Místo recenze byl ale zajímavý gameplay.

https://games.tiscali.cz/tv/gamesplay-solasta-crown-of-the-magister-70252

Klidně bych tam přidal Solasta: Crown of the Magister, jede to na D20 systému, celkem se divím, že na Games na to nebyla recenze

Já crusade mod taky nesnášel, naštěstí na to existuje mod, jmenuje se Combat Relief, kde jde nastavit autowin u crusade, takže se o to člověk nemusí starat a zároveň nepřijde o některé questy

Souhlasím s tím, že 5e má v soubojích větší mezery než PF. Například nemožnost použít bonus akci místo standardní akce, nutnost spálit celou akci na odpoutání od nepřítele, přehnané kombinace číselných bonusů, bonusových kostek a dvojího házení nebo ne úplně logický systém postihů. Na druhou stranu se mi líbí mechanismus koncentrace, který efektivně odstraňuje zdlouhavé buffování před soubojem a nutí hráče taktizovat s tím, který (de)buff použije a s kterými jednorázovými kouzly ho bude kombinovat. Navíc to dává jak postavám tak monstrům šanci se nepříjemného (de)buffu zbavit, což zase přidává taktický prvek. Mám zkušenosti převážně ze stolního DnD, protože z BG3 jsem se ještě nedostal.

To se zcela urcite muze stat, zejmena na vyssich obtiznostech. Na Twitchi jsem videl nekolik (asi 5) hracu co se do WOTR pustili poprve na obtiznost nejvyssi a ani jeden nedal uvodni dungeon. 

Na stranu druhou, stejne jak v BG3 i v WOTR existuje respec, resetovani postavy, takze nevedomost pri tvorbe se da v prubehu hry napravit.

Buffovani otravne je, ale jsou mody ktery auto-buffuji nebo si lze upravit/snizit obtiznost tak, ze buffovani otravny/povinny neni. 

Vic moznosti se nerovna lepsi hra, ale jak psal kolega vyse, kdyz je nekdo tzv. hardcore pres soubojak a vyvoj postavy, tak 5e je ve srovnani s PF proste plytky.

Moc jsem si tento žánr her oblíbila. Ani ne tak kvůli taktice a soubojům, ale hlavně kvůli příběhům a společníkům - a nebudu lhát, pokud má hra systém romancí, je to za mě velké plus - celkově je pro mě vztah mezi parťáky, ať už romantický nebo čistě přátelský, který se průběžně rozvíjí, dost velký tahoun v těchto hrách. Musí mít tedy i dobře a zajímavě napsané dialogy a společníky. 

Kdyby toto Pathfinder WOTR neměl, asi se tím upřímně neprokoušu. Bylo to na mě docela složité a crusade mód, který byl nutný v dalším postupu, jsem nesnášela :D. No a teď tu hru hraju podruhé - zaprvé jsem byla nespokojená, jak některé části příběhu skončily kvůli předchozím rozhodnutím a za druhé mi v prvním průchodu bylo strašně líto Daerana, když ho moje postava odmítla kvůli Lannovi 😀.
BG3 mám rozehraný potřetí a DOS2 podruhé na konzoli...

A stále na mě na steamu kouká Pillars of Eternity 2 (První díl jsem nakonec nedohrála právě kvůli tomu chybějícímu romantickému aspektu).

najhorsi koment dna, gratulujem

Rogue Trader se fakt nemusíš bát. Je to přístupné i pro lidi, co to univerzum neznají. Všechno důležité je tam vysvětleno, takže se i neznalý člověk bude chytat.

Samozřejmě nějaká ta všeobecná znalost univerza hodně pomůže při rozhodnutích. Ale zase na druhou stranu je lepší se rozhodovat sám podle sebe, co ti v daný moment přijde lepší... Než dělat rozhodnutí jenom na základě toho, že dle loru by to mělo být "takhle", pokud chceš být "ortodoxní".

Jo, souhlasím.

Pathfinder není zrovna moc lehká hra. Pokud nevíš, co děláš, tak si můžeš vytvořit špatnou postavu, která se v pozdějších částech hry nebude vůbec chytat.

Není to hra pro lidi, které nebaví se rochnit v tunách statistik a pilovat buildy.

Jo, ale Pathfinder je doslova extrém pro hardcore fanoušky tohohle žánru. Když nevíš, co děláš, tak se může stát, že si vytvoříš postavu, která se prostě nebude chytat v pokročilejších fázích hry. Lidi, které nebaví pilovat buildy postavy, tam můžou doslova trpět.

Někde jsem dokonce četl, že se doporučuje vytvářet postavu do Pathfinderu podle nějakých tabulek. 😂

V tomhle ohledu je BG3 fakt mnohem lépe vybalancovaný a přistupnější.

Hele, to je tvoje nepochopení. V izometrických RPG není zakázané používat 3D modely.

Jediná vyjímka je pokud bereš čistě jenom podskupinu 2D izometrických her. Ale taky existují 3D izometrické hry.

BG3 a i Divinity spadají do všeobecné definice izometrických RPG.

Trošku nešťastný název článku. Baldurs Gate 3 a ani Divinity Original Sin nejsou izometrické hry. Používají 3D modely a s kamerou jde normálně otáčet.

Nejdnudnější žánr historie. Raději si běžte zahrál Zaklínače 3. 

Zrovna autolevelování společníků nepovažuju za ulehčení pro někoho, kdo to hraje poprvé. Ano, ušetří tě to zdlouhavého vybírání nových schopností, ale zase pak mají společníci schopnosti, které si před použitím stejně musíš nastudovat a riskuješ, že dostanou něco, co se ti nehodí to tvého stylu hry. Přijde mi to spíš jako drobná extra výzva pro někoho, kdo už to zná. Detailní nastavení obtížnosti v průběhu hry zní fajn.

mam to cerstve odehrany a proste ne, ta jednicka uz nema vyznam

chapem ze to znie strasidelne pre ludi co sa nikdy s pravidlami nestretli, ale pathfinder ma mnozstvo moznosti nastavenia kde mimo samotnej obtiaznosti vies nastavit automatizaciu na levlovanie spolocnikov, samotnu silu a pocet nepriatelov, rozne efekty a mnoho dalsich veci ako si upravit hru vlastnym potrebam...a najlepsie je ze vsetko si mozes upravovat pocas hrania

takze svoje si dokazu najst ludia, ktori radi minmaxuju rovnako ako prilezitostni hraci, ktori nechcu popri hrani studovat rozsiahle manualy

Přiznám se, že mě příliš velké možnosti při tvorbě a vývoji postavy od Pathfinderu odrazují. Od počítačového i stolního. K tomu nutnost strávit před složitějším soubojem pět minut buffováním a hlídat si hromadu synergií. Tahle kvanta možností mi ani nepřijdou old-school (možná v té stolní podobě), protože spousta starých a dobrých her toho tolik neměla. Dungeon Master, Wizardry, Albion, první dva BG, první dva Fallouty, Planescape: Torment... Neřekl bych tedy, že více možností automaticky znamená lepší hru. Spíš se zajímám, jak to všechno drží pohromadě a jestli hra neobtěžuje něčím, co mě nebaví. Ale chápu, že je spousta lidí, které baví se hrabat v číslech a pilovat buildy postavy.

Jako Rogue Tradera si urcite zahram niekedy, len ja uz sa poznam a zacnem to univerzum studovat vo velkom, takze budem potrebovat sakra vela casu na to :D WOTR urcite nie je tak casual friendly ako BG3, ale ma obrovske mnozstvo nastaveni obtiaznosti... problem je skor ta tona textov, dnesnym hracom uz sa moc nechce citat. Neviem si ale predstavit ze by si male studio mohlo dovolit plny dabing na tak rozsiahlu hru bohuzial.

Taky to je můj první střet s tímto univerzem a žádný lore jsem nepročítal a jde to. Samozřejmě, že člověk lore znalý se bude ve hře orientovat líp. Textu je hodně, ale zas je vydaná ai čeština, což to usnadňuje. Rozhodně se není čeho bát. Já bych řekl, že WOTR je prostě dělaný pro určitou skupinu lidí (HC fanoušků žánru) a pro zbytek těžko přístupný.