-
je tato hra nekde i jako krabicova ?? *9*
-
Je tato hra i nekde jak karbicova ???
-
Take si myslim ze to znovu nepustim, dobry napad ale mely by tam byt urcite checkpointy pro pozdejsi skok do hry... Delat vse znovu *13*
-
tak něco už pamatuju v dětský jsem byl skaut ale to dnešní mládež nechápe. A s tim jezevce, docela roztomilý zvířatko, který udělá z menší smečky psů docela slušnej prejt.
-
Ja vim... kdybys videl kolik her jsem treba dohral do pulky a nechal. Ale mechove mi fakt uz nemaj co nabidnout. Dik jsem je drtil mesic ale Raveny uz nejsou nesmrtelny a PPC Atlas taky neni takovej vejvar jak jsem myslel :D
-
S tym jedlom to je fakt divne. Ja keby ze zmastim troch pecenych kralikov tak mam dost na cely den. A preto hanba-nehanba, stiahol som trainer *9*
-
Nehraju Drasťo. Nepřebíhám ze hry ke hře jako ty. Ravena ti už dávno zrezla v hangáru. :) Mám akorát Escallation a ten sem hrál jenom párkrát.
-
Moc hezky jsi to popsal, kolego :D
Nehajes nahodou Wargame Airland Battle? -
Ty jses nam ale zalesak ...
-
Na poprvé jsem přežil 7 dní. Tředí den jsem s tím chtěl seknout, protože jsem s chutí po pečených žabích stehýnkách vzal útokem nejblyžší studánku. Jaká chyba, panika, zoufalství. Zapoměl jsem, že mám v ruce hůlku o teré nevím co dělá, ale tak nějak doufám že kouzlí nějaký smrtící kouzlo, v druhé řadě jsem nedoplnil zásobu seker. Nebojácně jsem se vrhnul na čtyři žabí stehýnka...wtf...WTF?...WTF!! Ten klacek nic nedělá, teda mlátim je s ním po palici už asi podvacátý a žába pořád jako rybička. Útěk...jsem pronásledován...rychlý úprk na svou mýtinku obklopenou vlastnoručně vysázenou školkou budoucího paliva na zátop. Konečně u ohniště které dohořívá. Rychle přihodím dvě polínka v naději, že to ty zelený bestie zažene zpět do lesa. Životu dost ubylo. Už se blíží, slyším jejich válečné bubny. Ksakru jak funguje ta větef? Rychle vyrobit sekeru...nelze...proč? Všechno mám! Nelze. Na víc není čas, už mi žáby zase oslizávaj kotníky a očividně mi nějakej kritickej zásah roztrhnul kapsu a něco jsem ze sebe vysypal. Marně se snažím o druhou sérii úderů "na férovku" za použití hůlky. Nic. Praskla už i druhá kapsa. Když v tom....heureka!! Náhodou jsem si všiml, že by mělo dělat něco druhé tlačítko myši. Jak bláhový. Nevím co se přesně stalo, ale obě žáby se dali na úprk až poté, co v miriádě zhnoucích vloček pomalu klesajíc k zemi lehla popelem celá moje školka! Ta záře, tolik zmařených...životů...a polínek. Čím si budu topit. Rozednívá se. Mám hlad a jsem celej polomrtvej. Baštim nějaký zrní co jsem vytrhl papouškovi ze spárů a cpu do sebe i poslední pampelišku, všechno to jídlo mě to dalo trochu do kupy. Den 7. Padá na mě splín. Na stavbu věcí potřebuju nějaký stroječek a ten stroječek potřebuje zlatý valoun. Snad kradu? Navíc nejsem geolog! Rozdělávám kamenné ohniště hned u pozůstatků neznámého vzduchoplavce, který očividně vystoupil ze svého létajícího korábu moc vysoko. Sbírám krámy co se válejí kolem něj a těším se na všechny ty krásy, co s nimi půjdou dělat. Včelí bomba? E? Přemýšlím jesty byl dobrý nápad, rozdělávat ten oheň tak blýzko těch dír s těmy kameny nad nimi...dost to přopomínalo hroby. Je noc, cpu se osmahlým zrním a pečenýma křečkama (abych já byl schopnej spořádat tři králíky na posezení a byl stěží polosytý mi nedává smysl). Zaslechl jsem pískání a hned potom přiletěli batmani. Nebim se boje nic, vytahuju sekeru a velím "Uraaa!". Pohled se přesunul nad nedávno nalezený oltář. Oltář puknul a v jeho útrobách se ukrývala moje nová, lepší a hlavně o poznání živější verze mého alter charu. Něco se šeredně pokazilo. Sekera byla na lítavce o poznání méně efektivní než jsem čekal a ustípali mě. Znovu zrozen jsem se odhodlal na vendettu a z holým zad...holýma rukama jsem se rozeběhl zpět k ohništi. Rozednívalo se a lítavci už tam nebyli. Posbíral jsem co ze mne zbylo, zaběhl pro pár pampelišek, nějaký to zrní a křečky, nacpal se a s vědomím že se v noci vrátí začal přemítat o nesmrtelnosti brouka a nesmyslnosti bytí a hlavně, jak ty bestie odrovnat. Už jsem byl poněkud frustrován ustavičným blouděním po lese a scháněním potravin, jelikož nutriční potřeby mého alterega připomínaly Otesánka,a takjsem nevymyslel na netopíry zhola nic, včelí bomby nepomohly a i přes to, že to vypadalo velice komicky, ani síťkou na motýly jsem žádné škody krvelačným příšerám nenapáchal a tak jsem skonal znovu, tentokrát definitivně. Jestli budu hrát znovu? Nevím, pochybuji. Snad jestli bude coop.
-
viděl jsi už někdy nasranýho jezevce v noci?Jestli jo tak víš že by ti nedal šanci.
-
Často sa ti v lese stáva, že po zotmení ťa obkusujú inak neviditeľné príšery so svietiacimi očami? :)
-
Z téhle hry mam zajímavý pocit. Když se člověk nad tim zamyslí, tak z toho jde mráz po zádech. Protože ve skutečnosti by tu 90% z nás prvních pár nocí doopravdy nepřežilo, pokud bysme se octli ve stejně situaci. A to neni žádný útok marťanů, mutantů ale prostě drsná matka příroda.
-
Tak jsem tedy hru taky zkusil a musím říct že tohle je hrozně návyková hra...sakra proč to sem píšu...jdu raději zase hrát...
-
Mrkni mi do profilu, mám tam odkaz na svůj web. Na té hře je taky zajímavy, že ji celou, kromě hudby a zvuků, dělal jen jeden člověk. Taky na Gamasutře napsal hodně zajímavý článek o tom, jak hra vznikala.
-
A kde to bude? Ta hra je skvělá, nádherná grafika, adrenalinový souboje a perfektní Fidget. *3*
-
Já. Ale ne tady. Jinak souhlasím. Je to perfektní plošinovka, i když je to spíš víc bojovka.
-
Budete prosím recenzovat PC verzi Dust: An Elysian Tail? Od dob Trine nejlepší plošinovka co jsem hrál.
-
Ty troubo, ve většině případů tyhle indie hry jsou daleko lepší, než kterejkoliv áčkovej titul.
-
A za AAA ceny. ;-)