ad Cahirova recenze DA2 :). Vicemene se vsim se da souhlasit, az na par drobnosti. Presto existuji duvody proc ja a spousta dalsich hracu tu hru nehrajeme... Urcite je v mem pripade na i vine ta forma... (Kdyz si kupuju knihu Zlocin a trest nechci mit vazbu ilustrovanou od Disneyho :) )
Zjednoduseni neni ve smyslu zjednoduseni boju, posuvnik s obtiznosti vsichni pouzivat umime :), ale zjednoduseni globalnich hernich mechanismu...priklad: v DA2 schema - rozhovor - boj - rozhovor- boj- strelim loot (protoze co s nim), semtam si prehodim zbroj a zase rozhovor - boj atd... V DA1 se clovek mimo rozhovoru a boje mohl zastavit, ladit zbroje pro jednotlive postavy, udelat jim vybavu esteticky i funkcne na miru, pridat enchant.. pripravit si spec. lektvary a pasti z lootu a i vyber skillu umoznoval postavu differenciovat vice smery nez rekneme zakladnimi 2ma v DA2. To je to vycitane zjednoduseni mechanismu. Zaroven to narusovalo stereotyp (a mam zkusenost jen ze zacatkem DA2 -nekolik hodin) boj - rozhovor - boj - strelit nezajimavy loot...
Vyskakovani nepr. z niceho je divnej hloupej bug, stacilo to nejak esteticky vyresit (jako treba v ME2) a byla pulka problemu pryc, druha pulka - ze se proste valej hordy nezajimavych protivniku, ktery diky jejich neosobitosti a repetetivnosti je nudny (imho) likvidovat je vaznejsi problem ... Proc nedodrzet koncept DA1, kdy je v dungu predem dany pocet mobu a vetsi vyzvu predstavuji protivnici pojmenovani a s nejakym obsahem?.. neni zabavnejsi zlikvidovat 5 mobu s nejakym polobossem nez 5 temer identickych vln po peti nepratelich ? Mozna je to prkotina ale tenhle pristup, mraky sterilnich nepratel maji TPS a FPS a v RPG me stve...

Pribeh necham stranou Bioware me bavi...

Hre nepomahaji ani takove veci jako nemoznost poradne odzoomavat kameru, takze porad jakoby bezite za postavou,... prehnany animace (nepodstatny, no dobre). A i tebou zmineny ostatni zapory.
K DA1 se vracim, protoze to hrani je klidny, postupuju po jednotlivych soubojich z nichz vetsina je zajimava vyzva (na vetsi obt.), prostredi je rozmanity -doly, jeskyne, lesy, hory, mesta a vse v patricnem rozsahu...mne to ve 2ce chybi..
Tim vsim nerikam, ze je to spatna hra, je urcite nadprumerna, ale ja se ji nemuzu prinutit hrat, presto, ze jednicka me bavi velmi ...

Malleth: DA2 mohu vřele doporučit. Zrovna tahle hra je originální v tom, že se po tobě nechce, abys spasil svět - je to příběh o tom, jak si buduješ respekt v městském státě Kirkwall a jeho blízkém okolí. Začínáš jako nula, děláš podržtašku a postupně se vypracováváš. Navíc mají mnohem větší prostor než ty tvoji parťáci. DA2 jsou spíš takové epizody, které sledují životy několika lidí na poli 10ti let a já myslím, že v tomhle ohledu se té hře docela daří (vývoj postav, interakce s nimi a také interakce jich samotných mezi sebou je dost silná složka hry). Pravdou je, že na konci se už zadělává na problém světových rozměrů, ale Hawke je spíše iniciátorem, než že by ho měl vyřešit. Tahle úloha pravděpodobně připadne hrdinovi ze třetího dílu a podle Wikipedie by mělo jít o úplně novou postavu.

Na druhou stranu je pravda, co jsi asi slyšel - lokace se opakují a město chtě nechtě působí docela stísněným dojmem. Pokud ti to ale nevadilo u NWN či ME (tedy opakující se lokace), tady ti to také vadit nebude (ostatně copy/paste přístup je běžný ve všech hrách od BW, hráči však začali hysterčit až u DA2).

Kapitola sama pro sebe jsou boje. Na úrovni mechanik jsou skoro totožné, co do obtížnosti jsou podle mého těžší - člověk musí pečlivěji volit partu, jelikož na vyšší obtížnosti se neobejdeš bez cross-class komb (kombinace mocných útoků, k nimž je potřeba více povolání) a nemůžeš se spoléhat na trinity systém (alespoň ne v každé situaci). Protivníci se ti ve vlnách spawnují, kde se jim zlíbí a ty se musíš sakra ohánět, abys udržel partu naživu. Je to mechanika, na kterou je třeba přistoupit, nikoliv se v ní nimrat a hledat v ní reálnost (lidé si často pletou logiku s reálností). Dokonce bych řekl, že boje jsou o dost taktičtější - např. drak s tebou chvíli bojuje, pak se stáhne a povolá si dráčata - s těmi musíš bojovat, ale zároveň se neustále pohybovat s partou, jelikož zmíněný drak na tebe fluše ohnivé koule z nedostupného vršku. Většina boss fightů je tedy na etapy a je to mnohem větší výzva. Obzvlášť bossové z DLCéček dají vzpomenout na staré časy. Když to porovnáš s jedničkou, která byla v pozdějších fázích hry těžká zívačka s repetitivním soubojovým systémem a v níž si si mohl souboj s hlavním padouchem odbýt za tři minuty, nebál bych se to nazvat pokrokem.

Žvásty o zjednodušování pak působí docela úsměvně, protože "pádnými" argumenty oněch žvanilů jsou fyzická nepřítomnost páčení a zneškodňování pastí (jež se však vážou na skilly a zvyšují se každými deseti body požadovaného skillu), nemožnost měnit spojencům zbroje, rychlost bojů (rychlost nemá nic společného s taktičností) apod.

Rozhovory fungují originálním způsobem, jehož mechaniky podle mne spousta hráčů nepochopilo a naprosto neprávem ho odsuzovalo. Podle mého je z hlediska psychologického profilování avatara a zachování konzistence v rámci vyprávění geniální. Doporučuji přečíst: http://dragonage.wikia.com/wiki/Dialogue_wheel
Snad jsem ti alespoň trochu pomohl s rozhodováním. Mimochodem, hra už zlevnila na pětikilo. Obecně špatné přijetí této hry je podle mého důkazem, že mezi současnými hráči těžce vítězí forma nad obsahem...

Tak hry od Bethesdy jsou kapitola sama pro sebe...ale na tohle téma už sem měl flamů dost. *3*
Rozhodně nejsem nejsem žádnej Intelektuál *15* jen od příběhu ve hře očekávám, že ho prožiju a ne, že ho budu sledovat jak film. Tak je podle mě většina her (nejen od Bioware) postavená.
Neustálou snahou o to vyprávět epický příběh o tom, jak hráčova postava spasí svět už v základu nejen celou hru shodí (protože se nedá brát moc vážně), ale ničí možnost toho že by se hráč s hlavní postavou ztotožnil a tak ten příběh prožíval.
Záleží samozřejmě na vkusu, co člověk preferuje, ale mě nestačí se dívat na dění ve hře jen jako divák.

PS: DA2 jsem nehrál. Odradilo mě demo. Možná ho ale zkusim až trochu zlevní.

Malleth: Tím brakovější jsem rozhodně nemyslel totálně brakový. Tím chci říct, že trochu přeháníš. S hrami od Bioware je to jako s POVEDENÝMI holywoodskými filmy. Jsou to zpravidla přepálená klišé, která jsou však emocionálně silná, mají humor, nadhled a jsou technicky vybroušená (u hrách pod toto řadím i herní mechanismy). Např takové DA2 se, co se týče vyprávění, z onoho klouzání po povrchu celkem často vymaňuje a někdy dokonce servíruje celkem trefné a chytré momenty reflektující i problémy naší civilizace - viz např. celá dohra s Arishokem, v níž za vrchol považuji jeho proslov v hradu.

SWTOR jsem zatím nehrál, ale dosud mě tedy žádná BW hra intelektuálně neurazila. Jsou to prostě popcornovky (ale na úrovni) a je třeba je tak brát. Ale co já vím, možná jsi intelektuálně někde jinde. V tom případě ale nechápu, jak tě mohl neurážet Alpha protocol, který mě sice ohromil svou rozvětveností, množstvím voleb a pobavil dobře napsanými a šťavnatými dialogy, ale příběh, zmíněné dialogy a postavy bylo jedno obrovské megaklišé, které zastínilo i BW.

PS: Intelektuálně mě zpravidla urážejí (častěji dokonce nasírají) jen hry od Bethesdy.

Právě ta "brakovost" je pro mě důvod proč mě příběhy Bioware nikdy moc nebrali a ani co se emocí týče. V Dragon age mají plno skvěle napsaných dialogů a super humor ale jejich zápletky jsou jinak samý patetický klíšé. A v TOR to bohužel pozvedli ještě na vyšší úroveň. Až mi bylo u toho trapně.
Řekl bych že hry od Obsidianu jsou trochu dospělejší. Třeba Alpha Prootcol měl super dialogy. Škoda toho příšernýho gameplaye.
Příběhy nejen v RPG hrách podle mě potřebují ještě nějaký vývoj. Z nějakýho důvodu jsou pořád zbytečně ukecaný a přeplácaný.

To, ze to treba za rok skonci mi vubec nebude vadit, pokud jsem si zahral dobrou hru. Neznam moc her, ktere vydrzim hrat rok.

Co se tyka tve predstavy opensource MMO...nevim, ale mas tady freeWOW servery, ktere v podstate maji solidni podporu a vis jaka je jejich kvalita. Jasne, mozna by mohla existovat jen nejaka moznost do te hry vkladat treba jen questy vytvorene hraci, ale potom tam bude moc prace s testovanim tech Q, nejen co se tyka bugu, ale treba i odmen za splneni atd...to je podle me utopie

Díky za odkaz

Tohle se může zdát někomu jako maličkost, ale já nechápu, proč ani ten efekt světelnýho meče není udělanej pořádně. Jde o úplně základní věc, na kterou hráč, pokud hraje za jedie bude koukat celou hru. Přitom i v původním KOTORovi vypadal skvěle.

A cvičný jediský meče? To je už úplnej výsměch.
http://i1-games.softpedia-static.com/screenshots/Star-Wars-The-Old-Republic-Jedi-Knight-Progression-Trailer_1.jpg

Nejen že to vypadá jak hračka pro děti, ale navíc nechápu proč to používaj nepřátelé, který nemaj s Jedii nic společnýho. Proč jim nedali radši vibroblady. Nebo obyčejná dřevěná hůl by tam zapadla mnohem líp.

To že jde o SW, neznamená že tam všechno musí vypadat technicky/roboticky. Jen to ukazuje jak naivní je v TOR design.

Když někdo argumentuje tím, že je to klon WoWka, prostě to pro mě není absolutně nijak validní. Buď jsi hrál jen pár hodin, nebo nevim.

Scénář je výbornej (zde milovník filmů), kdo někdy viděl Coruscant nebo Hoth nemůže nikdy říct, že je grafika odpudivá, originalita? Haha, to bych se toho napsal...klon WoWka možná tak ve filozofii toho, jak ta hra funguje. Všechno ostatní je obestavěno takovou hromadou novinek a vylepšení, že přes ně nějaký WoWko ani nejde vidět.