Příklad?

Smyslem dobrého a tedy žádoucího podnikání by mělo být to, aby si zákazník platil za to, co chce a ne aby zákazník platil nevědomky či proti své vůli. Tahání peněz z aplikací většinou skrze děti, které samozřejmě netuší, že něco kupují za reálné peníze, je podle mě už na hranici podvodu, nebo je to minimálně blízko situaci, kdy "obchodníci" prodávají vysavače za 20 tisíc staré babičce. *3*

Tohle se týká snad výhradně jen některých opravdu zmršených "F2P" povětšinou na mobilní zařízení. Aby se tomuto problému - viz článek - věnovaly instituace EU je naprosto v pořádku. Nemělo by se stávat, že příjde rodičům účet za hru dítěte, které mohlo a dokázalo nevědomky utratit spoustu peněz při hraní.

Já doufám, že se jednou instituce EU (národní instituce tady nestačí) podívají na podmínky prodávání her, na nemožnost vrátit poškozený nebo špatný produkt atp.

Nevidím v tom problém ty 4 body znějí logicky.

Free-to-Play znamená, že můžeš tuto hru zdarma hrát, bez časového omezení.
To, že tam máš např. prémioví účet, to už je věc, kterou si můžeš koupit a nemusíš, je to na tobě. Ale ve hraní zdarma, tě to nějak neomezuje.

Přitom EU si ve skrytých mikrotransakcích přímo lebedí.

ah jaj, EK... nasi etatisticki banditi...

takove opatreni EU bude prekazkou pro rozvoj businessu, jen zvysi naklady pro vstup do odvetvi a bezpecnost klientu, tedy za podnikatele bych je nechal odpalit, za hrace jim tleskam

Taky mi vadí, že je velký rozdíl v pojetí "free to play". Jsou hry, které lze hrát bez výhod a peníze utrácet jen za skiny nebo rychlejší postup, nicméně se za free to play maskují i kdejaké pokusy vyždímat z lidí co se dá, těžko nazvatelné hrami viz různé FB "hry". Případně i pay-to-win, takže pak jako free hráč člověk jen dělá křoví platícím. Nebylo by špatné dopředu vědět jak je to s platbami než člověk začne hrát, jestli má smysl investovat nebo hrát něco jiného.