Herní průmysl ztrácí své kouzlo. Stává se z něj předvídatelná nuda
-
Každý den na světě vychází stovky her samozřejmě 99% z nich bude buďto špatných nebo jako přes kopírku. Přesto pořád existuje 1% které bude kvalitní a svoje. Myslím si, že je tohle prostě s prominutím hloupý názor, protože s dnešní technologií může hru vytvořit prakticky každý a tím pádem se herní průmysl stále rozrůstá o kvalitní tituly. Samozřejmě už je dneska těžké vymyslet svůj vlastní žánr, ale přesto inovace jdou pořád kupředu. Jenom si člověk musí vybírat co hraje a rozhodně nehrát AAA tituly které se dělají někde v manufaktuře.
-
Delal bych uz jen luxusni Remastery starych veci. Ke skvele hratelnosti proste pridat jen skvelou grafiku a nejaky drobnosti na vic. To by mohlo na dost let stacit.
Nepotrebuju novy veci, ktery stoji za h0vno, proc taky. Radeji si zahraju paradni klasiku v novem kabate.
-
-
Já si raději zahraju něco nového neotřelého jako je i zmíněný Death Stranding než pořád dokola to samé jen s vyleštěnou grafikou.
-
-
Ano, neplati to o vsem jezis. Rekl jsi jedn hru, ktera za to stoji. Takhle jich najdes desitky za deset let. Ale to je v tech tisicich trochu malo. Takze to jen potvrzuje pravdilo bych rekl.
-
-
Hele, každý rok vychází klidně i desítka opravdu zajímavých, originálních a zábavných her. Jenže to není AAA produkce od masivních firem, ale jde o tvorbu menších studií (tzv. indie).
Nechápu, proč se spousta hráčů tváří, jako kdyby ta indie tvorba neexistovala.
Když si to srovnáš, jak začínal Doom, Quake, Unreal Tournament, tak to v té době bylo srovnatelné se současnou indie tvorbou (pár nadšenců vývojářů a nikoliv velké studio).
-
-
-
-
Jenže to stejné by se dalo říct o filmu a stejně je tu s námi pořád ve skoro nezměněné podobě už více jak sto let a nějak funguje.
-
-
No v poslednych rokoch az tak nefunguje... mainstream kinematografia isla brutalne dolu vodou z pohladu filmov... trochu to zachranuju serialy
-
-
No jasně, ale šla dolů hlavně kvůli hrám. To stejné se nakonec stane videohrám, až lidi najdou lepší zábavu, ale to může trvat spoustu let.
-
Tohle obodbí už tu taky ve filmu jednou bylo, a to v 50. a 60. letech s westerny. Točily se jich spousty, podobně jako dnes superhrdinských filmů, v kinech vyděláavaly velké peníze, ale klasikou je vlastně jen pár z nich. V evropě jich 90% snad ani nebylo uvedeno. Následna na tom pak vyrostla hromada skvělých filmařů, tak doufám, že i tahle část se zopakuje.
-
-
-
Taky si myslím, že mluvíme jen o pár největších mainstreamových sériích/titulech těch největších studií, hlavně na konzole.
Ještě nedávno by si nikdo netroufl vydat staromódní isometricke rpg, pak přišlo (tuším ze jako první) pillars of eternity, a najednou žijeme v druhé zlaté éře iso rpg - DOS2, disco elysium, Pathfinder, atd.
Apokalypsa nás nečeká, herní svět se přizpůsobí a bude se točit dál.
-
-
V první řadě mě těší, že takový článek sepsal Pavel. Snad se Pavel nebude zlobit, když napíšu, že aspoň na mě občas působí Pavel, jako částečně vyhořelý herní novinář, který by potřeboval pauzu.
A nemyslím to vůbec jako kritiku, když se vžiji do role Pavla, tak si myslím, že bych už také dávno upadl do nějakého letargického módu, protože dnes herní novinář častokrát vidí velmi podobné hry a velmi podobná herní schémata bez překvapení a to podle mě časem začne nudit každého, ikdyž je zpočátku do hraní her nadšený jako malé dítě. V dnešní době navíc ke všem stereotypům ve hrách přibyl problém odkladů, který třeba aspoň u mě způsobuje, že hry, které bych si nadšeně zahrál v původní termíny vydání mě ve skutečné době vydání nezajímají, protože už o nich téměř vše víme a během měsíců či roku odkladu se z nich stane tak provařené téma, že nevidím důvod si hru koupit a vyzkoušet. Ačkoli důvody pro odklady obecně chápu, domnívám se, že jde ve skutečnosti o velký problém herního průmyslu způsobený kombinací fatálního selhání manažerů herních firem a místy nesmyslně přehnanou snahu dělat "fan service hry" a neochotu riskovat (nesnáším výmluvy na COVID, protože ve svém oboru vidím, že je to výmluva nesmyslná).
Článek se mi líbí i z toho pohledu, že problém nejen popisuje ale navrhuje také řešení a co by mohlo být jinak. Myslím, že návrh řešení jde skutečně správnou cestou. Tedy větší množství menších her či méně opulentních her, ale především dělaných s odvahou a ochotou jít do rizika a snahou přinést něco nového a neotřelého.
Otázkou je, jak to celé zajistit. Je cestou tvorba větších a větších herních studií, která bobtnají formou akvizicí, ale díky tomu by velká herní studia mohla najít odvahu dělat i menší a odvážnější kousky, protože v případě neúspěchu to snáze ustojí a nebo je cestou spíše tvorba menších studií o pár deístkách zaměstnanacích, kteří budou více nezávislí? Na trhu her totiž vidíme oba trendy a asi nikdo neví, kde je správná cesta. Tohle je polemika, o kterou by článek šlo rozšířit a myslím, že by to byla hodně výživná polemika.
Každopádně článek super a moc za něj díky.
-
No hate, ale s názorem zásadně nesouhlasím. Tohle je podle mě klasický názor konzolového hráče konzumující pouze AAA tituly od 4-5 nejvetsich hernich studií. Rozmanitost a kvalita her od menších studií dnes daleko předčí přesne zaškatulkovane a linearní hry od molochů jako je EA, ubisoft apod.
Velke firmy delaji hry aby se to libilo co nejvice lidem, nicmene podle me dosahnou akorat toho, ze to sice zaujme vetsinu, ale málokdo si k nim vytvori blizsi vztah. Nemluve o tom, ze jedna vec o co tyto studia absolutne nestoji je "replayability" i.e jednou si to zahraj a pak nam dej dalsich 60$ za novou hru.
Hry mensich studii vetsinou stale cílí na hrace a ne na $$$. Hry jako Satisfactory, V rising, No man sky apod jsou krasne priklady her poslednich let, ktere nabízí nove gameplay loopy, jejich long-term podpora je rekl bych nad ocekavani a netahaji z tebe kazdej den x $.
Průmysl jako takový neztrácí své kouzlo, ale tím jak se z gamingu stavá víc a víc mainstream aktivita je to kouzlo težší najít mezi zástupem korporací které na nás házejí jednu prumernou hru za druhou a jediny o co jim jde, je aby z nas dostali tech 60$ za dalsi titul.
-
-
Uplně mi mluvíš z duše, ten článek je napsán pohledem jakým jsi napsal. Herní průmysl je prostě větší a vychází víc her než dřív. O to víc člověk musí hledat a vybírat, nesmí konzumovat jen AAA konzolové tituly. To bych byl asi taky vyhořelí hráč. Hraju hry už od roku 1985 a zatím nejsem herním průmyslem otráven, chce to jen hrát trochu jinak.
-
Poprosil bych nějaké kvalitní nové RPG (ne izometrické), v tomhle pokulhává i indie scéna :)
-
-
Pár příkladů kvalitních RPG pro rok 2022:
1.) akční RPG hry: Xenoblade Chronicles 3 , Tiny Tina’s Wonderlands, Final Fantasy 7 Remake, Monster Hunter Rise: Sunbreak
2..) takový mix různých RPG: Triangle Strategy, Outward, Gordian Quest
3.) Jo, ještě můžu zmínit to, že MMORPG Guild Wars 2 teď dostalo dost dobrý expansion: End of Dragons
-
jj, produkčně je to zatím moc náročné pro menší týmy, aby to vypadalo dobře. V téhle generaci enginů se to asi ještě nezmění.
-
-
-
Je to tak. Bohužel.
-
Truth Truth
-
Vsetko tu uz bolo napr last of us alebo uncharted ... kazdy vie ze sa budu posuvat bednicky, latky hladat rebriky atd....
-
Super clanok a uplne suhlasim... tiez sa mi zda ze hrame stale to iste dokola... vacsiu odvahu maju iba male indie studia a aj to asi preto ze to tolko nestoji... ked sme u tych e3 mne sa naposledy pacila prezentacia na division od ubisoftu... nakoniec sme dostali inu hru ale prezentacia a ocakavania boli velke ...
Tiez som zacinal na zxku...a tiez mam pocit ze vsetko tu uz bolo... na hrach ma aj tak viac ako tech pokrok zaujimaju moznosti ako sa da dana hra hrat. V tomto je u mna kral povodny deus ex a dishonored...