Elden Ring: Shadow of the Erdtree – recenze labutí písně herního giganta
-
A co víc bys chtěl?
-
Ano. S tím modem jsem to hrál a bavilo. I když "easy" je jak jinde hard 😉Super atmosféra. Počkám na češtinu od Farflame a i ten datáč si koupím. W3 jsem hrál na max obtížnost
-
Tak já říkám pořád, že Souls hry nejsou těžké, jsou jen jiné.
Pokud k nim člověk sedne a zkusí tam bojovat stejným buttonmashing jako staičlo třeba v Zaklínači, no tak pak se nedostane nikam. Pokud se hned nenaštve, na chvilku ze zastaví a zkusí pochopit, jak se ta hra vlastně hraje, tak to pak není nějaký extrém. Pak se tam dá běhat hodiny bez úmrtí. A v některých hrách (třeba Doom Eternal) člověk umírá mnohem častěji i na normal obtížnost a nikdo z toho vědu nedělá. Jen u Soulsovek se obtížnost vyzdvihuje už tak nějak z principu, i když to není úplně pravda. (hlavně u open world Elden Ringu, kde když někde něco nedávám, můžu jít jinam)
-
Nabizi hratelnost.
-
ER má easy mode. Máš tam spirity, se spiritama to není o moc těžší než Zaklinač 3.
-
Víš jak, já hrál Origins na těžkou obtížnost, takže proti tomu je Elden Ring procházka ;).
-
Mě by stačilo aby šel udělat build tanka (rytíře), který to na těsno zvládne i bez módu (cheatu). To se mi povedlo v soulovce Remnant 2 a sám jsem měl radost že nemusím "podvádět". Tam šel udělat tank s vysokým léčením a šlo to i bez možnosti nastavení jiné obtížnosti.
-
Já se považuji za hráče "čučkaře", ale Elden Ring jsem dohrál. Stejně tak Bloodborne (včetně DLC) a Demon Souls, oboje i s platinovou trofejí. Nemyslím si tedy, že by From Software hry byly jen pro elitní skupinu nadlidí a bohů, jak často plyne z diskuzí k nim. Je to pouze o trpělivosti a umění učit se z vlastních chyb, nic jiného v tom není.
-
Svým způsobem máš pravdu. Nějaká možnost nastavení obtížnosti by mohla být zajímavá. Na druhou stranu je otázkou, jestli by ta hra neztratila trochu ze svého kouzla. A pak je taky důležité, co bys do té změny obtížnosti promítl.
Vezmu jako příklad jinou obtížnou hru: Celeste. Náročná plošinkovka, ve které můžeš jednu místnost opakovat třeba stokrát, ale je tam okamžitý návrat do akce, takže to není zásadním způsobem frustrující. Ta hra má nastavení obtížnosti, ve kterém můžeš zpomalit čas, vypnout některé mechaniky nebo dokonce nastavit nesmrtelnost. Možná to někdo využije (minimálně to může být užitečné pro někoho s hendikepem), ale mně to prostě ani nenapadlo (respektive napadlo, ale vždy jsem to hned zavrhnul). Ta hra je o překonávání výzev a ne o procházení prostředím. A svým způsobem o tom jsou i soulsovky.
Pokud jsou mechaniky nastavené dobře a hra se na tu věc vysloveně soustředí, je pro většinu hráčů zábavné hrát obtížnou hru. U jiných her, které jsou více tažené příběhem, už může být vysoká obtížnost spíš otravná. Když pak ta výzva ani není zábavná, tak se nestydím to přepnout na easy nebo obtížnou pasáž přeskočit, když je možnost.
-
Hrát hry je obecně plýtvání časem. Ale ono nás to baví, takže ok. Z mého pohledu ale zavřu rift za 3 minuty a jdu dál. Nebo můžu řezat jednu potvoru hodinu dokola a nikam dál stejně nejdu. Najdi 7 rozdílů 😉 Ale v poho. Mně se ER (a DS) taky líbil jen prostě škoda že nejde nastavit obtížnost. Věděl jsem že píchnu do vosího hnízda souls fans 🤣
-
Alespoň že si to umíš přiznat 🙂
-
Tak a zavíráni riftů v DA:I není plýtvání časem, že?
-
Nene. Ta hra má nejvíce GOTY v historii, hodnoceni základní hry 96% na MT a 95% pro datadisk čistě za mlaceni potvor.
-
Díky za informaci.
-
ne
-
Nabízí ta hra něco zajímavýho kromě mlácení potvor, nějakýho toho endorfinu po zabití bosse a hezkejch vizuálů světa?
-
Není to holt pro každého, a to je naprosto v pořádku :)
Plýtvej tedy časem u svých oblíbených žánrů her :)
-
tak jsme rádi, že to víme :-)
-
Pěkně napsaná recenze.
-
Říká se tomu masochismus a plýtvání časem. Nikdy bych to nehrál, kdyby nebyl "easy" mod a i tak to bylo místy těžký. Ale atmoška celkem fajn 😉