před 2 měsíci a jeho rodiče jsou z Afriky.
        Pamatuju si na jeho první den u nás. S naší třídní jsme
        uspořádali uvítací párty. Všichni jsme se s ním museli
        obejmout a poděkovat mu, že se přistěhoval do naší země,
        protože naše země i naše škola patří všem. V poslední
        lavici sedí naše třídní psycholožka. Pomáhá nám a řeší
        různé problémy. Minulý týden Lucka z první lavice nechtěla dát
        napít Milanu Tancošovi, tak jí paní psycholožka musela
        vyšetřovat pro podezření z podvědomého rasizmu. Lucka se pak
        musela Milanovy omluvit. A co jsme se dnes učili ? První
        hodinu byl zeměpis. Paní učitelka nám vyprávěla o islámské
        kultuře. Na konci hodiny nás vyzkoušela z toho, co jsme si
        zapamatovali. Všichni dostali jedničku. Druhá hodina byla
        matematika. Učili jsme se malou násobilku. Až se naučíme malou,
        tak v 6, nebo 7. třídě začneme s velkou násobilkou, Už se moc
        těším. Také si mě pan učitel vyzkoušel u tabule. Zadal
        mi deset příkladů. Správně jsem spočítal tři. Dostal jsem
        dvojku. Po mě šel k tabuli Oláh. Pomáhala mu paní asistentka a
        dostal jedničku. Je fakt dobrej. Třetí hodinu jsme měli
        Občanskou výchovu. Přišli k nám studenti z Člověka v Tísni a
        měli jsme přednášku o lidských právech a diskriminaci lidí s
        odlišnou orientací. Na konci hodiny nám paní učitelka pustila
        pohádku. Bylo to o dvou gayích co se zamilovali a narodil se
        jim malí černoušek. Moc se mi pohádka líbila. Čtvrtá
        hodina byla Čeština. Učili jsme se romskou básničku. Na konci
        hodiny jsme jí společně recitovali a všichni dostali jedničku.
        Poslední hodinu byla hudební výchova. Učili jsme se zpívat
        romské písně. Nejlepší byli Milan Tancoš a Oláhovic.
        Dostali jedničku a pochvalu. Tak to je moje třída. Naše
        třídní říká, že inkluzivní škola je nejmodernější a
        nejlepší. 

        V normálních školách, kde jsou jen normální běloši, tam prej má hodně dětí taky čtyřky a pětky. 

        Ale v naší - inkluzivní - škole máme všichni jenom jedničky a dvojky. 

        Musíme jít příkladem.

        Diskriminace u nás prostě neexistuje. 

        Každý má právo na vzdělání - a na úspěch v životě! 

        • Reálný popis situace. Kdo nevěří, ať se jde podívat. 😛 Díky.

  • sitlof

    Aby se studenti i "studenti" (učni) více učili, no to samozřejmě. A kdo na to tzv. nemá, bude učněm, jako kdysi. Jak prosté !  Že by někdo po letech "objevil Ameriku" ?

  • Společenský trend, že každý musí mít maturitu, i když oplývá IQ 46 přináší svoje ovoce. Každý rodič vidí v potomkovi potencionálního kandidáta na Nobelovu cenu a školství tomu podlehlo.

    Nefinancovat střední školy podle počtu studentů, ale stanovit limity studentů, které mohou přijmout!! Potom vybrat studenty podle reálných studijních předpokladů (jak už to bylo - posoudily se výsledky od 7. třídy ZŠ) a výsledků přijímací zkoušky (náročné, třeba i s matematikou). Ani budoucímu právníkovi neuškodí, když kromě keců bude umět vyřešit trojčlenku. O kvalitě se musí rozhodnout na počátku procesu a ne na jeho konci koukat jak puk, co jsme to přivedli k maturitám!!

    A ostatní hajdy do učení. Není žádná hanba, živit se rukama a dneska si mnozí z těch, kteří nejsou hloupí a líní vydělají násobky toho, co takoví študovaní, o které nikdo nestojí.

    Radikální, hrubé a možná zkratkovité, ale těch navoněných řečí kolem toho už začínám mít skoro dost. 

    Ministr si pořídí nejnovější super Cool brejle a problém je vyřešen i s jejich inkluzí.  Asi už to fakt chce ministra s koulema!!😛

    • Vážený Jindřichu, zde s vámi víceméně (vizte níže) nemohu souhlasit. Ministr včetně koulí  jest osobou podružnou, a to nemám na mysli výrok:"Na ministru nezáleží, důležité je vycházet se státním tajemníkem."

      Žijeme v době destrukce tradičních hodnot, od kázně přes vzdělání, rodinné vztahy až po úctu ke starším. Otázkou je, kam bude destrukce pokračovat, jak tvrdý bude náraz na dno a jak dlouho bude trvat restart, případně jaké lze očekávat podmínky jeho průběhu.

      Na druhé straně lze vašeho "ministra s koulema" chápat jako brzdu, která pohyb alespoň přechodně zpomalí a užijeme si pár měsíců tradiční civilisace navíc. Obvykle říkám, že pád je nevyhnutelný, ale proč k okraji útesu běžet. 

      • To Filius:

        Máme minimálně dvě možnosti - buď se na to jen dívat nebo se alespoň malinko pokusit s tím něco dělat, dokud je ještě čas.

        Abychom neutíkali na kraj útesu, ale pokusili se utíkat na pevnou a bezpečnou zem.

        Změnu musí zahájit, realizovat a prosazovat kompetentní osoby - v tomto případě ministr školství a bohužel se musí čekat rozum (jestli toho nechci moc) i od poslanců.

        My dva a diskutující pánové - se kterými více méně souhlasím to nevyřešíme. 

        Proto jsem tak označil toho ministra, protože všichni poblouznění inkluzivci vyvinou maximální úsilí, aby mu zamezili v racionalizaci systému. 

        Přeji hezký den všem. 

      • Synu (filius), naprostý souhlas. Jen bych dodal, že není jisté jaký bude ten restart. Jestli tady po tom restartu ještě bude nějaký "homo sapiens sapiens" (člověk, prý vědoucí, moudrý). Těch 7,5 miliardy co drancují a převracejí přírodu, zahlcují ji chemikáliemi, chtějí poroučet větru, dešti, ti si vlastně podřezávají pod sebou větev, na které sedí.

        • Můj příspěvek se týkal lidské společnosti. Člověk se svou činností vydělil z přírody a přetváří ji - respektive životní prostředí - podle svých potřeb. Je otázkou delšího výhledu, zda přetvoření stihne před vyčerpáním místních (planetárních) zdrojů. Zdá se, že budoucnost Země je bez přírody, jak ji známe nyní.

          • Naprostý souhlas. Otázkou je, jaká budoucnost čeká v té přetvořené přírodě člověka.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit