Dal jsem druhou šanci Elden Ringu. Od té doby hraju SnowRunner…
-
ja to mam zas naopak
soulsovky nehram ani neplanujem
a SnowRunner po 2 rokoch jazdenia ma prestava bavit.... a po kratkych sezonach S5 a teraz S7 s jedinou mapou (Amur mal 4 take) to vidim asi tak, ze nadchadzajuca S8 bude moja ofiko ako posledna
a keby nahodou nie, su i mod mapy
-
Já měl největší zážitky u DS1 a od té doby vyhlížím něco co mě konečně zase tak překvapí a uhrane ... Elden ring je z mého pohledu uplně prázdný - nejsem napjatý nebojím se jít za další roh prostě nic - ale jinak je to určitě supr hra . Pro mě je ted top Death Stranding DC ( ano konečně mám čas a konečně vím že už se nic nepřidá a hraji kompletní hru ale bylo fakt náročné se nezajímat tolik let o jednu z nej her od roku asi 87 kdy jsem poprvné něco hrál na počítači. )
-
Elden Ring je dobra hra, ale nebavi me. Problem bude asi v tom, ze jako vicemene otevreny svet laka k objevovani, ale nic moc z toho clovek nema. Na nejaky grind ,,lehcich,, npc za hodne ,,xp,, se tam moc nehraje takze mydleni potvor zisk neprinasi. Nejlepsi je proste postupovat linearne s tim, ze kdyz clovek nekde zatuhne, tak jit doexpit lvly a upgr a pak jit zase dal. Samozrejme tam jsou zase ,,povinne,, side questy, takze kdyz clovek neco propasne, tak treba zjisti, ze je ochuzen o urcite dulezite moznosti. Jednou tomu jeste sanci urcite dam.
-
lituji autora a podobné. Asi nejlepší abstraktní fantasy historie. Ten svět je úžasný, hru dohraje i největší lempl se summonama.
-
-
Nedohraje. Lempl chce ve hře bojovat s nepřítelem a ne s ovládáním a hrou samotnou.
-
-
lempl to zvládne, protože se hra ovládá perfektně viz nejlepší hitboxy, co jsem měl možnost vidět.
-
-
Je mi skoro 50 a nevím co je hitbox. Ale dokud postava není schopna udělat krok zpět WSAD, pak se o perfektním ovládání nehodlám bavit. Maximálně průměrném a v tomto ohledu uznávám, že jsou i horší hry než Elden Ring.
-
-
-
-
Mám to podobně, DS3 jsem hral pres 25h a reinstalaci prisel o ulozene pozice. Pri opetovnem hrani jsem se uz tak daleko nedostal a pritom by stacilo vytvorit noob-rookie mód s quick save. Hned by se to hralo veseleji...
-
-
DS3 nemají cloud savy? V prvních DS (na PC) se dal soubor s pozicí neoficiálně zálohovat. Dalo se s tím i podvádět, ale nestálo to za to. Kde jsem s tím podváděl, bylo FTL. Fakt jsem nechtěl, aby mi několik hodin dlouhý run zkazila u bosse blbá náhoda.
-
Ty bláho, tak tohle je pro mě ta nejvíc demotivující věc – přijít jakýmkoliv způsobem o tolik investovaných hodin. Jen těžko bych hledal chuť a sílu podstupovat to celé znovu. Možná s pořádným odstupem času.
-
-
Já jsem na stará kolena před pár lety naskočil do prvních Dark Souls. Po počátečním boji především s ovládáním na PC jsem se do toho dostal a byla to pěkná jízda. Místy hodně obtížná, uznávám, ale šlo si najít svou cestu. Ta vlastní cesta je ale trochu problém, když se zasekneš a hledáš pomoc na internetu. To nejspíš dostaneš rady, které vůbec nevyhovují tvému hernímu stylu a nakonec se tím tak jako tak musíš prokousat sám.
Nicméně už jsem se k dalším soulsovkám nedostal. Rád střídám herní styly a mám spoustu jiných her i neherních povinností, tak na ně ještě nevyšel čas. Momentálně mě čeká Ori and the Will of the Wisps, což k těm soulsovkám vlastně nemá až tak daleko, jak by se mohlo zdát, pokud se obtížnost od předchozího dílu nepropadla.
-
-
Taky ted hraju Oriho na Steam Decku, mnohem vetsi pecka nez jednicka!!
-
Tak to držím palce s Orim! Já hrál kdysi jedničku a byla to bomba, ale taky to umí pěkně zabrnkat na nervy 😀.
-
-
Prvního Oriho jsem dohrál několikrát. Poprvé to bylo fakt k navztekání (navíc jsem to hrál na klávesnici). Pak jsem to ale dal i na těžkou obtížnost přidanou spolu s DLC (už s ovladačem) a nakonec jsem si obtížné pasáže zahrál i na lehkou obtížnost (checkpoint uprostřed těch nejnáročnějších úseků je fajn), protože synovec v nich potřeboval asistenci.
Je to takové příjemnější, když se do toho dostaneš víš, že to zvládneš, protože už se ti to jednou povedlo a víš jak na to. Pak už pár stovek smrtí ani tolik nebolí. Na dvojku se těším.
-
-
Skoro mám chuť si to zahrát! Ale nejlepší je na tom stejně soundtrack. Ten poslouchám pořád.
-
-
Souhlas, oba Oriové mají skvělý soundtracky. Mně víc sedl ten z prvního dílu, jenž i přesto, že je monotematický, je takový chytlavější. Hudba z druhého dílu je objektivně lepší snad ve všech myslitelných ohledech, ale přesto je u mě až na druhém místě. 🙂
-
-
-
-
-
pekný článok. viac podobných.
mám to veľmi podobné. akurát môj pokus naskočiť na soul vlnu v dark souls III úplne vyhorel a viac šancí som žánru nedal. uznávam všetky jeho kvality, ale nie je pre mňa. svoj čas s hrami si až príliš cením a soul žáner mi neponúka požadovanú zábavu a odreagovanie.
ale po SnowRunneri pokukujem stále viac a viac. nie som "autíčkar", ale tá hra vyzerá vo všetkých ohľadoch veľmi dobre. budem musieť vystriehnuť nejakú tú zľavu a otestovať.
-
-
Tak to by mě docela zajímalo, jak by SnowRunner zaujal člověka, který k tomu zjevně nemá ideální předpoklady (když tě auta moc neberou 🙂). Ale je pravda, že mě překvapilo pár kamarádů, do kterých bych takovou hru vůbec netipoval.
-
-
Mě auta třeba vůbec neberou. Jedno mám, to jezdí, jsem spokojen... Ale třeba NFS Porsche byla bomba. Ten progres, sbírání nových modelů atd. Super!
A Snowrunner, totální bomba. Je to prostě hodně rozvětvené puzzle v kterém se dají sbírat zajímavá auta, která mají různé vlastnosti.
Prostě, když je hra fakt dobrá, tak si fanoušky najde ;)
-
poslednou dobou je SnowRunner dosť hraný aj na CZ&SK twitchi a z toho mála, čo som videl na mňa to pôsobí, že má autá... ako kulisu? ak by to tam bolo o vozoch ťahaných volmi, tak by jadro ostalo nezmenené. ako popisuješ, ide o to prekonať určitú sériu prekážok - správne vybrať auto, príves, cestu, získať nejakú skúsenosť, kedy ešte áno, kedy už nemám šancu prejsť...
ak nájdem čas (asi najväčšia investícia z mojej strany), tak určite dám vedieť, ako obstál :) trafil si to správne, nemám prakticky žiadne predpoklady na "autíčkové" hry. jediné, čo som kedy hral (micromachines z 1994 nepočítame) bolo nejaké to staré need for speed a flatout 2. aj to skôr arény a výzvy, než preteky samotné.
-
-
Hele, jako petrolhead to vnimam presne opacne :)
A jak pise Patrik, fakt by me zajimalo co na to reknes jako benzinem/naftou nepolibeny, a to opravdu myslim vazne. Nakonec, nemusis za to utracet, pokud mas gamepass ;)
-
-
-
-
Teda to je reci kolem frustrace a ja nevim ceho. Jak v domove duchodcu:) Mne je letos 40 udelal jsem to za 150 hodin 5x a jsem na 350lvl. Tak tezka hra to neni. Vzmuzte se fo budete rikat za 10 let...
-
-
V mém případě je to přesně jak píše mr.clayman. Není to jednoduše o tom, že je ta hra těžká, ale na jakých stojí principech, tedy že selhání a zklamání je součástí zážitku. O to větší je pak radost z vítězství v takové hře, o tom žádná, ale já se prostě nacházím ve fázi života, kdy chci mít z volnočasové aktivity jen a pouze radost a ano, ideálně bez frustrace a pocitově X promarněných hodinách 😉.
-
-
Elden Ring se summonama máš hru naprosto bez frustrace. Je to easy mod.
Za mě jsi tu mechaniku ani neobjevil, že?
-
-
Neobjevil, ale je dost dobře možné, že by se toho moc nezměnilo. Co nefrustruje jednoho, může být pro druhého stále noční můrou. V současné době chci, aby mě hra bavila rovnou taková, jaká je a ne až po nějaké době, kdy mi hodí berličku.
-
-
je poměrně vtipné, že jsi neobjevil mechaniku, kterou získáš ani ne po hodině hraní, ale máš potřebu psát článek o hře, kterou jsi nehrál ani hodinu.
Ten článek absolutně není validní a ne sumonni nejsou berlička, můžeš si svobodně zvolit, jak to hrát.
Jen dodám, že problém bude jen v tom, že musíš jako hráč udělat nějakou činnost sám a ty mechaniky ve hře objevovat. Ne, to není Aloy či Geralt, kterou ti řeknou, že na zemi jsou krvavé stopy, že bys měl prověřit tu jeskyni s krvavou louží před vchodem.
-
-
-
-
Budiž ti přáno. 🙂Ale všechno je to o tom, co od hry očekáváš vzhledem k duševnímu rozpoložení, se kterým k ní usedáš. Já jsem zjistil, že večer po frustrujícím dni v práci si už nechci ničit nervy vztekáním se u záměrně těžké hry. Mně stačí prožít si nějaký příběh, nebo případně relativně bezmyšlenkovitě provádět nějakou činnost, podobně jako když peču dort podle receptu.
-
-
Páprdatíš, Patriku. 😀 Ale říkám to se vším respektem, protože to mám naprosto stejně. K Soulsovkám jsem se zkusil dostat přes Bloodborne, které Pavel vychvaluje do nebes, ale já u té hry nikdy nedokázal vydržet. Rozehrál jsem ji třikrát, přičemž pokaždé jsem se dostal dál než při předchozím pokusu, ale nakonec jsem vždy dospěl do bodu, kdy časová a emocionální investice byla příliš vysoká na to, co mi ta hra na oplátku dávala. Na jednu stranu se mi celkem líbila běžná gameplay, kdy člověk musel postupovat opatrně a s rozvahou, ale jednou za čas přišel obtížnostní spike ve formě nějakého bosse a pak šly všechny žerty stranou.
Čtyřicítku už mám, podobně jako někteří další diskutující, taky za sebou, coby vývojář-freelancer mám často práce, že nevím, kam dřív skočit, a na hraní mívám v lepší týdny v průměru tak hodinu denně, v ty horší pak jen pár hodin o víkendu a abych progrindil celý svůj časový rozpočet na jednom bossovi v BB, to už mě ani nehne. I když do teď hrávám hry na nejvyšší obtížnost (např. teď potřetí Alien: Isolation na Nightmare), SoulsBorne hry jsou pořád kategorie sama pro sebe a jdou mimo mě. Pořád mě lákají i hry jako Returnal, ale z podobného důvodu na ně nejspíš taky nikdy nedojde.
Místo toho si teď občas večer před spaním rozkrájím nějakou loď v Hardspace: Shipbreaker, na pozadí si pustím svoji oblíbenou hudbu a jsem "hepy jak dva grepy." 😀
Jinak moc fajn článek. 🙂
P.S. Toho SnowRunnera budu muset taky co nevidět vyzkoušet.
-
-
Díky za připomenutí faktu o stárnutí 😀. Na Shipbreakera si brousím zuby, tak díky utvrzení, že do něj mám investovat.
-
-
Něco mi říká, že zrovna koncept stárnutí jsi připomenout nepotřeboval. 😀 Každopádně ten H:S stojí minimálně za vyzkoušení, i když si myslím, že gameplayově bude pravděpodobně jednodušší na zvládnutí než SnowRunner. U Hardspace stačí dodržet určité postupy a být opatrný a dá se to, i když občas ta hra umí kousnout. 😉😬
-
-
Díky 😉
-
-
-
-
Taky to mám podobně. S věkem přibývá práce, starostí, odpovědností a člověk si navíc važí víc času mimo PC, když celý den u PC sedí a pracuje. Na hry pak zbývá poměrně málo času a někdy i energie.
V mladším věku jsem dokázal strávit hodiny denně grindováním nebo PvP v nějakém MMORPG, dnes už daleko radši trávím čas u her, které poskytují přiměřenou výzvu a hlavně neplýtvají zbytečně mým časem.
-
-
Jooo kde jsou ty časy, kdy jsem denně usedal ke Guild Wars 2. Na chvíli mi svitla naděje s New World, ale ten mě pustil asi po dvou-třech večerech a čas a byl jeden z důvodů.
-