Ty pádné argumenty jsem již uváděl - nudný svět, stupidní AI, naprosto udivující úroveň grafiky (rok 2011), autoheal, divný systém augmentací už z principu (pro mě)... Zaslouží si tohle 10-ové hodnocení a každodenní masáž článků typu "Deus Ex je skvělé" či "Jak by bylo Deus Ex ještě lepší, kdyby..." či "Deus Ex očima..." či "DLC jsou na houby, ale pokud se jedná o Deus Ex, tak to bude supr čupr"?

Na COD tady mohl nadávat každý... Proč bych já nemohl na Deus Ex? Dokud bude přístup webu zavánět jakousi herní propagandou, rozhodně se nebudu schovávat za svým názorem a nebudu mlčet a tímpádem držet hudbu a krok. Pro mě je známka, kterou dostal Deux Ex, daleko skandálnější, než ocenění, které si vysloužilo poslední COD.

A přestaň si vsugerovávat, že máš patent na objektivní hodnocení kvality produktů a děl... To, že je něco všeobecně uznáváno, neznamená, že je to automaticky hodnotné. To, že žiju ve světě lidí a většina řekne, že to je boží, neznamená, že to pro mě musí automaticky být boží a že si to zaslouží můj respekt. Rozhodně na trendy ani názory odborníků nehledím, proč taky? Svůj názor si udělat umím sám... A sdělím ho ostatním, pokud budu mít pocit, že to může k něčemu být. To, že tobě to ničemu nepomohlo, není moje starost... Je mi to úplně jedno. Tečka.

"A to mám jako hrát každou hru na světě, co existuje, hodiny v kuse, abych si ověřil, že jsem se skutečně nesekl a neurazil její "noblesnost"" - Co se týče umění/kultury (literatura, film, divadlo atd.), v evropské tradici měl, má a doufám, že mít i bude velikou váhu názor odborníka. Vědění a zkušenosti ti dávají reálnější pohled na problematiku. Osobně považuji Grygara za dobrého recenzenta, ale jestli se ti jeho recenze nelíbí, existuje spousta jiných, v nichž máš přehršel argumentů. Jsi-li rozumný, dokážeš oddělit dobré od braku. Pokud se ti však přesto stane, že se ti bude zdát např. takový Planescape Torment nudný, o ničem a já nevím co ještě, měl by jsi pokorně uznat, že je chyba v tobě a že přílišná sofistikovanost/utahanost/přehršel dialogů a já nevím co ještě, nejsou nic pro tebe. Pokud dotyčný začne zběsile nadávat na fóra a na rozumné argumenty se bude ohánět reakcemi typu: "To je hrozná nuda!/Moc se tam kecá/Souboje nejsou vůbec akční, furt musím na něco klikat", je to důkaz, že jsi nejen hloupý, ale i pyšný, což je asi ta nejhorší kombinace. Např. já na sebe klidně nableju, že opravdu nesnáším Máchův Máj, ale nikdy bych si nedovolil hovořit o něm jako o kravině a urputně přesvědčovat všechny kolem sebe, aby ho taky neměli rádi. K čemu ti je běhat po fórech a plivat po hře jed, bez pádných argumentů a chytajíce se každé maličkosti?

"Poslechnu si hodinu nějaké ukázky alb kapely... Podívám se na půlku dvouhodinového filmu... Během hodiny si pročtu 20 - 30 stran porůznu, abych vyzkoumal styl psaní a jestli to má smysl (případně přečtu hlavní námět knihy zezadu či z internetu)" - Hudba: Jak dlouhá ta alba většinou jsou, dvě hodiny? Tak tam to stačí, to totiž odpovídá 15ti hodinám u 30ti hodinové hry. *3* Film: Tam je to v podstatě to samé. Kniha: Jó chlapče, kdybych měl zhodnotit Dostojevskýho po 30ti stránkách, tak by asi rovnou putoval do koše. U takového několikasetstránkového díla, jehož děj zpočátku plyne hrozně pomalu, jelikož autor buduje složitou základnu, aby následně čtenáře obalil a intelektuálně a emocionálně rozsekal na maděru, je třeba dát si načas. Nehledě k tomu, že např. v předminulém století bylo naprosto běžné, že děj plynul pomaleji než dnes.

Celkově ti k tomu mohu jen říci, že není správný ten, kdo se na tebe bude osočovat, jelikož neuznáváš nějaké intelektuální elitou přijímané dílo (něco jiného je to u masou přijímaných věcí, ale to sem teď nepatří). Nejsme každý stejný, kdyby jo, společnost by se za chvíli zhroutila, jelikož by byl každý literárním kritikem a nikdo by neobsluhoval soustruh. Vysmívá-li se někdo nějakému tvrdě pracujícímu zedníkovi, že nechodí na operu, je to ubožák. Máš bejt pokornej a uznat, že jde něco mimo tebe. Ale ve chvíli, kdy začneš na něco bezmyšlenkovitě nadávat, neustále prudit, že se o tom hodně mluví, tak jsi ubožák ty. Pyšný a arogantní trdlo, který nedokáže přenýst přes srdce, že na něco nestačí.

Pojezdím hodinu v autě a vím... Poslechnu si hodinu nějaké ukázky alb kapely... Podívám se na půlku dvouhodinového filmu... Během hodiny si pročtu 20 - 30 stran porůznu, abych vyzkoumal styl psaní a jestli to má smysl (případně přečtu hlavní námět knihy zezadu či z internetu).

Ale ne, u her musím trčet 30 hodin a nakonec sprásknout ruce, že vlastně ta animačka na konci byla boží, takže ta hra je ultraboží, přestože má hnusnou grafiku, deb*lní AI a ukazuje nějaký nudný pseudosvět... Ach jo. *7*

To cahir: A to mám jako hrát každou hru na světě, co existuje, hodiny v kuse, abych si ověřil, že jsem se skutečně nesekl a neurazil její "noblesnost", když jsem tvrdil, že je to sr*čka? A nebo snad navrhuješ, abych věřil recenzentům typu Grygara (radši nebudu rozvádět dál, aby se tady zase milovníci alternativních alternativců nezbláznili)? Či snad dát na názory fanatiků na diskuzi, co by si za jejich milovanou hru nechali urvat hlavu, než aby zkousli, že některým se ta hra prostě OPRAVDU nelíbí a připadá jim o ničem v porovnání se zbytkem?

Proč většina diskutujících absolutně neví, která bije, dostane-li se na analogie? Mohl bys mi prosím tě vysvětlit, jak přesně tenhle pofidérní vztah auto/hra funguje? Myslel jsi to snad tak, že i když je hra opravdu kvalitní, hluboká, komplexní atd., nelíbí-li se mi grafika/grafická stylizace, nemůže se mi hra líbit (podobně jako se mi nelíbí design u auta)? Pro tvé dobro doufám, žes to tak nemyslel, protože jestli jo, tak jsi držitelem minimálně jedné nezáviděníhodné vlastnosti: povrchnosti.

EDIT: Přesunuto