👍

A kolik toho okupovala amerika,proč to nenapíšete?A kolik zemřelo lidí?

copy/ paste

Od roku 1789 zaznamenaly Spojené státy pouze 20 let, v nichž nebyla jejich armáda aktivní někde ve světě. Kromě války roku 1812, Mexicko-americké války, Španělsko-americké války, 1. světové války, 2. světové války, Korejské války, války ve Vietnamu, války v Perském zálivu a války v Iráku, jsme od počátku naší země provedli 130 intervencí do jiných států, přičemž jejich naprostá většina se datuje od konce 2. světové války.

V roce 1953 pomohly Spojené státy Velké Británii svrhnout íránského vůdce Muhammada Mosadekka, charismatického a vzdělaného muže se smyslem pro demokracii, patriotismus, jenž byl podporován 95% svého národa. Pokusil se získat ropný průmysl zpět z rukou Velké Británie, která zemím na Středním východě vyplácela méně než 16% zisku z jejich vlastní ropy. Členové Eisenhowerovy administrativyutratili obrovské množství peněz na podplacení íránských médií s cílem šířit strach a nedůvěru v Mosadekkovu vládu mezi obyvateli země. Kampaň byla dirigována Kermitem Rooseveltem, vnukem Theodora Roosevelta, který u CIA vedl Operaci Ajax. Najali si rváče, jež útočili na respektované členy společnosti a prohlašovali svou loajalitu Mosadekkovi, zatímco rabovali město. Členové parlamentu a protestující byli podplaceni, aby se proti Mosadekkovi vyslovili. Editoři novin jej nazývali nevěřícím, imperialistou a zrádcem. Plán fungoval až pozoruhodně dobře; během několika dnů se objevilo volání po jeho rezignaci a nakonec ropa zase začala proudit do západního světa.

V roce 1950 byl Jacobo Arbenz demokraticky zvolen za prezidenta Guatemaly. Pokusil se pomoct původním Mayským indiánům znovu nabýt vlastnictví jejich země, kterou si přivlastnila United Fruit Company (UFC). Mocná konzervativní základna USA však tyto reformy vnímala jako komunistickou aktivitu a ke konci roku 1953 CIA naplánovala sérii úplatků, kampaní, infiltrací a sabotáží, které měly přimět Arbenze k ponižující rezignaci. Během následujících 40 let bylo odhadem zavražděno 200 000 Guatemalců, většina z nich Mayové, během jedné z největších etnických čistek v novodobé historii.  Guatemalská historická komise došla v roce 1999 k závěru, že za většinu narušení lidských práv během války mohly Amerikou vycvičené a podporované vojenské jednotky. Prezident Clinton tuto skutečnost přiznal a formálně se omluvil.

V roce 1962 se Juan Bosch stal prvním demokraticky zvoleným prezidentem Dominikánské republiky po 40 letech. Představil územní reformu, nízké nájmy, znárodnění podniků a projekty veřejných prací. Coby představitel občanských svobod slíbil, že komunisté budou stíháni. Znárodnění a občanská práva, zvláště pak Boschova tolerance ke komunistům, vystrašily Washington a média se toho chytila. Článek v Miami News s odkazem na CIA uvedl: „Dominikánskou republiku s nezvyklou rychlostí a efektivitou prostupuje komunismus.“ Bosch byl roku 1963 svržen vojenským pučem podporovaným Spojenými státy. Magazín Newsweek napsal: „Demokracie byla před komunismem ochráněna odstraněním demokracie.“

V roce 1970 byl za prezidenta Čile zvolen Salvadore Allende. Jihoamerická země měla silnou demokratickou společnost s vysokou gramotností a zajímavě se rozvíjející střední třídou. Allende byl vášnivým podporovatelem lidských práv a znárodňování podniků, které byly řízeny americkými společnostmi. V roce 1973 byl zavražděn (nebo přinucen k sebevraždě) během útoku na čilský parlament vedeným generálem Augustem Pinochetem, což byl v podstatě puč podporovaný CIA, jež během následujících dvaceti let vedl k mučení a vraždám tisíců lidí.

V 80. letech v Angole jménem anti-komunismu prezidenti Reagan a George H. W. Bush spolu s vládou apartheidu Jižní Afriky, jež podporovala partyzány UNITA v jejich 20leté občanské válce, prohlásili jejich vůdce Jonase Savimbiho za „bojovníka za svobodu.“ Unitaale nastolila vládu teroru. Zabili sta tisíce lidí při etnických čistkách v Somálsku, Libérii a Súdánu. Mladí chlapci byli mučeni a zabíjeni a ženy páleny na hranicích, zatímco původce těchto zrůdných činů pravidelně navštěvoval Bílý dům.

V roce 1984 Sandinistova vláda v Nikaragui, jež vyhrála svobodné volby s 2/3 všech hlasů, představila široké spektrum veřejných služeb, zajistila bezplatné vzdělávání a zdravotní péči, a odstartovala kampaň za osvětu, jež snížila míru negramotnosti z 50% na méně než 20%. WHO označila Nikaraguu za „modelovou zem ve zdravotnictví.“ Antikomunistická Reaganova správa podpořila kontra rebely proti Sandinistovi.atd

Ale USA teroristům jde, mimo jiné, hlavně o prodej zbraní a na to potřebují někde válku, tak už se jim to povedlo na Ukrajině.  Business je business.

hodně zapomíná neb pulku obětí v 2 sv. válce měl na triko agresor a tu druhou vlastní diktátor