Dal jsem druhou šanci Elden Ringu. Od té doby hraju SnowRunner…
-
Musim se pridat, ve ctvrtek mi bylo 40 a uz nejakych par let nemam na hrani casu vic nez tech 60-120minut denne, i to ne pravidelne. I kdyz mne hry porad bavi, proste a jednoduse si nemuzu dovolit skouset tu samou pasaz nekolik dni po sobe, neni to uz proste zabava. A koneckoncu, vyssi vek prinasi i vetsi zodpovednost a z toho plynouci i stresy a nervove vypeti. Vecer pri digitalnim oddychu uz potrebuji relax, klid, veselou zabavu, a ne bouchat do stolu. Ano, me skilly uz nemam cas trenovat a taky nemam 8 hodin denne vymyslet taktiku na projdeni levelu, ci nejake pasaze. Chci si proste oddechnout. Diky za skvely clanek.
-
-
Já díky za utvrzení, že to není jen můj názor 😉.
-
-
Ja sem soulovkam propadl pred nekolika lety, a jak pisi tady panove s vysim vekem, stresem, rodinou, odpovednosti je to tezsi a tezsi, ale da se to, jak rikate seance 60-120 min,
....Vzdy vytycim nejaky cil, projdu ten a ten dungeon, podivam se, tam a tam, jasne, mam vtom nakonec mnoho nasobne vic hodin nez beznej smrtelnik, ale ja nikam nespecham a to nemam jeste ani dohrano..., ale proste me to porad bavi, porad mam otevrene usta, nad level desingem, nad bossama, postavama, vzhledem lokaci......
-
-
Level design mají opravdu zmáknutý, design bossů jakbysmet. Jsou to kochací hry schopné wow momentů už jen co se vizuálu týče. To mě na tom mrzí možná nejvíc, že mě jejich hratelnost už nebaví a já tak přicházím o objevování nejrůznějších zákoutí. Ale jen tak tam bezcílně pobíhat se mi taky nechce 😀
-
-
To je přesně můj pohled, když uvažuju nad tím, jestli jít do remaku Demon Souls na PS5, nebo Returnalu. Vizuálně jsou to úchvatný hry, ale když pak (alespoň obrazně) brečím u gameplay, může ta hra být sebelíbivější a prostě skončí odložená na poličce (protože jsem se nenaučil hry posílat dál do oběhu).
-
-
-
Páprdatíš, Patriku. 😀 Ale říkám to se vším respektem, protože to mám naprosto stejně. K Soulsovkám jsem se zkusil dostat přes Bloodborne, které Pavel vychvaluje do nebes, ale já u té hry nikdy nedokázal vydržet. Rozehrál jsem ji třikrát, přičemž pokaždé jsem se dostal dál než při předchozím pokusu, ale nakonec jsem vždy dospěl do bodu, kdy časová a emocionální investice byla příliš vysoká na to, co mi ta hra na oplátku dávala. Na jednu stranu se mi celkem líbila běžná gameplay, kdy člověk musel postupovat opatrně a s rozvahou, ale jednou za čas přišel obtížnostní spike ve formě nějakého bosse a pak šly všechny žerty stranou.
Čtyřicítku už mám, podobně jako někteří další diskutující, taky za sebou, coby vývojář-freelancer mám často práce, že nevím, kam dřív skočit, a na hraní mívám v lepší týdny v průměru tak hodinu denně, v ty horší pak jen pár hodin o víkendu a abych progrindil celý svůj časový rozpočet na jednom bossovi v BB, to už mě ani nehne. I když do teď hrávám hry na nejvyšší obtížnost (např. teď potřetí Alien: Isolation na Nightmare), SoulsBorne hry jsou pořád kategorie sama pro sebe a jdou mimo mě. Pořád mě lákají i hry jako Returnal, ale z podobného důvodu na ně nejspíš taky nikdy nedojde.
Místo toho si teď občas večer před spaním rozkrájím nějakou loď v Hardspace: Shipbreaker, na pozadí si pustím svoji oblíbenou hudbu a jsem "hepy jak dva grepy." 😀
Jinak moc fajn článek. 🙂
P.S. Toho SnowRunnera budu muset taky co nevidět vyzkoušet.
-
-
Díky za připomenutí faktu o stárnutí 😀. Na Shipbreakera si brousím zuby, tak díky utvrzení, že do něj mám investovat.
-
-
Něco mi říká, že zrovna koncept stárnutí jsi připomenout nepotřeboval. 😀 Každopádně ten H:S stojí minimálně za vyzkoušení, i když si myslím, že gameplayově bude pravděpodobně jednodušší na zvládnutí než SnowRunner. U Hardspace stačí dodržet určité postupy a být opatrný a dá se to, i když občas ta hra umí kousnout. 😉😬
-
-
Díky 😉
-
-
-
-
pekný článok. viac podobných.
mám to veľmi podobné. akurát môj pokus naskočiť na soul vlnu v dark souls III úplne vyhorel a viac šancí som žánru nedal. uznávam všetky jeho kvality, ale nie je pre mňa. svoj čas s hrami si až príliš cením a soul žáner mi neponúka požadovanú zábavu a odreagovanie.
ale po SnowRunneri pokukujem stále viac a viac. nie som "autíčkar", ale tá hra vyzerá vo všetkých ohľadoch veľmi dobre. budem musieť vystriehnuť nejakú tú zľavu a otestovať.
-
-
Tak to by mě docela zajímalo, jak by SnowRunner zaujal člověka, který k tomu zjevně nemá ideální předpoklady (když tě auta moc neberou 🙂). Ale je pravda, že mě překvapilo pár kamarádů, do kterých bych takovou hru vůbec netipoval.
-
-
Mě auta třeba vůbec neberou. Jedno mám, to jezdí, jsem spokojen... Ale třeba NFS Porsche byla bomba. Ten progres, sbírání nových modelů atd. Super!
A Snowrunner, totální bomba. Je to prostě hodně rozvětvené puzzle v kterém se dají sbírat zajímavá auta, která mají různé vlastnosti.
Prostě, když je hra fakt dobrá, tak si fanoušky najde ;)
-
poslednou dobou je SnowRunner dosť hraný aj na CZ&SK twitchi a z toho mála, čo som videl na mňa to pôsobí, že má autá... ako kulisu? ak by to tam bolo o vozoch ťahaných volmi, tak by jadro ostalo nezmenené. ako popisuješ, ide o to prekonať určitú sériu prekážok - správne vybrať auto, príves, cestu, získať nejakú skúsenosť, kedy ešte áno, kedy už nemám šancu prejsť...
ak nájdem čas (asi najväčšia investícia z mojej strany), tak určite dám vedieť, ako obstál :) trafil si to správne, nemám prakticky žiadne predpoklady na "autíčkové" hry. jediné, čo som kedy hral (micromachines z 1994 nepočítame) bolo nejaké to staré need for speed a flatout 2. aj to skôr arény a výzvy, než preteky samotné.
-
-
Hele, jako petrolhead to vnimam presne opacne :)
A jak pise Patrik, fakt by me zajimalo co na to reknes jako benzinem/naftou nepolibeny, a to opravdu myslim vazne. Nakonec, nemusis za to utracet, pokud mas gamepass ;)
-
-
-
-
No asi tak. Neustálé smrti a opakování dokola a dokola opravdu není nic zábavného (pro mne samozřejmě). Neskutečná ztráta času a flustrace. Po čtyřicítce mám už jenom jedny nervy 😉
To si raději zahraju znovu Zaklínače, nebo Skyrim. Tam je ta "ztráta času" aspoň zábavná...
-
-
Na vracení se k dobře známým hrám je cosi uklidňujícího, že? Teď jedu znovu Stardew Valley a nebaví mě to o nic míň než poprvé. Vlastně mě to díky objevování kooperace baví ještě víc.
-
-
V Elden Ringu jsem strávil cca 25 hodin celkem mě to bavilo pak jsem si řekl, že je to furt dokola totéž , že ve svém věku 38 let už potřebuju taky nějaké nové podněty a ne jenom ztrácet čas mlácením jednoho bosse a smazal hru. Jestli se k ní někdy vrátím netuším ale spíše ne. Je tolik jiných titulů, co stojí za zahrání a odzkoušení že na to už prostě asi čas nezůstane.
-
-
Ale 25 hodin už je docela slušná časová investice, než tě hra omrzela. Já osobně nepotřebuji každou hru dohrávat, když mě svým obsahem nasytí dřív, než dojde na závěrečné titulky. Tak jsem to měl třeba s Genshin Impactem, byť tam jsem těch hodin investoval mnohem víc...
-
-
Genshin mám pořád nainstalovaný, že se k němu jednou vrátím. Ten mě bavil fakt hodně. Nepotřebuju to dohrát ale to prostředí mě baví a líbí se mi
-
-
-
Jo, je to věkem.
-
-
☹
-
-
Taky to mám podobně. S věkem přibývá práce, starostí, odpovědností a člověk si navíc važí víc času mimo PC, když celý den u PC sedí a pracuje. Na hry pak zbývá poměrně málo času a někdy i energie.
V mladším věku jsem dokázal strávit hodiny denně grindováním nebo PvP v nějakém MMORPG, dnes už daleko radši trávím čas u her, které poskytují přiměřenou výzvu a hlavně neplýtvají zbytečně mým časem.
-
-
Jooo kde jsou ty časy, kdy jsem denně usedal ke Guild Wars 2. Na chvíli mi svitla naděje s New World, ale ten mě pustil asi po dvou-třech večerech a čas a byl jeden z důvodů.
-
-
Mlátičky a frustrující automatovky mě nebavily nikdy, v jakémkoliv věku. Jedinou dohranou hrou s bojem na blízko bylo Sleeping Dogs a to s cheatem na nesmrtelnost.
-
-
Jasný, každý jsme nějaký a je skvělé, že nám hry umožňují užít si je podle svých představ a možností. A Sleeping Dogs je famózní hra!
-
-
Teda to je reci kolem frustrace a ja nevim ceho. Jak v domove duchodcu:) Mne je letos 40 udelal jsem to za 150 hodin 5x a jsem na 350lvl. Tak tezka hra to neni. Vzmuzte se fo budete rikat za 10 let...
-
-
V mém případě je to přesně jak píše mr.clayman. Není to jednoduše o tom, že je ta hra těžká, ale na jakých stojí principech, tedy že selhání a zklamání je součástí zážitku. O to větší je pak radost z vítězství v takové hře, o tom žádná, ale já se prostě nacházím ve fázi života, kdy chci mít z volnočasové aktivity jen a pouze radost a ano, ideálně bez frustrace a pocitově X promarněných hodinách 😉.
-
-
Elden Ring se summonama máš hru naprosto bez frustrace. Je to easy mod.
Za mě jsi tu mechaniku ani neobjevil, že?
-
-
Neobjevil, ale je dost dobře možné, že by se toho moc nezměnilo. Co nefrustruje jednoho, může být pro druhého stále noční můrou. V současné době chci, aby mě hra bavila rovnou taková, jaká je a ne až po nějaké době, kdy mi hodí berličku.
-
-
je poměrně vtipné, že jsi neobjevil mechaniku, kterou získáš ani ne po hodině hraní, ale máš potřebu psát článek o hře, kterou jsi nehrál ani hodinu.
Ten článek absolutně není validní a ne sumonni nejsou berlička, můžeš si svobodně zvolit, jak to hrát.
Jen dodám, že problém bude jen v tom, že musíš jako hráč udělat nějakou činnost sám a ty mechaniky ve hře objevovat. Ne, to není Aloy či Geralt, kterou ti řeknou, že na zemi jsou krvavé stopy, že bys měl prověřit tu jeskyni s krvavou louží před vchodem.
-
-
-
-
Budiž ti přáno. 🙂Ale všechno je to o tom, co od hry očekáváš vzhledem k duševnímu rozpoložení, se kterým k ní usedáš. Já jsem zjistil, že večer po frustrujícím dni v práci si už nechci ničit nervy vztekáním se u záměrně těžké hry. Mně stačí prožít si nějaký příběh, nebo případně relativně bezmyšlenkovitě provádět nějakou činnost, podobně jako když peču dort podle receptu.
-