Kapitalistický způsob ekonomiky je založen na relaci mezi výrobou a spotřebou. V tom máš plně pravdu. Socialistický způsob hospodaření byl založen na plánování. Ani tento způsob ale nebyl ideální. Vše se plánovalo, plnilo se na 120 % a výsledky jsme v reálu znali. Já jsem již důchodce, ale pamatuji si, že stále něco na trhu chybělo a některé zboží bylo vysloveně podpultové. Některé zboží se chrlilo na sklad. Jako první porevoluční zaměstnavatel v našem okrese zanikl Agrostroj Roudnice n.L. Můj příbuzný tam pracoval a měli plné sklady pluhů, které nikdo nechtěl. 2 000 zaměstnaců stále vyrábělo něco, co nikdo nechtěl - je to jako s těmi auty, pluh nekupuješ každý rok. Prostě ideál neexistuje. Klasu má pravdu v tom, že občané západní civiliace - to včetně nás - jsou navyklí na pomoc státu a v podstatě na blahobyt. Když jdeš do detaliů tak téměř půl státního rozpočtu jde na důchody, sociální dávky atd, příspěvky na bydlení atd. Pocházím z rodiny, která žila na 50 ha statku. Živilo nás to 13 lidí bez jakékoliv státní dotace do roku 1956, než nás komunisti zkonfiskovali. Byla jsem v té době dítě, ale pamatuji, že babičce dali 180 Kč sociální důchod, dědeček šel ve svých téměř 60 letech pracovat s lopatou a to až do 70 let, aby nežili v bídě . Nikdy jsem ho neslyšela nadávat. Od státu nikdo nedostal nic. Umíte si dnes představit rodinu, která přijde o střechu nad hlavou a vše co ji zajišťovala živobytí a to ze dne na den ? Že je některý z příbuzných v počtu 13 osob přijme do svého domu a tam se dělíte s nimi o vše. Jsem přesvědčena, že dojde k tomu, že pokud se něco nezmění, budeme rádi, že máme kus pole, zahrádky, ovocné stromy a motyku a rýč ve sklepě a zjistíte z jak mála může v podstatě člověk žít. Chleba tehdy stál 5 Kč bochník - cena bylo neměnná. Uvědomte si, že sociální důchod brala většina žen na venkově a že těch 180 Kč bylo tak akorát na chleba, sádlo a zaplatit si elektřinu. Vidím to černě a jsem ráda, že jsem stará .