"Z Ruska nepošlo nikdy nic dobrého, jen samá rekce, zpátečnictví."

To se vědělo už nejméně v 19. století. A jak je vidět vládcové "bývalého" CCCP, nyní RF, se snaží znovu dobýt svou ztracenou kolonii ČSSR (Čechoslovackaja sovětskaja socialističeskaja respublika). A tak oblbuje prostáčky svou propagandou.

"Hrdina národa"

Hrdina naroda se samopalem? Predvedl svetu sve hrdinstvi, kdyz sermoval a vyhrozoval maketou Kalashnikova s napisem 'For Journalists' novinarum, jako maly chlapecek.  

October 26, 2017 Czech Republic: Czech president threatens journalists with mock Kalashnikov.

Organisation RSF_en.

Reporters Without Borders (RSF) is not amused by Czech President Milos Zeman’s latest provocative threat against the media. Pretending to make a joke, he brandished a dummy Kalashnikov bearing the words “for journalists” at a press conference last week.Just days ago, Zeman threatened a cameraman in a corridor of the Council of Europe building in Strasbourg, telling his escort: “Get rid of him for me or I’ll kill him.” Minutes later, Zeman’s spokesman said the president’s words were completely justified because the cameraman had been in the way.At a meeting with Vladimir Putin in Beijing in May, he said they should “liquidate” journalists because “there are too many of them.” His robust language is never nuanced. He has repeatedly referred to journalists as “garbage” and “manure” since 2010.

A hrdina se divi, ze normalnim lidem a novinarum se takovy 'hrdina' nelibi? 

Ještěže ty tvoje bláboly 21. století zanedlouho zaniknou a neštěkne po tobě ani pes.

nestačil je to z Fb a sekce Historie.

No, hlavně se tou nenávistí neudus ty.

Nic proti Gottovi - uměl zpívat, to jo - ale hrdina? 

Hrdina to nebyl.

Stačil by odkaz na článek.

átek 30. září 1938, v 6:00 přichází zpráva o výsledcích Mnichovské konference na Pražský hrad. Vzápětí dorazí vládě Československa ultimátum Polska, které žádá oblast Těšínska na severu Slezska, ultimátum je přijato a stejně tak Mnichovská dohoda. Tu prezident Beneš, zklamán spojenci a možná i sám sebou, podepisuje.1. října 1938 začíná obsazování Sudet německým Wehrmachtem, o den později je Těšínsko připojeno k Polsku.5. října 1938 dr. Edvard Beneš podává abdikaci, jeho funkce přechází na vládu. Další den je dr. Jozef Tiso zvolen ministrem pro správu Slovenska.7. října 1938 došlo k závěru tzv. Žilinské dohody, o kterou usilovali již od září slovenští nacionalisté, zejména „Hlinkovi gardy“, Slovensko získává autonomii a Československá republika tím zaniká, nový oficiální název zní Česko-slovenská republika.12. října získá autonomii i Podkarpatská Rus, nejvýchodnější část někdejšího Československa. Spolu s několika oblastmi na jihu Slovenska je však 12. listopadu na základě závěru tzv. Vídeňské arbitráže, jednající o postavení Poláků a Maďarů v Československu předána Maďarskému království.A to je definitivní konec Československa, éry takzvané První republiky, založené 28. října 1918 po mnohaletém úsilí moha lidí. Ano ani ona nebyla státem ideálním, byla však tou etapou našich dějin, na kterou jsme byli nejvíce hrdi. „Po Mnichovu“ nastává období takzvané Druhé republiky, heslo „Malá ale naše“ bylo tak pramálo útěchy, to už však není stát jako kdysi, je to mrzák bez prosperujícího průmyslu a evropsky nejvyspělejšího obranného systému v pohraničí, o které přišlo kvůli vychytralosti vedení „Třetí říše“, které vědomo si zaostalosti a snížené morálky v Sudetech využilo zdejších nespokojených českých Němců k vykonání špinavé práce, která vytvořila jednu z rozbušek k vypuknutí největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Nelze mluvit jen o vině kolektivní či jen o samohaně. Události roku 1938, to byl souhrn okolností, činů i selhání skupin a jednotlivců jak za hranicemi Československa, tak v našich vlastních řadách. Zřejmě nelze skončit tyto řádky jinak než opět říct jen a jen to, že nesmíme zapomenout a snažit se, aby byly ty prapodivné dny součástí pouze dějin a nikoliv potencionální budoucnosti. Nejen dnes ale i kdykoliv jindy vzpomeňme těch, kteří tehdy zaplatili cenu nejvyšší a ani konečné vítězství, byť diskutabilní, jim život už nemohlo vrátit. Stejně tak jako je tato část historie nepodobná jiným, měly by být odlišné, ba snad až výjimečné a neopakovatelné, třeba právě dnes večer, naše úvahy a myšlenky na ony osoby, ony okamžiky, které tu budou navždy žít s námi.

Středa 28. září 1938 dochází Neville Chamberlaine k závěru, že nemůže nadále čekat a je třeba zakročit, jako nástroj jednání mu přijde vhodný návrh jednoho z jeho kolegů. Ministr zahraničí Velké Británie hrabě z Halifaxu Edward F. L.Wood předal den před tím Chamberlainovi nápad britského velvyslance v Římě. Ten došel k závěru, že Itálie a její vůdce Benito Mussolini, jakožto fašista a hlavní spojenec Hitlera, může sloužit jako prostředník při konferenci mezi nacistickým Německem, Británií a Francií. K tomuto návrhu přiložil velvyslanec Británie ve „Třetí říši“ Neville M. Henderson dodatek, že této schůze se nesmí účastnit Československo, protože Hitler by s tím jistě nesouhlasil, tento fakt, tedy sepsání dohody o zemi bez její účasti na jednání, přišla Chamberlainovi jako přijatelná cena za udržení míru v Evropě. Velká Británie tedy požádá Itálii ke svolání schůze s Německem ohledně československo-sudetské otázky. Adolf Hitler tak ještě týž den na popud Benita Mussoliniho pozve na konferenci do Mnichova k řešení problematiky Sudet zástupce Velké Británie a Francie.Čtvrtek 29. září 1938 se v Mnichově, v nacistickém sídle Führerbau, schází italský vůdce Benito Mussolini, britský ministerský předseda Neville Chamberlaine, francouzský premiér Édouard Daladier a německý vůdce Adolf Hitler. Po odpoledni stráveném v rozmařilých rozhovorech, krátce po půlnoci, tedy 30. září 1938, zapózují nad čtyřstránkovým dokumentem nesoucím ještě včerejší datum a všichni čtyři jej podepíší. Toto procesí plné zrady a potupy pak přejde do předpokoje, kde výsledky schůze sdělí Vojtěchu Mastnému, československému vyslanci v nacistickém Německu a diplomatu dr. Hubertu Masaříkovi. Na otázku zdali se očekává nějaká odpověď československé vlády, je jim sprostě odpovězeno, že mocnosti berou Mnichovskou dohodu jako přijatou.

23. září, některé části Sudet, například Ašský výběžek, jsou již plně pod kontrolou „Třetí říše“. Když se Československo na poli diplomatickém optalo na reakci západních mocností v případě povolání armády, ohlasy nebyly vyloženě negativní. V noci tak přichází jeden z milníků nejen událostí roku 1938 ale celých našich dějin. Prezident Edvard Beneš ve 22:20 vyhlašuje „Všeobecnou mobilizaci“. K částečně mobilizované armádě z 20. května je povoláno 18 ročníků aktivních záloh. Navzdory nekompletnímu pohraničnímu opevnění, které mělo být hlavním bodem obrany, je během krátkého času připraveno je ¾ povolaných, tedy 1 250 000 mužů spolu s 350 tanky, 5 000 dělostřeleckými hlavněmi a 950 bojovými letouny připraveno bojovat a padnout za svou vlast.Pondělí 26. září se události bleskovou rychlostí přibližují k vrcholu. Adolf Hitler rozzuřený až k šílenství pronáší jednu z nejfanatičtějších řečí. Na zfanatizovaný dav během několika minut vychrlí desítky nesmyslů a lží o Československu a prezidentu Benešovi a svůj výstup zakončí slovy: „Ich stehe hier und er steht da. Zwischen uns muss entschieden werden - „Zde stojím já a tam stojí on. Mezi námi musí být rozhodnuto.“

17. září Hitler schvaluje vznik „Sudetoněmeckého freikorpsu“, tedy jakési teroristické skupiny SdP, která v následujících dnech začne útočit na Čechy i české úřady v celých Sudetech.19. září Británie a Francie oficiálně vyzvou Československo, aby odstoupilo nacistickému Německu veškeré území, které obývá víc jak 50% Němců. Po krátkém telefonickém jednání mezi československým velvyslancem ve Velké Británii Janem Masarykem a prezidentem Benešem je tato výzva odmítnuta.20. září ve 2:00 je prezident Beneš probuzen vyslanci Británie a Francie, kteří mu předloží ultimátum – pokud Československo nepřistoupí na požadavky Německa a SdP, bude bráno jako viník případného vojenského konfliktu a nebude mu poskytnuta pomoc. Prezident pod velkým nátlakem ultimátum přijme.22. září proběhne v poledne generální stávka, před pražským Rudolfinem, tehdejším sídlem Národního shromáždění, které bylo součástí vlády, se schází 250 000 demonstrantů požadujících odmítnutí ultimáta a čestný boj. Situace dochází tak daleko, že dosavadní vláda v čele s Milanem Hodžou padne a je sestavena nová. Premiérem se stává generál Jan Syrová, legionář z 1. světové války a národní hrdina, lid je tak na krátkou dobu alespoň trochu uklidněn. V ten samý den Chamberlain opět jedná s Hitlerem, ten je rozzuřen a konstatuje, že doposud dojednané záležitosti už jsou nedostatečné.

Před 81 lety, v těchto dnech, vyvrcholilo několikaměsíční utrpení Československé republiky a našeho národa. Byly to dny dohod, ultimát, nenaplněných slibů, podrazů, intrik, ale také odvahy, naděje a víry. To vše bylo ale nakonec jedné noci zničeno a tyto dny už si dějiny zapamatují navždy jako dny zrady, potupy a smrti jednoho evropského státu a jeho národní hrdosti.Jak jest známo, od roku 1934 byl Adolf Hitler diktátorem Německé říše. Již ve svých raných plánech do budoucna, ať už to byl Mein Kampf či jiné dílo překypující nacistickým fanatismem, plánoval připojení všech území s německy hovořícími lidmi ke své říši. Jedním z těchto území byly i Sudety, oblast rozkládající se zejména na západních hranicích Československé republiky vzniklé roku 1918. Postupně se chtěl zmocnit celého našeho státu a toto nově získané území germanizovat a náš Čechy internovat na Sibiř či úplně vyhladit. Nyní jsme v roce 1937, je 5. listopadu a Hitler seznamuje nejvyšší vedení „Třetí říše“ s plánem připojit ke svému státu oblast čítající „10 milionů Němců žijících mimo svou vlast“, nemyslí tím nikoho jiného než Rakušany a české Němce v Sudetech, svá slova zopakuje ještě 20. února následujícího roku ve veřejném projevu a dává tím tak následující události podzimu 1938 pomalu do pohybu. Británie a Francie si již delší dobu stojí za svou politikou appeasementu, tedy ustupování a nevměšování do zahraničních záležitostí, hlavně aby byl zachován mír. Nic na tom nemění ani 12. březen 1938, kdy Adolf Hitler spolu se svým Wehrmachtem uspořádá tzv. anšlus Rakouska a celou zemi prohlásí za součást „Třetí říše“. Právě v této chvíli začne mát Hitlerův někdejší plán na zničení Československa strategický význam, při pohledu na mapu Evropy je totiž jasně zřetelné, že Československo začíná zasahovat příliš hluboko do nitra jeho státu. Osud naší země a později i celého světa je zpečetěn.

Nezlobte se na Soudruha Občana. Už se mu to občas v hlavě plete. To víte nacistické příručky, pak komunistické příručky a teď CIA příručky, už z toho má v hlavě zmatek a neví co má kam zařadit a co momentálně hlásat. 🙂 

To osvobození Stalinem by bylo lepší než se nechat humanitárně vybombardovat Západem. 

A co se týká Masaryka a Beneše s národem Československým., horší je, že nám Moravanům,
Slezanům a Slovákům vnutili ve volbách 1946 Češi Bolševiky. A Bolševici ze strachu že Moravané
jsou demokrati raději svévolně zrušili Zemské zřízení a zavedli chimérický
národ „pouzečeský“. A dodnes různí Soudruzi Občané chiméru „jenomčeska a
jenomčechů“ bez Moravy a Moravanů razí. Je otázka proč Češi a zvláště
v oblasti Plzeňska, volili v roce 1946 Bolševiky, zda měli tak
otřesné zážitky s americkou armádou, že si řekli „Stalin je menší zlo“?

Ale když už se nemělo rozpadat Rakousko-Uhersko ve smyslu Pozor na „rozděl a panuj“ tak Stalin to taky říkal a proto je pochopitelné že chtěl nazpátky Ukrajinu
a Polsko jako součást Ruska, tedy stav který byl před první válkou než
v Rusku začali řádit němečtí bolševičtí agenti Lenin a spol.

Zrada Velké Britanie a Francie v Mnichově je pro nás velkým poučením.Pouze Sovětský svaz nám nabídl pomoc.Kdyby nedošlo na Mnichovskou smlouvu,nemuselo dojít ani na druhou světovou válku.

Hrdina národa nemusí držet samopal a přesto může pro národ udělat hodně.Karel Gott,k těm patřil .A ty, kteří na něj plivají, to je spodina této společnosti.
Lidem typu Halíka a Schwarzenbergra přeji jenom tolik,aby se svou nenávistí neudusili.

Je typické pro Hlídacího čokla, že si ani nevšiml, že zemřel nejlepší zpěvák popu, kterého kdy Češi měli. Dokonce i Rakušáci mu věnovali jeden večer na ORF 2, a ten čecháčkovský čokl dělá mrtvého brouka. Gott totiž byl kritcký k pofiderním hodnotám současného, tak zvaně demokratického zřízení v ČR, a hlavně nelhal o Rusku (ba ani o SSSR) a nenadával nenávistně ani na Čínu.

Hlídací čokl je prostě šmejd, obyčejný šmejd, jako ti co prodávají hrnce za desítky tisíc starým lidem, kteří se nikdy s něčím tak sprostým nesetkali a proto naletí. Hlídací čokl se vydává za něco, čím nemůže, díky svým redaktorům a jejich sponzorů nikdy být.

Co to blábolíte o osvobozování Stalinem? Kdo Vám to nakukal? Těch 360 000 německými nacisty zavražděných československých občanů za 6 let se Vám zdá být "MENŠÍM ZLEM"?

Ono je třeba znát fakta. Mnichovská dohoda byla sice zlo, ale ze dvou zel to MENŠÍ ZLO. Větší zlo by bylo nechat se "osvobodit" Stalinem. Mohou za to především naši předkové, kteří se přičinili o rozbití Rakouské monarchie, místo její zreformování jak chtěl následník trůnu Ferdinand d´Este. A navíc ten výmysl, že ČSR je prý národním státem jakéhosi tzv. "československého národa", To byla z velké části realisace slavjanofilských blábolů z 19.století, jež nás nakonec přivedla na půlstoletí pod koloniální správu CCCP.

Podvodnou mnichovskou dohodu podepsali i představitelé Francie a Británie. Ruští představitelé na přiložené foto nejsou. Podpis mnichovské dohody se rovnal velezradě. Chamberlain a Daladier se dopustili velezrady. Dnešní západní propaganda se veze na módní vlně protiruské hysterie.  

Ved všeci kradnú :-)