Ty mechanické změny i vizuál se mi moc líbí a vlastně bych si to chtěl zahrát, ale prostě se pořád nemůžu přenést přest to, že ta hra technologicky končí nědke v 50. letech. Mně tam prostě vysloveně chybí konec. Je to škoda. Asi si holt počkám až to vyjde v nějaké levnější antologii i s dlc.

Mimochodem to, že i třeba velká británie je dlc národ, to je taky dost úlet. Ta monetizační politika je tady fakt nenažraná. 

Civilizaci jsou zkoušel několikrát za ty roky, ale prostě mě to nebaví. Ani nevím proč, přitom mám tisíce hodin v europe universalis 3-4 nebo CK 2-3.

Na sérii Civilizace vždycky vzpomínal taťka, který ještě za svých mladých let hrál úplně první civilizace a které jsou nesporně rozdílné oproti dnešním, ať už kvůli vývoji techniky nebo změnám komplexností herních mechanik. Já kvůli jeho vzpomínkám zkusil asi před pěti lety, pro mě vzhledově lákavější, šestý díl a nemohl jsem se odtrhnout. Chytlo mě to asi podobně jako otce za mlada a byla to skvělá zábava na stovky hodin. Ale přesně jak se zmiňuje v článku. Šestka nebyla úplně dokonalá. V některých oblastech nebyla úplně přehledná, barbaři byly jen otravným prvkem, který focusoval hlavně vás, umělá inteligence na vyšší úrovni jen dostávála větší bonusy a ne že by byla nějak lepší, a souboje národů začínaly být v pozdějších fázích hry nudné. Zvládat za kolo posunout s 30 jednotkami po celém světě trvalo dlouho a u toho ještě odklikávat produkci u každého dobitého města. Možnost mini-restartu po každé éře mě hodně láká. Ikdyž mám trochu obavu z toho, že jsem byl vždy tak nějak hrdý na nějaký národ a líbilo se mi jak jsem s ním vzkvétal, tak jsem si jistý že stejně se můžu upnout i na nějakého vůdce, který mi během hry přiroste k srdci stejně jako odkaz, který zanechají civilizace z minulých ér. Počítám každý den do vydání a doufám že s tatíkem další díl pořádně otestujem 😀.