Moje srdcovka z ranného mladí a jedna z věcí co formovalo můj postoj k horroru. Doporučuji.

Pokusil jsem, hra má sakra atmosféru, ten dabing je boží.. ale já tyhle adventury s nabídkou deseti a více možností akce prostě v dnešní době nejsem schopen hrát.. stejně tak jsem skončil třeba bohužel i u Simon the Sorcerer.

Si pamatuji, ze o ni byla zminka jeste v dnes uz legendarnim casopise Excalibur, ale nikdy jsem ji nehral. Mozna je ted na case :>

I Have No Mouth je sice námětem zajímavá a originální, grafika hezká nejen na dobu vzniku, ale že by to byla jedna z nejlepších adventur, pro mě určitě ne. Také si pamatuji si, že bylo možné dostat se do situace, že nešla dohrát a to je u hry podle mě dost zásadní vada, kterou sebelepší příběh a zpracování nemůže omluvit.

WP rasismus?

"Kdybyste se mne zeptali na nejlepší adventuru, kterou jsem hrál, po chvilce přemýšlení bych nakonec stejně došel k nestárnoucí klasice jménem I Have No Mouth, and I Must Scream."
---
hrál jsem, ale abych pravdu řekl, ačkoliv to nebylo špatné, dech mi to nijak nevyrazilo. Pro mě je numero uno The Longest Journey a pak pecky od Lucas Arts

Srdeční záležitost, ale srdeční záležitost je i Mamoulianův překlad. Někdo tu říká, že je hra těžká, dneska je všude internet a tak slovo "těžká" u adventury rozhodně neznamená tolik co těžká skákací/střílecí pasáž v jiných hrách - tvrdý zákys díky dostupnosti návodů nehrozí jako tehdy.

Jedna z nejlepších adventur, kterou kazily bugy, málokdy obtížné morální rozhodnutí a slabší voice acting vedlejších postav, naopak voice acting Harlana Ellisona v roli AM(viz. ukázka z intra v článku) je naprosto geniální. Je to navíc velmi silný vizuální zážitek, grafici například schválně udělali pozadí v úhlech které vyvolávají nevolnost.

S obtížnosti jsem mimo finále problém neměl, naopak mi to přišlo logické a intuitivní. A to mi bylo asi 16.

Dlouhý to je akorát. Nepřestane bavit až do konce.

Tomu říkám retro! O důvod víc to mít co nejdříve v Retru. *3*