Znovuhratelne jsou hry s velkou mirou svobody jednani, ktere umoznuji a lakaji hrace experimentovat a dosahovat ruznych vysledku. Ty jsou znovuhratelne hned a to tak dlouho, dokud nevycerpaji svuj potencial k experimentívani. A znovuhratelne hry jsou take hry, ktere nabizi silny zazitek a ty jsou znovuhratelne po case a jen obcas, ale v podstate navzdy.

Co se tyce trofeji, tak ty mohou mit nekolik ruznych smyslu a pouziti. Mne se proto libi, prestoze nejsem trophy hunter a nemam zadnou platinu a v zadne hre se k ni ani neblizim. Jsou-li pouzity dobre, tak zvysuji kvalitu hry.

vsak taky nic novyho nehraju. Proc nevychazi dema :(

Myslim si, ze hodne zalezi, jake ty trofeje/achievmenty vubec jsou. Jak k nim studio pristoupilo. Muzes mit trofeje typu "zastrel 1-5 milionu nepratel zbrani A-Z", ktere jsou hratelnostne naprosto nemotivujici (viz. Uncharted) a existuji v podstate jen aby tam neco bylo a pak muzes mit opravdu zabavne zalezitosti, ktere te vylozene nuti k nejakemu snazeni navic a po jejich ziskani citis, ze jsi neceho dosahl(achieve), jako napr. "zabij jednoho nepritele plumber stylem (mario - uskakat)" viz Borderlands. Obecne me trofeje nejak zvlast nezajimaji, ale pokud davaji v ramci hry nejaky smysl a zabavne doplnuji obsah urcite je nezatracuji.

pre mňa je zárukou znovuhratelnosti kvalitné RPG... s veľkými možnosťami rozhodovania a možnosťami na základe atribútov postavy... ale dnešným hrám chýba tá kvalitná bodka na konci... nie otvorený koniec aby mohol byť daľší 2,3,4 diel... ale doteraz nechápem prečo hrám mafiu 1 stále dookola... možno že je ako dobre spravený film :D...

ano a tie achievmenty sú totálna blbosť... pokiaľ mi neponúkne hra nejaký hmatatelný obsah za ktorým by som sa hnal dalej tak mi je medaila k ničomu :)

S tim souvisi i dota.. Ta hra je vlastne pokazdy stejna :D.. Jak ty sachy :D.. Zalezi na tom, jak to zahrajes :)

Nedělal bych z toho vědu. Některé hry a žánry svádějí ke znovuhratelnosti víc a některé míň. Tak to vždycky bylo a bude..nic bych na tom neměnil. Potom záleží na hráči...třeba já osobně až na pár výjimek nehrál nikdy příběhovou hru 2x do konce.:)

Já si klidně zahraji po nějaké době znovu i adventuru, která je dobrá. Když mě ale openworld hra (či RPG nebo strategie) nebaví, nepomůže tomu ani spousta herních možností a jestli ji vůbec dohraji, tak už se k ní nemám chuť vracet.

Zkus něco staršího já jsem před pěti dny vyhrabal dvě original CD Rainbow Six Raven Shield a u toho dokážu vydržet i víc, jak dvě hodiny to plánování trasy týmů, výzbroj atd... musím říct, že se u toho bavím daleko víc, jak třeba u MP BF 3. A nejlepší, když si vypneš uplně vše minimapu, zaměřovač, náboje prostě zbude ti jen holá zbraň dáš si obtížnost na elite a máš vystaráno na několik désítek hodin :)

Podle me si treba s Quake III nebo Counter Strikem ve znovuhratelnosti nemaji co vycitat :)

Ono kdyby se zaměřily na to aby hra byla zábavná, tak ta znovuhratelnost tam bude taky. *6*

Achievementy ať si strčej za klobouk

Nejlepší znovuhratelnost mají strategie *2*

Warcraft 3 FOREVER !!!

Zeptejte se Miyamota jak se dělá znovuhratelnost.

Uz jsem pomalu zapomel co je znovuhratelnost. Mam problem u neceho vydrzet alespon 1/2 hodiny

Tak pro mě třeba je záruka znovuhratelnosti velký otevřený sandboxový svět .... teda jestli se tady v tomhle případě dá mluvit o znovuhratenosti. Skoro u žádné hry která měla příběh se mě nestalo, že bych si ji chtěl zahrát znova po tom co sem ten příběh dodělal. Většinou je to proto že už mě ty příběhové mise podruhé nudí. U sandboxu si příběh a cíle udělám sám a až ty cíle splním tak si dám další cíle. Taky problém her s příběhem dost často je že herní mechanizmy jako takové sou celkem nudné a člověka u hry drží jenom příběh. Každopádně hloubka a složitost systémů hry je pro mě taky hodně důležitá, protože nic mě nedokáže tak znudit jak když po půl hodině zjistím o hře že už nic nového nenajdu ... nejvíc to nesnáším u MMO kdy u EVE sem našel nové a zajímavě věci i po dvou letech tak u většiny ostatních MMO po měsíci hraní už nic zajímavého a nověho nikde nenajdu.

mňa paradoxne veľká hĺbka a teda nutnosť časovo náročného prenikania do hry samotnej často od nového hrania odradí (príkladom môže byť Planescape). Osobne mi v tomto vyhovujú predovšetkým hry krátšie, ktoré je možné hrať naplno kedykolvek si človek zmyslí a kde je možné sa neustále zlepšovať. Preto u mňa v tomto aspekte vedie Mirrors edge, prípadne Portal a desiatky starších hier.

Day Z je co jsem četl nejlepším příkladem toho posledně řečeného. Musím to konečně vyzkoušet.

Zjednodušeně řečeno, dokáží vývojáři tvořit hry jako systém, do nějž si hráči dokáží a budou chtít vytvářet vlastní obsah, kontext?
Dokáži, dukaz jsou již dva skvěle dily LBP.

Stejně jako kniha a film,také se jsou lineární,ale jestliže hodně zabaví tak je lidi často čtou sledují znova.

V dnešní době znovu hratelnost znamená miliony achievementů, na které já osobně úplně "dlabu".
Proto možná tak letí hlavně MP hry, protože udělat opravdu kvalitní SP hru je kumšt. I když jsou i takové Dragon age, Zaklínač, Deus ex, pro někoho rozporuplný Skyrim, osobně mam rád i "SP" Fifu, resp. manager mod.