Pán Grygar nedělejte z prostého konstatování fňukání. A jeho cynismus? Jste průhledný jak průklepák. Někdy si říkám, jestli jsou ti, kteří glorifikují takové příběhy vůbec lidi.

Víte, co je hlavní problém her jako tato? Že musí hratelnostně být omleté až na kost, aby mohly vyprávět takovéto extrémně banální příběhy. A pak si říkám, že výše zmínění "ne-lidi" asi nikdy neviděli knihu nebo film, nebo prostě nemají v životě zkušenost s ničím jiným než s hrami... protože jinak silně pochybuju, že jinak by je dostávaly tyto banální příběhy.

Sorry, že to podávám jako necílovaný útok na "ne-lidi", ale to je můj názor. Hry jako Gone Home jsou jen kameny v cestě za "hrami jako umění", kterých někteří chtějí dosáhnout. Máme omletou hratelnost + banální lidský příběh, který ultimátně je to jediné, co hra nabizí. Nezbývá než tedy nebýt člověkem, který zná pouze hry, a srovnat příběh globálně. A pak si uvědomíme, že to je klišovitá romance jak Cčkovýho teen filmu.

Jo jám vím, co teď můžete říct. Že hra jako Gone Home takový banální příběh může podat unikátněji než malá knížečka v měkké vazbě za 59 Kč do které takový příběh patří. Ale ani to moc dobře nevychází a potenciál je nevyužit. Vysvětluje to krásně tato recenze.
http://www.gatheryourparty.com/articles/2013/08/22/gone-home-review/

Proto si myslím, že na Gone Home je potřeba šlápnout a jít dál (= zahrát si, říct si okay, dobrej pokus, mohlo to být mnohem lepší, jdeme dál). A ne to glorifikovat a podporovat tak vznik dalších podobných kamenů. Protože cestu není nutné jen budovat, je potřeba po ní taky jít. (Nejvtipnější pro mě ale je to, že osobně si myslím, že už dávno jsme v cíli. Ale tak budovat cestu je jak vidno jednodušší než si vzít trofej a vytvořit něco s ní.)