"Statistiky v Souls hrách ovlivňují postavu naprosto jako ve všech RPG."

To je samozřejmě nepravda. DS = skill>staty. Prostě faktem je, že DS jde hrát a dohrát i bez důrazu na staty a itemy, když to umíš hrát (= a obcházet tak částečně mechaniku hry), což ve hrách typu BG nejde a stejně tak i v tom Diablu, kde bez příslušného vybavení a schopností nemáš šanci. RPG jsou koncepčně postavené na tom, že primárně staty určují schopnosti postavy, ne hráč. Proto je DS hack and slash s vývojem postavy.

PS: Přestaň už tady zas*rat diskuzi tímhle vyfabulovaným diletantským balastem.

Já tedy o opravdového RPG očekávám víc než jen atributy. Ty jsou jen základ, na kterém se staví.

RPG je role playing, nebo ne? Proč by muselo být nutně izometrický nebo postavený na systému házení kostkou? Imo nejblíž se definici cRPG blíží asi hry od Bethesdy - se všemi výtkami, které vůči nim můžeme mít. Postava se zlepšuje v tom, co dělá (mimo jiné to myslím znesnadňuje powergaming), pohybuje se v otevřeném světě a jakou hraje roli je čistě na hráčovi. Samozřejmě i kvůli tomuto konceptu mají hry k dokonalosti hodně daleko (zejména Oblivion a Skyrim). Ale těžko jim můžeš upřít, že posouvají klasickej koncept papírovýho RPG s využitím možností počítače a přirozeností počítačovýho hraní asi nejdál. Naproti tomu Baldury (který mám přesto asi raději) jsou spíše převedením papírových her do digitální podoby. Dělají to samozřejmě výborně (ačkoliv v ToB se už začíná projevovat sklon Bioware k tupému kýči a proto mám BG1 raději). Ale žánrově jde vlastně o mixy RPG a tahové (pseudo realtime) strategie.

Osobně považuju moderní "rpg" od Bioware, zejména Dragon Age, v menší míře Mass Effect (ale jen proto že fantasy ve vesmíru je méně okoukané než "high fantasy") za nejhorší herní kýč s naprosto průhledným stereotypním gameplayem a "dospělými" "morálními" "volbami" na úrovni leporela. (Ačkoliv Mass Effect měl imo kromě zajímavějšího lore i zajímavější vedlejší postavy než DA, alespoň některé.) Netvrdím samozřejmě že je moje subjektivní hodnocení platnější než tvoje nebo kohokoliv jinýho, jen nabízím jiný pohled na Dragon Age, Kotory a ME, hry, které za podařené RPG ve smyslu roleplayingu rozhodně nepovažuji. Otázka izometrie + kostka vs 3d + střílečka mi přijde spíš jako otázka RPG + strategie vs RPG + akce. Strategická (ve skutečnosti je zřejmě lepší výraz taktická) rovina ti samozřejmě otevírá prostor pro detailnější vývoj postavy, pokud tohle od hry očekáváš, ale se samotným hraním role prostě až tak nesouvisí. Witcher je hra, kde hráč hraje dopředu danou roli, zejména pokud zná knižní předlohy - ale definici RPG tohle myslím poměrně splňuje. Navíc je (opět imo, detailnější rozbor by přesáhl možnosti téhle diskuze) myslím mnohem lépe napsaná, než Dragon Age apod. Možná je akční, ale zároveň je to RPG mnohem spíš než třeba Icewind Dale nebo ToB (v podstatě tahová strategie). Ačkoliv samozřejmě uznávám, že herní mechanismy Witchera jsou vedle Baldurů poměrně nudné a stereotypní, protože zde schází strategický element. Pillars přeju velký úspěch a doufám, že to je opravdu tak dobrá hra, jak první recenze naznačují. JM2C