Že si někdo určí svá pravidla a co je pro něj dobré a není, tak to je v pořádku. Problém nastává, když si ten člověk nebo skupina lidí usmyslí, že svá pravila "vyveze do světa", protože to jsou přeci ta nejlepší pravidla.

Náš pes je naprosto perfektní. Je to prostě náš miláček. Nikdy si nedovedu představit, že by se mu třeba něco stalo. Ani já ani manželka. Ta dokonce pro něj koupila i GPS lokátor, pomocí kterého si miláčka kdykoliv dohledáme https://www.smartomat.cz/smartomat-gps-lokator-pro-psy-a-kocky-smt02/

Musím říct, že věta z úvodu mě zarazila. Ano, pes rozhodně nepatří na pánev, ale vodítko jako vodítko. Nemůžeme mít psa celý den na vodítku, ale taky hezky volně a naučit si ho. Naučit si ho na to správné vodítko či obojek. Důležitý je i výcvik a já mám dobrou zkušenost s výcvikovými obojky z https://www.slovensky-shop.cz/kategorie/vycvikove-obojky-014311/. Musím je doporučit všem, kteří hledají správný obojek pro svého psa.

Pes patří na pánev, ne na vodítko

Bývaly doby a místa kde lidé konzumovali jiné lidi. Stvořitel to nějak divně zařídil, že živí tvorové se navzájem požírají. Ale ono je to i v říši rostlinné. Když na záhonu kytiček začne růst plevel, tak taky ty kytičky utlačuje a hubí. A když si na zahradě uřízneme k obědu salát, kde máme jistotu, že to ten salát "nebolí"?
Tak babo raď co dělat. Živit se mlékem a mléčnými výrobky, sbírat spadané ovoce a nějaké to slepičí vajíčko?