Pro každého ta hranice "jsou tam/jsou tam sílu" je subjektivní, a v tom by mělo být to kouzlo. V dnešní době se určitá skupina lidí snaží donutit jinou skupinu lidí že pouze jejich názor je ten správný (nemluvím nyní pouze o SJW, ale obecně) a málokdo má ochotu diskutovat a hledat kompromisy. Nejvíce je to právě vidět s různými aktivisty, příkladem budiž strhávání soch zobrazující historické osobnosti v USA - je stržení opravdu tím pravým řešením toho že daná osoba byla například pro otroctví přestože jinak učinila mnoho chvályhodného pro společnost ? Nebylo by prospěšnější uvádět takový fakt v učebnicích namísto toho aby se rovnou strhávali sochy ? Asi chápete kam tím mířím, jestli ne tak je mi bohužel líto, více do toho nechci zabrušovat jelikož se jedná o citlivé téma které vyvolává různé emoce.

O to více si cením lidí kteří jsou odlišní a přesto se dokáží nad nekorektním humorem zasmát/pousmát a nejdou ihned do války jelikož se cítí uraženi. Na druhou stranu každý z nás je jiný, takže i oni mají právo cítit se dotčeni, s těmi kteří jsou alespoň ochotni rozumně argumentovat nemám nejmenší problém - poté ale jsou tací s kterými se nedomluvíte (to platí obecně o všech lidech) a z přítomnosti takových lidí se snažím vymanit jelikož jsou diskuze zbytečné. Něco jako vysvětlovat dezinfo scéně že pravda je trochu jiná, po čase to omrzí.

Humor je více či méně subjektivní záležitost. Pro někoho je přes čáru černý humor, pro jiného je nesnesitelný anglický suchý humor.

Svět Divinity je dostatečně zábavný a pro mne i zajímavější než D&D... Uplně nejvíc happy kdyby ale obnovili The Dark Eye (Drakensang) :-)

Omg co to je za diskuzi? Ty jsi do něčeho vrazil hlavou? 

D&D patří Hasbru takže i Lariani měli korporát za zády. 

lariani nepatri hasbru...

Žhavé výstřely byly mega cringe. A dost to vypovídá o tvém vkusu.

Česká soda byla extrémně trapná. Stačí sundat růžové brejle nostalgie.

A viděl jste některou z nich? A je v ní tak krásně nekorektní humor jako v těch Žhavých výstřelech? Nebo se všichni bojí WOKE odsouzení?

Protože třeba Our Flags mean Death jsem viděl a jo občas to byla sranda ale byl tam tak jeden dobrý joke na epizodu a nepamatuju si že by tam byl fakt nekorektní humor. Murder mystery 2 (a bohužel i 1) jsem viděl s koc a taky žádná sláva.

Dělají na koncích pro zlé postavy a na oficiální podpoře modifikací napříč platformami. To vše by mělo být v ceně základní hry.

Co bude další hrou, je velká otázka, protože to nebude BG4 a podle posledních zpráv ani DOS3.

"a protože mě nezajímá co si ostatní myslí, píšu několikaodstavcový traktát/manifesto." A kde že leží ta hranice mezi jsou tam/jsou tam na sílu?

parodie/satira se točí doslova pořád:

https://www.imdb.com/list/ls026537618/?sort=release_date,desc&st_dt=&mode=detail&page=1

Být mrcha můžeš být i na nižších úrovních. Dokonce ti to může projít snáz s trochou štěstí, protože na vyšších úrovních je větší šance, že synergie schopností více postav jednu postavu přemůže, i když je vymaxovaná.

V naší skupině PvP obvykle neprovozujeme, ale zrovna v tom vysokoúrovňovém dobrodružství nás do toho DM vysloveně postrkuje. Nicméně stejně se nikdo během nějakých šesti sezení na žádnou vysloveně nepřátelskou akci proti ostatním postavám ani civilistům nezmohl. Maximálně k nějakým drobným intrikám. A to je tam taky minimálně jedna postava dost namunchkinovaná.

Jo no strašně mi to ublížilo :D
Ale třeba věc typu Žhavé výstřely už se v dnešní době natočit nedá a kdyby se o to někdo pokusil, tak to bude notně vykleštěné. Přitom každý věděl, že je to parodie a nadsázka.

Tady někdo zapomněl na fenomén munchkin, já chci aby moje postava byla největší, nejmocnější, nejzlejší (doplň signature vulgrizmus Samuela L. Jacksona), který půjde na quest protože už se ve svém doupěti nudí a klidně sám v průběhu dvou minut vymlátí celý podzemní sál plný drowů.
Doteď si pamatuju když semnou DM neochotně zahrál scénku, při které se zbytek party nezmohl na nic víc než na otevřené huby. Můj bugbear city ranger pomalu a důkladně umučil NPC do kterého se zabouchl náš bard, kterého jsem přes intimidation nutil mi podávat nástroje.
Následoval souboj s partou, kdy můj minmaxový munchkin bugbear vykostil trpasličího paladina, již zmíněného lidského barda a půlelfího válečníka stáhl na 3HP než sám zařval. A vsadil bych se, že až moji do kanálu pohozenou mrtvolu požírali krysy tak se některé udávili. 

Tak myslím, že to není tak dávno, kdy kdosi z Larianů teasoval, že je strašná škoda, že se ještě nesmí pochlubit tím, co ještě kutí pro BG3. Takže počítám, že dělají něco víc, než pár patchů a nějakého většího DLC se ještě dočkáme. Takže BG se ještě věnují, i když ten další produkt prostě nebude mít názvu čtyřku.

A pak ať si dělají co chtějí, já jim věřím.

Jasný protože Hasbro není korporát :D

Je hezké že mi děláte překladatele, ale správný překlad zůstal ztracen někde na půli cesty 🥲 to se stává.

Přeložím tedy sám:  obsahem některých her jsou převážně lidé kteří se odlišují od většiny,  s čímž nemám sebemenší problém. Problém tkví v tom že velmi často u takových her je primární/jedinou myšlenkou/posláním té hry ukázat lidi odlišující se od většiny, zatímco aspekty jako jsou kvalita příběhu, herní mechaniky, atmosféra...jsou upozaděny na úkor zmíněné korektnosti.

Neměl jsem sebemenší problém hrát Alan Wake 2 jehož hlavní protagonistka je afroamerického původu. Proč mi to nevadilo? Protože příběh a atmosféra jsou super a hra neřeší kdo jak vypadá.

Neměl jsem sebemenší problém hrát Life is Strange navzdory tomu že některé postavy měli různou orientaci. 

Neměl jsem problém ani se samotným BG3 a možnostmi vybrat si za romantického společníka někoho se stejným pohlavím, na té hře mi vadily bugy, šílená optimalizace, apod. Naopak Lariani zvolili rozumnou cestu kde si každý může vybrat koho chce sbalit :) pokud se ale nepletu ihned se do nich pustili různé organizace že jsou Lariani xenofobní, apod (to si nevymýšlím, taková kauza se opravdu stala, jestli mi to bude dovoleno tak sem hodím odkaz).

Obecně nemám sebemenší problém s tím když je ve hře nějaká odlišná postava, mám problém s tím když je to ve hře tzv. na sílu - chápej na úkor ostatních aspektů hry.

Ale klidně si mě přesto nazývejte xenofobem, homofobem, a dalšími názvy. Sám o sobě vím že takový nejsem, a jsem se sebou spokojen, nepotřebuji tedy afirmaci od ostatních lidí 🥲

V zásadě souhlasím, ale:

Nemyslím si, že by DnD postavy na 20 úrovni byly všemocné. O pár úrovní níž dostáváme na budku docela solidně a nemusí jít zrovna o boj s bohožravými monstry. I možnosti široce ovlivnit prostředí a společnost nejsou úplně široké.

Taky by v případě BG4 šlo o hru/kampaň od 10 do 20+ úrovně ne o dlouhodobém hraní na extra vysoké úrovni. Takže progres by tam byl docela solidní.

RPG s živými lidmi nikdy nepřestanou překvapovat.. - to je jeden z důvodu, proč je hraju a trávím tím čas. Takže dobře, že vám to vychází a máte zábavu..

Ale hraju TTRPG aktivně, už víc jak 30 let a stojím si za tím, co jsem napsal výše - tedy, že hraní za hodně vysoké a mocné postavy je v dlouhodobém hraní spíše nezábavné - a platí to nejen pro DnD. Myslím ttrpg obecně. 

Je to samozřejmě složitější téma, než jen na pár řádek v diskuzi, ale zkusím krátce popsat, proč si to myslím:

•  když máš mocné a extrémně silné postavy, tak musí být motivace postav k hraní buď silně osobní, nebo regionální/globální, či přímo kataklyzmatické povahy "aby to mělo smysl hrát". - Nechceš přeci jako mocný mág/upír/boss cechu vrahů/vysoký šlechtic/archeolog/král/vědec/necromant/doplň cokoliv, řešit to, co jsi už zažil na nízkém lvl (ať už to bylo cokoliv)
• progres je u high lvl postav pomalejší, tedy méně radosti ze "zlepšení" (pro mě jeden z hlavních hratelnostních prvků rpg her obecně)
• taky je rozdíl, jestli někdo hraje v 10 letech, nebo jako rodič -z toho plyne váha a vyspělost motivace "roleplejování" postavy, a tedy k jejímu hraní.
• hezky jsi napsal "...protože pro DM je objektivně obtížné udržet v hlavě schopnosti postav a připravit pro ně adekvátní výzvy..." - to není úplně pravda, ale platí to často - pro zkušené hráče je to s přípravou "skoro" dosažitelné. Ale na co se nedá připravit, je "lidský element", kde tě nepřekvapí tím, že najednou vyletí někam, kam měli šlapat 4 patra a zabít bosse, ale tím, jak něco "jen" někdo někomu řekne..
• spousta jiných věcí, ale to už by bylo neúčelně dlouhé.. 

Samozřejmě skvělých TTRPG jsou mraky - některé jsou třeba hodně politické a málo akční, takže "postava/avatar" hráče ustupuje do pozadí (tedy např. například neřešíš, co má kdo u sebe, nebo co používá za zbraň - protože to pro hraní není důležité). Nebo jsou herní systémy, kde hráči aktivně vstupují do příběhu, a tím dotváří a doslova mění herní "realitu" přímo svým hraním a pak GM se pak musí přizpůsobit, atd.. 

Nevím, jestli jsem ti odpověděl alespoň trochu, ale pro mě není zábavnost TTRPG v tom hrát za (vše)mocnou postavu, ale zábavě hraní samotné, a k tomu mocnou postavu nepotřebuju..

s tim korporatem za zady? radeji ne