Přejít na výpis diskuzí
Zoufalství uprostřed pekla: Proč armády riskují kvůli záchraně byť jen jednoho vojáka
21.8.2016
599 příspěvků
-
Čteš to Simone, tady diskutéři říkají, že půjdeš do basy, ty kretééne..hi..hi..píp
-
Simčo půjdeš bručet *5*
-
-
O tom kdo kám půjde už nerozhoduješ ty komunistický howado z stB v důchodu *15*
Polib si zmrddda Putina a jeho buuuzeranta Zemana *15* *15* -
-
Neboj už na tom pracujeme. Půjdeš sedět.
-
-
Nebojím se tě ruskej zmrdeeee.
Já se zastrašit nenechám ruskej čůůůráku.
Chováš se tu jako StBáckej dobytek a budeš odporažen jako dobytek. *5* -
-
Tak bys měla já se přidávám. *3*
-
-
Nudíš ruská seaaačko. *5*
-
Já také. *3*
-
-
-
-
-
-
Ať žije NSDAP - M.
Nahlaš to ty hloupej ruskej čůůůráku.
Jen nezapomen že díky přudanému písmenu M se jedná o novou minulostí nezatíženou stranu po vzoru KSČ - Magorů.
takže s tvým policejním udáním si s radostí vytřu perdel ty ruskej hloueepej čůůráku *15* *15* *15*
Ať žije NSDAP - M *5* *5* *5* -
-
stačí už jen ten nadpis s tím ruskem
-
Simon se právě vzteky posral, už si plete i písmena, dostali jsme ho, toho teplýho blbce..hi..hi..hi
-
neboj nahlášeno
-
-
„Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla přes kontinent spuštěna železná opona.“ Od těchto slavných slov uplynulo včera sedmdesát let. Troufám si říci že, britský expremiér tak přispěl k zastavení komunistické rozpínavosti.
Svůj vynikající projev za přítomnosti amerického prezidenta Harryho S. Trumana pronesl Winston Churchill na Westminsterské koleji univerzity v americkém Fultonu 5. března 1946. Brilantně v něm analyzoval brutální sovětský komunistický útisk východní Evropy. Tato řeč tehdy bývalého britského předsedy vlády nebyla počátkem studené války, jak lžou podle svého zvyku komunisté, ale konstatováním faktu, že Rusové nedodržují ujednání Jaltské dohody, které národům osvobozeným od německého nacismu slibovalo svobodné a demokratické volby.
Dá se říci, že také toto razantní Churchillovo vystoupení přispělo k rozhodnějšímu postupu prezidenta Trumana k Sovětskému svazu. Ten se totiž jako jeho předchůdce Franklin Delano Roosevelt zpočátku stavěl k Stalinovým nárokům smířlivě a byl ochoten k ústupkům. Pak však správně pochopil, že bolševický vůdce chápe jeho smířlivost jako slabost a přitvrdil. Výsledkem byla tzv. Trumanova doktrína v roce 1947 o zadržování komunismu -
-
Americký prezident si uvědomoval, že SSSR má sice větší armádu, nicméně on atomovou bombu, která tuto nevýhodu jasně smazala. Truman skvěle využíval svého trumfu a při jednání se sovětskými představiteli správně hrál s hrozbou jaderné karty. SSSR totiž provedl svůj první pokusný výbuch atomové bomby v roce 1949.
A tak už v srpnu 1946 vyslaly USA do Bosporské úžiny bitevní loď USS Missouri jako rázné varování Stalinovi, aby upustil od svých nároků na vojenské obsazení úžin Bospor a Dardanely. I když oficiálně Sovětské Rusko žádalo Američany o spoluúčast při okupaci těchto oblastí. Takový nehorázný požadavek byl ovšem pro Západ nepřijatelný a Sověti nakonec pochopili, že nemají šanci uspět a upustili od něj.
Další ránu dostala Moskva v Iránu, který její vojáci, jež obsadili severní část země v roce 1941, museli rovněž v roce 1946 po hlasování v OSN opustit.
A do třetice zahájilo sovětské vedení v červnu 1948 blokádu pozemních cest do Západního Berlína, která měla být odpovědí na měnovou reformu v západní části země. Ta však o pro ně skončila fiaskem a o necelý rok později musela být bez úspěchu ukončena. Západní spojenci totiž dokázali americký, britský a francouzský sektor města zásobovat letecky.
Sovětským neúspěchem byla i válka na korejském poloostrově, kterou v roce 1950 rozpoutala komunistická severní Korea přepadením Korejské republiky na jihu. Tento střet skončil v roce 1953 příměřím, které v podstatě zachovalo status quo, když se Severokorejcům nepodařilo dobýt jih země.
Dá se tedy říci, že Churchillův projev utvrdil prezidenta Truman, že vůči komunistům a SSSR je potřeba postupovat velmi razantně, protože oni rozumí pouze síle. A výrazně tak přispěl k razantnímu odporu proti pokusům nastolit v dalších zemích tyranský socialismu.
-
-
Syfilitik Simon už se nervově hroutí, viď ty blbče teplej.
-
-
Sičma to právě v diskusi definitivně podělal tak že se má nač těšit. *3*
-
-
Myslím si, že stoupenci putinovského Ruska by se měli zajímat hlavně o skutečné porušování svobody projevu. A to se děje právě v Putinově říši, kde Viktor Krasnov ze Stavropolu má jít před soud, u kterého mu hrozí až roční vězení, za to, že na sociální síti označil Bibli za „sbírku židovských pohádek“ a dále napsal, že Bůh není. Rusové a jejich fanklub by si měli nejdříve zamést před vlastním prahem, protože právě toto je v 21. století nehorázné pronásledování za zcela legitimní slušně vyjádřený názor.
-
Ruský teplouš semjon BTW zase podvádí s bodováním aneb plus mínus 7 za vteřinu?
Co s tím Putinovským dobytkem ktertý se neumí chovat? Zplynujeme ho *5* -
Ten je dneska suprovej syfilitik Simon, tak do toho, teplej blbče..hi..hi..hi..píp..budeš v myším oleji
-
V roce 2007 rozhodly estonské úřady o přemístění sochy rudoarmějce z centra metropole Tallinnu na vojenský hřbitov. Stalo se tak na základě zákona přijatého tamním demokraticky zvoleným parlamentem o odstranění památníků, které urážejí city obyvatelstva. A jelikož je Rudá armáda vnímána v Pobaltí jako symbol sovětské okupace z roku 1940, jednalo se o pochopitelný krok. Navíc nešlo odstranění pomníku, ale pouze o jeho přemístění, což se dalo od Estonců ocenit jako vstřícný krok.
Bohužel radikálové z tamní ruské menšiny pod taktovkou Moskvy vyprovokovali v tallinnských ulicích násilnosti, při kterých byli zranění, a lůza ničila soukromý majetek. Estonsko se také stalo terčem masových kybernetických útoků a ruská policie v rozporu s mezinárodním právem nedokázala ochránit estonské velvyslanectví v Moskvě. My to známe z vlastní zkušenosti, když hitlerovské Německo na podzim roku 1938 vyvolalo násilnosti a teror německé menšiny v Sudetech. A putinovské Rusko kopíruje v Pobaltí nacistické vzory, když popouzí své tamní krajany k útokům na místní legitimní vlády.
A pokud se tady někdo hodlá ohánět Majdanem, tak pouliční výtržnosti v Estonsku se odehrály daleko dříve. Rusofilové by si tedy měli nejdříve zamést před vlastním prahem. -
-
jo kdo neni schopný přijmout svoje dějiny je holt ubožák.ale hlavně že hajlujou a slavěj když je den jejich SS
-
-
Ruský SSSR v počtu vražd Nácky překonal.
takže vy ruské komunistické swině jste ještě horší dobytek než náckové
-
-
-
Dalším smutným důsledkem příchodu Rudé armády byly poválečné únosy tisíců československých občanů sovětskou tajnou policii NKVD do nechvalně proslulých gulagů. Věře Sosnarové bylo 14 let, když ji z jejího rodného Brna odvlékly ruské komunistické bestie. Její vinou bylo pouze to, že byla dcerou ruské emigrantky. Přitom ona se už narodila v tehdejší Československé republice, její otec byl Čech a ona měla logicky československé státní občanství. Nic zlého nikomu neudělala, ale holt matka kdysi utekla před bolševickou lůzou s českými legionáři z rodného Ruska a tak i ona musela být potrestána. Komunisté stejně jako nacisté a někdy i hůř trestali děti kvůli rodičům.
Prakticky ještě dítě Sosnarová byla opakovaně znásilňována opilými dozorci v dobytčáku ve vlaku po celou dobu deportace na Sibiř. Nutno říci, že tyto transporty se svými nelidskými podmínkami vůbec nelišily od těch, které o něco dříve odváželi Židy do nacistických koncentráků.
V gulagu pak Věra Sonarová zůstala osmnáct let. Takové tresty se dávají vrahům, ale ona tam byla zavřena jen kvůli svému původu, což je hodně děsivé. V malém dřevěném baráku se tísnilo na padesát žen. Zima, hlad, špína, mučení a vraždění, takto krátce a výstižně se dají popsat rudé stalinistické lágry. Od nacistických koncentráků se nelišily ani v nejmenším. Komunisté a nacisté jsou srovnatelnými zločinci, jedni vraždili lidi kvůli nesprávnému třídnímu původu, druzí kvůli méněcenné rase.