Staněk jakožto učebnicový příklad konjunkturalisty se přidal na stranu prezidenta Zemana a tak ke svému hořkému ministerskému osudu přibral roli mouřenína, který sloužil jako Zemanovo beranidlo pomsty a který se nakonec odebere do politického zapomnění. Staněk neměl šanci se zviditelnit jako bývalý ministr kultury Herman, jenž oplývá mimořádně velkým potenciálem drzosti a bezskrupulóznosti. Zeman s poťouchlostí sobě vlastní dál činí průtahy a bez křišťálové koule nelze předvídat jeho další kroky. Zeman je v obstruování ďábelsky kreativní. Ministr kultury je člen vlády, která rozhoduje kolektivně jako jednolitý politický subjekt. I proto je nutné okamžitě jmenovat nového ministra. Ovšem od Zemana nelze očekávat respekt k našemu nejvyššímu zákonu - k Ústavě.

Ministerstvo komediantů bylo docela dobrou záminkou pro socánky. 

Teď mají rozpočet a nesmyslné požadavky.

Už by mohli odejít tam, kam patří a když padne vláda, tak se také nezblázníme.