Pussy Lenin sem, Pussy Lenin tam.

Ruská armáda na Ukrajině byla v podstatě zničena.
Zbytek je obklíčen na Krymu - pokuid se nevzdá pojde hladem.

Ukrajinský vojáku - v chladné a studené noci strážíš EUropu před Putinovou fašistickou armádou. Bdíš aby demokratické děti a ženy mohly pokojně spát.
Strádáš aby mor placený Kremlem nezničil ráj na zemi EU.

Čtyřnásobným blbům urááá.

Já hniju jako pes, pohozený za Kremelskou zdí.

A od tohoto národu jsme se 40 let učili.... Národ, který nabalzamuje masového vraha, nezná pojem studu, nechce znát svoji minulost, a ještě anektuje svrchovaná území typu Čečna, Krym a fosforovými bombami "čistí" prostor nad Sýrií, nemůže mít úctu Západu pro svoji nenasytnost a neúctu k lidským právům....

Ruské rádio navigovalo německé bombardéry
Ruští bolševici také poskytli rozhlasovou stanici v Minsku k navigování bombardérů Luftwaffe. Němci se dočkali svých kamarádů 17. září, kdy Rudá armáda vpadla zákeřně statečně bojujícím Polákům do zad. Německý generál Heinz Guderian ve svých pamětech uvádí, že 22. září uspořádaly Rudá armáda a Wehrmacht společnou vojenskou přehlídku a zároveň došlo k výměně vlajek.

Ovšem dobytí Polska nebylo ani pro Rudou armádu zadarmo, některé jednotky sboru ochrany pohraničí kladly agresorům na východní hranici tvrdý odpor. Urputné boje se vedly třeba u Dzisny a o vesnice Olesznyk a Malaszky. Je ovšem jasné, že slabé polské oddíly jednotky nemohly obrovské přesile dlouho vzdorovat.

Situaci Polska po napadení Sověty a Němci dokonale vystihuje scéna z filmu Andreje Wajdy Katyň. Na mostě přes řeku se střetávají z obou stran davy uprchlíků, jedni prchají před bolševiky, druzí mají v zádech Němce, ovšem utéct už není kam.

Situace v obou záborech byla srovnatelná, bolševici i nacisté sáhli k tvrdým represím vůči místním obyvatelům. Statisíce nepohodlných lidí byly v nelidských podmínkách deportovány, buď do Osvětimi apod. nebo do sibiřských gulagů. Například z Litvy naplánovali bolševici odvlečení osmi set tisíc lidí z celkem tři milionů obyvatel. Podobnost s konečným řešením českého obyvatelstva v protektorátu Čechy a Morava v rámci nacistických plánů není až tak náhodná.

Nakonec Německo zaútočilo v červnu jednačtyřicátého na Sovětský svaz, čemuž Stalin odmítal do poslední chvíle uvěřit a zakazoval jakákoliv opatření k odražení německého útoku. Bolševický diktátor se pak zachoval jako zbabělec, psychicky se zhroutil a více než týden se neobjevil na veřejnosti

Jsem proti.
Nakládat mrtvolu do oleje není vkusné ani hygienické. *11*

Je to turistická atrakce. je známo že lidé milují zrůdy a exoty.

Ten už nebude k jídlu...

Ano jen porovnávejme.
Pomáhala lidem od hladu a zachraňovala jejich životy. I tak se dá hodnotit výrazná poválečná pomoc USA Evropě známá pod zkratkou UNRRA.

Podíl Spojených států amerických na porážce nacismu nespočíval jen v přímé a vydatné vojenské a hospodářské podpoře států protihitlerovské koalice, ale též v poválečné pomoci zničené Evropě. Jmenovala se United Nations Relief and Rehabilitation Administration (UNRRA), česky Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu. Jak uvádí brněnský historik Libor Vykoupil v publikaci Slovník českých dějin, například Československo z ní získalo od května 1945 do konce roku 1947 zboží za 270 milionů dolarů, přepočteno na dnešní ceny se jednalo řádově o desítky miliardy korun.
Naše země tak dostala 793 451 tun potravin, polovinu z toho tvořily obilí a mouka, dále pak maso, masové a rybí konzervy, mléko, káva a kakao. Do naší země také dorazily potraviny, které byly za války prakticky nedostupné. K nim patřily rýže, špagety, burská pomazánka, různé druhy čajů, pro děti pak čokoláda, burské oříšky, cukrovinky, ovocné šťávy, ovocné konzervy, jablečné protlaky a džemy.

V tucích a olejích pokrývaly dodávky UNRRA 33% naší celostátní spotřeby, v mase a obilí pak 15%. Důležité byly i dodávky strojů, dopravních prostředků a spotřebního zboží. Například parní lokomotivy řady 475.1 přezdívané Šlechtična dostaly šnekové přikladače uhlí, které výrazně ulehčily práci topičům, dodané v rámci této pomoci
Výrazně nám pomohla i americká léčiva, hlavně antibiotikum - penicilin, který se u nás tehdy nevyráběl a jenž pomohl zachránit životy tisíce nemocných lidí. Kamarád z Písku mně vyprávěl, jak jeho máma dostala rok po válce těžký zápal plic a nebýt amerického penicilinu, tak zemřela.