Podle Zemanem navrhovaného systému se budou sernátoři volit samovolbou.

Zakomplexovaný, mstivý a frustrovaný synek opuštěné samoživitelky, podobný ožralému parchantu Gottwaldovi, zničí svoji mateřskou partaj i lůzovitou malomocnou sockovitou třídu, která si ho vynesla na hrad, jako použitý nepotřebný kondom na cestě za Ural. Skončí stejně bídně, jako jeho buranský vzor, včetně vyhazovu z Maus-olea. Z toho Maus-olea ho bude vyhazovat stejná nepoučitelná lůza, která si ho tam uložila a která teď blije do éteru podle jeho taktovky.
Už není co znárodňovat, arizovat, ani rozkulačovat, privatizovat, vyvlastňovat, tunelovat či jinak uloupit. Budou jenom „rýt držkou v zemi“, leniví a stádovití lumpenproletáři, neschopní si ani společný kibuc založit. A které noví burešovští bolševici hodili přes palubu jako nepotřebnou přítěž.
Teprve teď přináší komunizmus své Kainovsky zvrhlé a prznitelské plody na přírodě i na lidech - a ještě pár generací bude. Diskuze malomocných, žlučovitých, i putinovských socek v pracovní době to jenom potvrzují. Nostalgicky opěvují loupeživý komunizmus či jiný „většinový“ systém a zapomínají, že tehdy ještě dožívala předkomunistická výchova a morálka – komunisty nazývaná „přežitky kapitalizmu“. Dnes nemáme žádný civilizovaný kapitalizmus – ale trojbarevnou bolševickou otevřenou kleptokracii a partajokracii – bez „přežitků kapitalizmu“. Levicoví lemplové jen žvaní – ale ani jediný kibuc si dosud nezaložili, aby tam předvedli, co umějí bez olupování těch úspěšnějších. Kydají na cikány, ale sami klesají na jejich úroveň, ba i pod ni.
Miloš Zeman např. navrhuje přímou volbu poslanců - avšak bez jakékoli zpětné vazby - a navíc ve velkém počtu záměrně rozdrobených obvodů, takže brzy bude poslance volit jen jeho vlastní rodina, i když on ovlivňuje životy milionů občanů, kteří jsou nuceni ho akceptovat. Podobně je to s jeho populistickým fondem pro snížení státního dluhu. Jen blázen nebo cynický a pokrytecký populista by do něj přispíval. V adresném a zpětnovazebním systému - každý zmocnitel (volič), který se dostane do vlastního individuálního debetu (nikoli dnešního 170 ti tisícového) ale dejme tomu několikakorunového - může si vybrat mezi možností vyčkat "ve vyloučení z voleb" do té doby, až schopnější spoluobčané státní pokladnu doplní i za něj - nebo z vlastní kapsy svůj konkrétní dluh státu vyrovnat a tím okamžitě opustit "trestnou lavici" a opět volit.
Existuje stručný a logický, na partajích nezávislý projekt adresné spoluvlastnické demokracie (nikoli však falešné, diletantské a klamavé tzv. „přímé demokracie“): v článku „Právní stát" na google:
http://www.inuru.com/index.php/spolecnost/organizace-spolenosti/324-pravni-stat-volby